V druhé knize o Mercedes Thompsonové autorka přitlačila na pilu – atmosféra je oproti prvnímu dílu temnější a hutnější. Pokud vás o tom nepřesvědčí obálka v rudé barvě, tak by se to mohlo podařit hlavnímu protivníkovi sympatické automechaničky – kouzelníkovi posedlému démonem, kterého někdo navzdory všem zákazům proměnil v upíra.

Nestává se tak často, abychom my v Česku byli poctěni světovými premiérami románů zahraničních autorů. Dá se říct, že je to pro nás svátek. Bohužel s podstatně menším jásotem vítám další knihu z kategorie „bestseller s náctiletým hrdinou v hlavní roli.“ Takových už jsme tu měli dost, a většina z nich za moc nestála. Co na to Levá ruka Boží?

Lidé sbírají hodně roztodivných, v převážné většině zcela zbytečných věcí – od poštovních zámek přes spodní prádlo svedených slečen až po morbidní sbírky částí živých tvorů (například protézy z domova důchodců). Ale jak si má člověk představit sbírání měst? A přitom mnozí velikáni světové literatury takovými sběrateli měst byli – Calvino, Borges, Lovecraft. A konečně ho už máme i my, českým sběratelem měst se stal Pavel Houser.

Tato kniha je pro mě taková malá záhada. Název lehce evokuje výrok Karla Marxe, obálka mi neříká nic a jméno autora je mi jen vzdálěně povědomé. Navíc naprosto netuším, jak se mi dostala do rukou, ba co víc, neví to ani šéfredaktorka, a to už je dost divné. Naštěstí rád luštím záhady. Co vy, jste na tom podobně?

Daniel Abraham je první autor Moderních děl fantasy, který může být znám i českým čtenářům (z antologií Doteky záhrobí a New Weird a z Magazínu Fantasy and Science Fiction), navíc je podstatně zkušenější než předchozí spisovatelé edice. A opravdu má v některých ohledech hladší styl psaní, čtení totiž i při minimu akce pěkně odsýpá; zároveň však je schopen udržet vysoko nastavenou laťku imaginace a neotřelosti nápadů, která je pro edici Moderní díla fantasy typická.

Poslední dobou se nám s fantasy ze současnosti roztrhl pytel. Začalo to upířím fenomén Stmívání, pak několika dalšími upířinami, ty zase následovali vlkodlaci a kdovíco ještě. V Pandemoniu se setkáme pro změnu s démony. Těch je v knize plno a jsou veřejně známí. Jenže tentokrát rozhodně nejde o romantiku nebo akci, ale spíše o psychologický horor.

Knihu jsem začal číst za velmi příznačných podmínek. Přijel jsem domů a našel celou vesnici zasypanou sněhem. Dokonce jsem musel číst pouze při světle svíčky, protože stromy, které nevydržely nápory sněhu, způsobily výpadek proudu. Takhle vypadá Zrození zimy pod Beskydami, jak ale vypadá ve Světě bez bohů?

Máte už dost upířin? Mercy upírem rozhodně není. Ovládá bojová umění, přátelí se vlkodlaky, přátelí se s upíry a je to opravdu sexy kost. To na vás chrlí na poměry fantastiky značně rozsáhlá marketingová kampaň. Ale víme to všichni, reklamy nás mají nalákat ke koupi, a tak je jejich informační hodnota mizivá. Nebo ne?

Kniha od neznámého autora, kterou vydal ve vlastním nakladatelství, nebudí zrovna důvěru. Na druhou stranu je nutno říct, že je po všech stránkách udělána profesionálně. Otázkou zůstává, jestli si Jan Váchal udržel stejnou úroveň spisovatelskou jako nakladatelskou. Naštěstí udržel.