Když se ztratí významný a především zatraceně bohatý člověk v obrovském bojovém robotu, je to vážný problém. Záchranná výprava na sebe samozřejmě nenechá dlouho čekat. Ale proč sakra někdo vybral bandu, která má se svojí výbavou šanci na přežití zhruba jako sněhulák na Sahaře?

I s blbým jménem sedá udělat štěstí, nebo aspoň štěstíčko. Jarmil Mařák, pilot bojových robotů, by vám mohl vyprávět. Jenže nebude. Momentálně má totiž tenhle chlapík trochu jiné starosti. Těží vesmírně krápníky na planetě plné nepřátelských tvorů, a během téhle otročiny ještě navíc musí vymýšlet, jak z téhle díry v zadnici vesmíru utéct.

Telepatka jménem Magnolie z dílny Haniny Veselé je již pro mnohé čtenáře a milovníky světa zvaného Asterion známou postavou. Tentokrát však dostane konečně pořádný prostor k seberealizaci – román Krev teče vždycky červená má totiž 640 stran, takže si téhle zrzavé telepatky užijete opravdu do sytosti.

Znáte legendu o Jánošíkovi? Jak ho naháněli, až mu jakási dobrá žena nasypala hrách pod nohy… Tak na tuhle tradiční verzi zase rychle zapomeňte, protože Svetozár Olovrant si Jánošíka upravil po svém. Oblékl mu steampunkový kabátek a vyslal ho do světa bojovat se zlem.

Dobré věci se vracejí. A Nádraží Perdido Chiny Miévilla je proklatě dobrá věc, protože se k nadšeným českým čtenářům vrátilo už mnohokrát. Tentokrát toto kultovní dílo vydalo znovuzrozené nakladatelství Laser – navíc s osmi vloženými grafickými listy podtrhujícími barevné ladění příběhu.