Po dvou letech se BB/art konečně uráčil vydat další díl legendárního Moorova Bažináče, travou obrostlého monstra, které přestalo unášet spoře oděné ženy, jak činilo ve filmech, a raději s jednou začalo chodit. Vy, kteří jste si už dávno celou ságu nesehnali přes Amazon, nastražte uši. Protože přijde i Constantine.
Archiv autora: Martin Kužel
Stínohra
Devátý ročník soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera byl mimořádně plodný. Mimo jiného se v něm urodila prvotina našeho redakčního kolegy, která skončila na třetím místě. Městská fantasy ze současné Prahy je příběhem vážným i ironickým, najdete tu čaroděje, stíny, templáře, ale i tramvajáky (všechno s velkým počátečním písmenem) a jednu obyčejnou dívku, která se na chvilku tak nějak zatoulala mezi ně. Čtěte a bavte se… Ledaže byste patřili mezi ty, Co Nemají Čas.
Děti noci – Simmons Dan
Když Kulhánek píše o upírech, je to většinou sranda, která si najde místo ve vaší knihovně, možná se dokonce přesune na nějakou pozici intimnější potřeby (nemusím ji v závorce banálně jmenovat, že ne?). Když Neomillnerová píše o upírech, je to porno, které si přečtete jednou, v duchu se pochechtáváte, pak to odložíte a patrně už po tom nikdy nesáhnete. Když Sapkowski psal o upírovi, vykreslil ho jako učence se zvednutým prstem, intelektuála vhozeného do středověku, s podtextem, který lehce brnká o sexualitu, jehož člověk kvůli kontrastu k jeho kumpánům musel milovat. Když o nich psal Stoker, byla to gotická nuda, protože sto let zpátky čtenář skousnul hodně. No a v roce 92 o nich něco napsal Simmons…
Modlitba zimního beatnika
Kerouaci, Ferlingheťi, Bukowšťí, Ginsbergové, Burroughsové, bódhisattvové a dharmoví tuláci všech zemí! Poslyšte zamyšlení kolegy, který se v dnešním globalizovaném světě snaží vykřesat nějakou tu jiskru dálek a zdání a snění. A volného asociačního myšlení.
Ohně z ráje – Simmons Dan
Pele, paní ohně, sídlící ve věčné výhni plamenného jezera vulkánu Kilaulea, je bohyní ochránkyní Sandwichových ostrovů, kde si lidé pod stinnými kokosovými palmami dávno zvykli respektovat její rozmary a nesmírnou ničivou sílu. Dvě neobyčejné ženy přijíždějí do jejího hájemství, aby strávily luxusní dovolenou v přepychovém golfovém resortu, který nese její jméno. Co nevědí, je, že jeho majitel Donald Trumbo je schopen kvůli prodeji tohoto malého kousku ráje udělat cokoliv. Včetně utajování záhadného mizení jeho návštěvníků. A jak do toho pasuje Mark Twain?
Kočas 2011 – Vorlová Jiřina (ed.)
Cena Karla Čapka je (mimoto, že je faktickým dědečkem všech našich tuzemských literárních fantastických soutěží) výjimečná také tím, že jejím produktem není jeden sborník, ale většinou hned dva. Jeden prací vítězných a druhý prací zajímavých, které ale na výhru nedosáhly. Mlok to není, ale k několika pěkným kouskům si přičichneme i zde.
Tristanská občanská válka 1 a 2 – Kotouč Jan
Psát military sci-fi je v naší malebné kotlině vlastní osobám, abych tak řekl, netuctovým. A přitom Heinleinova Hvězdná pěchota je taková bomba. Jedinou stálicí, polárkou ukazující směr v oceánu nekonečna, se na tomto poli za poslední léta stal Robert Fabian. A nyní nám tu poblikává hvězdička nová – ledva zkondenzovaná ze zárodečného oblaku plynů, aby vykřičela svůj literární pozdrav do prostoru. Nová hvězdička svítící na odlehlý sektor naší galaxie – Hirano. Posviťme si nyní na ni.
Seriálový seriál 1 – Hra o trůny
Sešli se jednoho dne pánové Benioff a Weiss s přívětivým prošedivělým dědečkem, v Palm restaurantu v Los Angeles. Hovořili a hovořili, minulo poledne a oběd, oni hovořili, odpoledne přešlo v soumrak, hovor stále plynul, večer se přelil v noc, a oni hovořili. Až nakonec pánové Benioff a Weiss sáhli do záňadří. Osud tomu chtěl, že nešlo o najaté vrahy, ale o dva scénáristy, takže namísto zbraní vytáhli pera. A rovněž tomu osud chtěl, že oním dědečkem byl George R. R. Martin. A narodil se koncept, který se hned po několika epizodách stal hitem. Nový seriál z produkce HBO – Hra o trůny.
Nebojte se tmy
Distributorská lákačka prezentující „nový horor od del Tora“ mě přiměla vylézt ze své temné sluje a protáhnout si nohy cestou do kinosálu. Maje ještě v celkem živé paměti Faunův labyrint, bylo mé očekávání poměrně vysoké. A tohle jsem měl za to.
Meče & temná magie – Strahan Jonathan a Anders Lou (eds.)
Aneb malá příručka pro ty současnou světovou fantastikou nedotčené a fajn doplněk ve stylu staré sbírky Legendy: Nové příběhy ze známých cyklů pro všechny ostatní. Sword and sorcery možná není tak mrtvý, jak by se zdálo.