Zdá se, že v posledních letech se nakladatelé předhání v tom, kdo vydá monumentálnější antologii fantastiky. Počtem stran sice nejsou Nebezpečné ženy nejtlustším sborníkem na trhu (tím zůstávají Legendy: Prokleté knihovny od Strak na vrbě), ale, co se rozměrů knihy týká, tento sborník vítězí. 720 stran velkého formátu vám zajistí spoustu zábavy na dlouhou dobu. Pojďme se tedy podívat na knihu podrobněji.
Čekání na druhou knihu je u každého autora vždy na pováženou. Čtenář nevidí pod slupku nakladatelského řemesla ani nepronikne do hlavy tvůrce. Nemůže vědět, zda se první kniha nestala prodejním propadákem, a už vůbec netuší, zda u spisovatele po první knize neodezněla motivace, či jestli se nedostal do tvůrčího bloku. Na druhý román Pavla Fritze s titulem Přístav u řeky Styx se čekalo tři roky, takže můžeme s určitostí říci, že se žádná z výše popsaných možností nenastala. Podívejme se tedy, zda Fritz dokázal překročit svůj stín a napsal druhý román lépe než ten první.
Sborníků shrnujících minulost české povídkové fantastiky se v posledních letech objevilo celkem dost. Na sci-fi se zaměřil Ivan Adamovič, na fantasy Ondřej Jireš. Nejlepší povídky z časopisu Pevnost dali do kupy editoři Martin Fajkus a Tomáš Němec. Když se pak letos naplnilo výročí dvaceti let udílení cen ASFFH, přímo se nabídl sborník k tomuto jubileu. Této myšlenky se chytlo nakladatelství Argo a sestavením antologie pověřilo toho nejpovolanějšího – dlouholetého organizátora ASFFH Zdeňka Rampase.
Český knižní trh s fantastikou je poněkud přesycen. Vychází toho zkrátka příliš mnoho a nezřídka se stává, že i kvalitní tituly končí ve výprodejích. Není proto s podivem, že i na fantastiku úzce specializované nakladatelství, jakým je Laser-books, hledá skulinky na trhu. Před čtyřmi lety to tedy Laser zkusil s nefantastickým hororem Po sezóně, a, jelikož jsme se letos dočkali další Ketchumovy knihy, vypadá to, že se mezírka na trhu našla. Pojďme tedy obhlédnout, čím nás může Dívka od vedle zaujmout.
Číst antologie Ondřeje Jireše je pro pravověrného fanouška domácí fantastiky svátkem. Před devíti léty vyšel první svazek Legend české fantasy a sklidil poměrně slušný úspěch, když se dočkal i druhého vydání. Takže se samo nabízelo, aby se před pár lét Ondřej Jireš rozhodl, že koncept textů z významných cyklů české fantasy zopakuje. Nějaký ten pátek trvalo, než se mu sešlo dost materiálu, aby z toho vznikla kniha, ale povedlo se a my tak můžeme zhodnotit, jaká je ta nadcházející generace tvůrců domácích sérií.
Máme před sebou recenzi na druhou knihu ze série Expanze. Předchozí kniha – Leviatan se probouzí – byla mimo jiné oceněna cenou Akademie SFFH jako nejlepší scifi roku. Autoři, kteří se pod pseudonymem James S. A. Corey ukrývají, si tak nasadili vysokou laťku a snad neprozradím moc, když na rovinu předem řeknu, že se jim tato laťka podařila udržet.
Paolo Bacigalupi se dlouho snažil marně prosadit v mainstreamu. Buďme za to rádi. Fantastika tak získala autora nejvyšších kvalit. Těšme se i z toho, že se prosadil na našem trhu. Můžeme tak číst autora ověnčeného zahraničními i tuzemskými cenami a vnímat jeho temné vize budoucnosti. Ne jinak je tomu u románu Potopená města, na který se nyní zaměříme.
Smíchání westernu s fantastikou se nám v poslední době rozmohlo. Čtenáře jistě neminula Abercrombiho Rudá země, či Červenákův Chřestýš Callahan. V pozadí se však drží Země bez zákona Jindřicha Rohlíka. A byla by škoda na toto dílo neupozornit, protože výše jmenovaným titulům Rohlík zdatně sekunduje.
Není tomu zas tak dávno, kdy jsme se podívali na zoubek prvnímu dílu série Buton a Swinburne. Jelikož steampunku není nikdy dost, zaměříme se tentokrát na pokračování cyklu Marka Hoddera s názvem Případ mechanického muže.
Když se na českém trhu s fantastikou objeví nová kniha neznámého a talentovaného autora, je to malý svátek. A nezáleží na tom, jestli se jedná o jméno české nebo zahraniční. Ještě větší důvod k oslavě nastává, když vyjde u nás zdaleka ne tak rozšířený steampunk. Anglický autor Mark Hodder svým románem splňuje oba zmíněné sváteční předpoklady, zamiřme tedy do uliček jeho viktoriánského Londýna.