Pokud máte rádi mysteriózní thrillery typu Šifry mistra Leonarda, zbystřete. Případ Pegasus je totiž kniha podobného ražení. Každopádně, nečekejte pouhý prachsprostý klon uvařený z dvacetkrát přelitého lógru; i ve zdánlivě vytěženém tématu se dá stále najít originalita a svěží vítr.
Dvě stě padesát let je v lidském měřítku proklatě dlouhá doba. Není divu, že pokud během ní panuje mír, bojové instinkty rychle otupí a ostražitost poleví. Jenže nepřátelé nespí, pouze trpělivě vyčkávají; a navíc na ně narazí vesmírný torpédoborec s nejhorší pověstí a nejpodřadnější posádkou ve všech známých galaxiích. Růžová budoucnost lidstva mžikem oka mění barvu na temně černou.
Občas máte blbej den. Občas dokonce hodně blbej. Ale až když vás podrazí dva nejlepší kámoši, zmlátí věčně naštvaná důchodkyně vozejkem na kolečkách, brodíte se po kolena v krvi lidí a šlemu démonů a mezitím se snažíte, aby se nevyplnilo prastarý proroctví zvěstující konec světa, to už je skoro na redefinici pojmu blbej den.
Lesy jsou temné a plné nepřátelských bytostí. A za nimi číhá ještě něco mnohem horšího – ledový netvor Gidžich, který stále sílí a brzo ovládne nejen poklidné Údolí. Jedinou nadějí je mladík Jan, napůl muž, napůl ještě dítě, který odchází postavit se strašlivému netvorovi jen s dvojicí pomocníků: mocnou sekerou Strážců po svém zesnulém otci, a Gnómem, starým, moudrým a řádně nerudným skřítkem.
Rčení „Kdo ohlídá hlídače?“ jistě znáte. Kniha Podfuk Janet Evanovich a Lee Goldberga se však nese v duchu hesla „Kdo okrade zloděje?“ Nevěřte ničemu, co vidíte, protože VŠECHNO může být jen dobře nastražená past, která vás v momentě, kdy sklapne, odřízne od bankovních účtů i veškerého dalšího majetku.
Vše dobré jednou končí. O tom, že cyklus Grimnoirské kroniky dobrý je, jsme se mohli přesvědčit již v předchozích dvou pokračováních. Ale jak jinak důstojně ukončit skvěle načatou trilogii než opět pořádnou jízdou?
Hned v úvodních řádcích recenze je třeba případné čtenáře varovat. I přes lákavou ilustraci Jana Patrika Krásného na obálce a poměrně „věkově univerzální“ anotaci je Ohnivý drak určen jen a výhradně mladším čtenářům, případně jejich rodičům v roli předčítajícího. V tiráži knihy je uvedeno, že je vhodná pro čtenáře od devíti let, a tomu samozřejmě odpovídá i její obsah.
Vládnutí je těžké břemeno. Maršál Tamás si to uvědomí již pár chvil poté, co svrhne stávajícího krále a nastolí vládu lidu. Ideály jsou krásná věc, ale z prázdné pokladny lidi nenakrmíte, a veřejné popravy davy spíše rozdivočí a podnítí další nepokoje. Zdá se, že heslo: „Nechceme být jako oni!“ nebylo zvoleno zrovna šťastně, a Tamáse čeká větší boj, než původně očekával.
Brandon Sanderson již dávno nemusí čtenářům dokazovat svoji extratřídu. Už prvním dílem cyklu Archiv Bouřné záře, Cesta králů, namlsal širokou čtenářskou obec nejen rozsahem, ale především svojí bezbřehou fantazií a strhujícím příběhem. Nyní se vrací se Slovy paprsků, druhým dílem cyklu (z plánovaných deseti!), a rozhodně jsou na místě otázky, zda dokázal udržet laťku vysoko nasazenou prvním dílem a zda ještě zbyl prostor pro další dávku invence.
Bývalá agentka Mossadu s krycím jménem Jet se vrací. Od prvního dílu se mnoho nezměnilo: Jet sice porazila ruského oligarchu, který jí šel po krku, ale na její hlavu stále čekají zástupy jiných. Navíc má další, tentokrát mnohem osobnější problém. Sotva najde svoji ztracenou dceru, ocitá se v rukách CIA, a na stole má „neodolatelnou“ nabídku – život své dcery za život muže, který je mocné tajné službě osinou v zadku.