Březnová XB-1 nás přivítá exotickou obálkou, na níž se mezi hvězdami ve vesmírném prostoru kymácí něco, co vypadá jako vesmírná loď se psí hlavou. To možná zní roztomile, ale až se dozvíte, k čemu ona ilustrace patří, už ji nebudete chtít pohladit. Do vesmíru se v povídkách podíváme hned v několika druzích space opery, v nichž ale většinou půjde o nějaký kontakt s rodinou hlavních hrdinů. Česká sekce dává trochu větší důraz na prvky hororového žánru.
Únorová XB-1naznačuje obálkou příslib cesty do vesmíru. Povídky se ovšem zabývají něčím mnohem komplikovanějším – pokusem o setkání s božstvím a úporný zápas se smrtí. Tři příběhy od zahraničních autorů a stejný počet českých povídek neobsahuje ani jediný vyloženě nepodařený kousek a většina z nich je dokonce nadprůměrná.
V ceně Karla Čapka nemohly všechny zaslané povídky uspět natolik, aby dělaly čest talentu svých tvůrců ve sborníku Mlok. Jiřina Vorlová vybrala do Kočasu to, co považovala za elitu mezi zbylými soutěžícími. Dá se věřit její šťastné ruce?
Tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela, celkově tedy čtrnáct příběhů, které byly porotou vyhodnoceny jako nejlepší v posledním ročníku Ceny Karla Čapka. Musím říci, že všichni vítězi vyhráli oprávněně, ale to neznamená, že by příspěvky neměly různou úroveň a některé z nich nešlo doporučit víc.
Vzhledem k blížícím se Vánocům vybrala redakce XB-1 prosincovému číslu tu nejkřesťanštější možnou obálku – ohromného démona ve starověkém chrámu. Kdyby tohle chodilo společně s Mikulášem, děti by prostě musely být hodné tak dlouho, až by se zdálo, že nemají v chování vůbec žádnou možnost volby.. A právě o volbu a svobodnou vůli půjde v nejnovějších povídkách.
V pátek 30. listopadu přibylo v Česku další knihkupectví, kde se můžeme probírat dlouhou dobu v našich oblíbených knihách bez rizika, že bychom zabloudili do sekce nudné literatury. V Řipské ulici mohou nyní Pražáci a „turisté“ nakupovat to nejzábavnější k přečtení v knihkupectví Fantasya. V den otevření proběhl i křest knihy M. T. Majar Znamení vlka.
Asi se začnu bát vlastního počítače. Listopadová XB-1 totiž v různých formách vypráví o splynutí stroje a živého tvora – nejčastěji samozřejmě člověka. A obrazy jsou to lehce znepokojivé…
V Toy Story jsme se dozvěděli, že jakmile nedáváme pozor na naše hračky, začnou spolu mluvit a dokonce řešit osobní konflikty plné zášti a soupeření. Nyní se díky dalšímu animovanému veledílku – Raubíři Ralfovi – můžeme přesvědčit, že je tomu podobně s postavičkami z videoher, které nemusí tolik zajímat pozornost lidí, jako spíš jejich předem daná a neměnitelná úloha.
Z obálky nejnovějšího čísla časopisu na nás zírá agresivně a drsně vyhlížející, ale zároveň vizuálně „cool“ ďáblík, naznačující vpravdě děsivé pocity pramenící z témat říjnového vydání – sestup do pekel, přehled krutostí nebo prostě zkáza světa tak, jak jej známe. Jestlipak autoři vymysleli nějakou originální apokalypsu?
Temná obálka zářijové XB-1 předesílá příběhy odehrávající se v blízkém i vzdáleném kosmu, kde jsou cesty hlavních hrdinů většinou velmi nesnadné. Zapomeňte na cestování Enterprise první třídou – tady jde do tuhého a cesta do neznáma může být přinejlepším problematická, přinejhorším drastická. Inu, pohodová pouť by jen těžko zplodila zajímavé čtení…