Současná alarmující situace na poli vědecko-fantastických filmů dává prostor pro experimentování. Jenže prvořadost komerčního úspěchu a dominance studiových gigantů omezuje i projekty, které by mohly teoreticky uspět u diváků.

Lidstvo bylo obviněno z trestného činu nevážení si své planety, a proto ho intergalaktický soud odsuzuje k trestu… smrti.

Krev. Strach. Paranoia. Obsese. Barker. Japonský režisér. Jatka. Řeznický nůž. Nezvěstní obyvatelé. Komplot. Iluze. Otcové.

Po úmorné době od Hvězdného prachu a fantasy paskvilů typu Eragon, Narnie nebo Zlatý kompas, si konečně můžeme sednout do kina a vychutnat si dětské pohádkové dobrodružství.

Líná, chlupatá, oranžová koule požírající lasagne se opět dostává na plátno, tentokrát útočí na Londýn. A to rovnou ve dvojroli.

Anglosaský epos o Beowulfovi se dočkal dalšího a jistě ne posledního zpracování. Příběh z devátého století si našel své místo na slunci i dnes. Jak může vypadat takový film bez milionového rozpočtu a amerického štábu?

A jedeme zostra. Režisér Uwe Boll patří k tvůrcům, kteří v divácích dokáží vzbudit silné emoce. Hlavně znechucení a bezradnost. S diváky si servítky nebere, my s ním také ne. Nástup do tohohle vlaku je na vlastní nebezpečí, končí ve stanici Bollow – hlavní nádraží.

Křesťané věří, že s apokalypsou přijde i Kristus. Když se na to podíváte z opačné strany, s Antikristem může přijít apokalypsa. A tenhle druhý pohled nám nabízí remake klasického hororu The Omen.