První ryze česká scifi série není, jak se někteří chybně domnívají, cyklus Agent JFK, ale právě Dan Young. Série vycházela počátkem devadesátých let minulého století v samostatných sešitech a poté po časopisech. Podívejme se tedy do historie, kdy byl JFK ještě na houbách.

David Marusek je nadějný spisovatel, s jehož tvorbou jsme se mohli setkat již v antologii Trochu divné kusy 2. Jeho románová prvotina je mohutná kniha naznačující, že to se spisovatelským řemeslem myslí vážně.

Českého hororu vychází jako šafránu. Sborníky povídek sice v poslední době vídáme díky soutěžím (Ježíšku, já chci plamenomet, Pohár Edieho Krígla) častěji, což se ale odráží na kvalitě, která není nijak valná. Proto buďme rádi za každý další hororový počin, i když antologie Zabij mě líp je knížka tuze útlá a rozhodně nemá ambice posunout český horor do výšin nebeských.

Byly časy, kdy to ruští autoři u nás neměli lehké. Vše ruské bylo zapovězeno a posláno co nejdál, pokud možno za hranice. Trvalo víc jak deset let, než se objevilo jméno, které pojmu ruská scifi vrátilo punc žádoucnosti. To jméno je Sergej Lukjaněnko a my máme tu čest podívat se na jeho nejnovější počin.

Na úvod roku se na pultech knihkupců objevil novoroční speciál série JFK. Sborník oplývající fantastickou obálkou začíná a končí příspěvky od otců zakladatelů. Jak úvodní příběh Jiřího W. Procházky, tak poslední povídka od Miroslava Žambocha jsou napsány důstojně a ve stylu jejich pojetí JFK, mezi nimi je však mnoho autorů a mnoho osobitých přístupů k povídkové formě JFK. Pojďme se na tu změť podívat.

Tak jsme se dočkali. Dovršení trilogie Hradební mýty se objevilo na pultech knihkupců už v prvním měsíci nového roku. A je to dovršení nadmíru zajímavé. Nekoná se žádné svržení prstenu do hory Osudu. Ale nepředbíhejme událostem.

Je vám Země malá? Chcete se podívat do vesmírných dálav? Pak se ponořte do již šestého svazku edice New space opera nakladatelství Laser-books; do příjemného, dobrodružného a až na poetický úvod velmi čtivého prvního dílu trilogie Světelné stroje.

Čím kratší Barker, tím lepší Barker. Zhruba tak se u mě zapsal Clive Barker po přečtení jeho stěžejní tvorby. Prostě nemůžu překonat rozvleklost vypravěčského stylu u jeho mysteriózních románů a mnohem radši mám Barkerovy možná ne dokonalé, ale svou syrovostí neopakovatelné povídky v čele s „Hellraiserem.“ Jednoduché dílo Zloděj duší mě v mém smýšlení jenom utvrdilo.

Sedmnáctého dílu JFK se zhostil Tomáš Bartoš, autor úspěšného scifi románu Žoldnéři. Využil prostředí, které je mu blízké, a umístil děj do paralelního světa dvacátého čtvrtého století.

Místo dovršení cyklu Gordonova země knihou Hořící přízraky nám Vladimír Šlechta a nakladatelství Brokilon nadělili pod stromeček Válečnou lest s podtitulem Příběhy vojáka z pohraničí. Sborník povídek sleduje osud Rogera Schniregy, jednoho z hrdinů Krvavého pohraničí.