Marko Hautala je Fin. Kdo někdy četl finskou humoristickou knihu, viděl film, či poslouchal black metal, potvrdí, že Finové mají dost specifický smysl pro humor, filmy i hudbu. Díky nakladatelství Golden Dog teď máme možnost poznat, jak moc jiný mají přístup k hororu. Tedy, ne že by žádné knihy tohoto ve své vlasti oceňovaného autora v českém překladu doposud nevyšly. V regálech knihkupectví můžete narazit na Bábu motyku a Šeptající dívku. Ovšem na rozdíl od opuštěné vily na ostrově a malého městečka postiženého náboženskou sektou nás finský mistr psychologického hororu v knize Architekt temna pozval do obyčejného paneláku. Dá se z takového prostředí vůbec vytěžit něco strašidelného?
Archiv autora: Jan Procházka
Zabij, nebo budeš zabit: Tak trochu jiná kriminálka
Dylan je obyčejný kluk. Vysokou studuje tak nějak napůl, jeho nejlepší kamarádku a platonickou lásku Kiru mu „obdělává“ kluk (vlastně dobrý kamarád Mason), u nějž je v nájmu. A deprese jsou jeho denním chlebem. Zkrátka materiál pro psychiatra anebo drogového dealera. Toho prvního Dylan poslal k šípku už dávno. Ten druhý mu dodává nějaké ty podpůrné prostředky, které ale nijak extra nezabírají. Inu, nejvyšší čas skočit z okna – ostatně, rodinné předpoklady pro úspěšnou sebevraždu by tu byly, že? Jenže ani to se smolaři, jakým náš hrdina bezesporu je, nepovede na první dobrou. Takže skončí dolámaný a v ještě větších depresích než předtím.
Ta, co jde první: Od Lovecraftariánského hororu přes New Weird v krvavé cestě za Kafkou
Co potřebujete vědět o Livii Lllewellynové, Edgar Allan Poe Awards za rok 2020 (Nejlepší povídka One of These Nights), je to, že píše horory, temnou fantasy a erotickou literaturu. A že její tvorba je ovlivněna nejen Lovecraftem, ale také imaginací Chiny Miévilla. Hodně vám o ní také napoví rozhovor na stránkách nakladatelství /www.knihymedusa.cz, které v překladu svého majitele Romana Tilcera vydalo jako druhý svazek její novelu Ta, co jde první.
Oko čarodějnice: Překvapivě čtivá hororově mysteriózní jednohubka z domácích luk a strání
Nakladatelství Golden Dog se specializuje především na horory, thrillery a detektivky domácích, ale poměrně nově také zahraničních autorů. Na tomto nakladatelství je sympatické nejen to, že se snaží podporovat české hororové autory, ale také to, že Martin Štefko, jenž je hlavou, duší i srdcem nakladatelství, dává ve svém edičním plánu prostor i kratším prózám těchto psavců. Právě pro ně má vyhrazenu edici Zrnka temnoty. V ní zatím nalezneme čtyři útlé svazečky, z nichž první je novela Nelly Černohorské Oko čarodějnice.
Ondřej Neff – HU! Povídky Dědka Čucháka
Dobrodružství firmy Nedomý & Prus konečně pěkně pohromadě v jednom luxusním svazku.
The lunatic is on the grass
The lunatic is on the grass
Remembering games
And daisy chains and laughs
Got to keep the loonies on the path
Rozhovor s Markem E. Pochou, autorem, jehož líbají zombie múzy
Na sousedním Slovensku je jméno Marka E. Pochy symbolem pro brakový horor. A protože díla tohoto oblíbeného autora pronikají v českém překladu i do našich končin a nedávno se objevil jeho nový román Virus Omega, rozhodli jsme se tohohle sympatického muže trochu vyzpovídat.
Virus Omega: Pandemická jednohubka Marka E. Pochy z nakladatelství Carcosa
Co svět světem stojí sužují lidstvo přírodní katastrofy, války a pandemie. A to i v našem osvíceném jedenadvacátém století. Každý na takovou globální či lokální krizi reaguje jinak: někdo zvolí sebevraždu, jiný se začne utápět v alkoholu či drogách. A pak jsou tu tací, kteří se snaží z takové neblahé situace vypsat. Proč? Protože i spisovatelé ve válce trpí a pandemie se jich dotýká jako každého jiného člověka. Není to tak dávno kdy celý svět zasáhla pandemie Covidu. Jak to celé probíhalo máme všichni v živé paměti. Přesto, anebo právě proto, se s ní někteří autoři pokusili vypořádat po svém, tedy psaním.
Parchanti z Jihu – Svazek 2. Za trochu krve
Druhý díl jižanské série Jasona Aarona je tu – a s ním přichází Euless Boss
Paper Girls kniha druhá: Holky od novin tentokrát méně chaotické, ale o to víc dívčí
Máca, Tiffany, Erin a KJ, dvanáctileté kolportérky Clevlandského strážce, už dávno nebrázdí silničky v okolí jejich rodného Kamenitého potoka a nerozvážejí předplatitelům výtisky místních novin. Když se pod vedením scénáristy Briana K.Voughana připletly v první knize oceňované série do mezigenerační války cestovatelů v čase, opustily rok 1988 a po všemožných šílených eskapádách skončily až v apokalyptickém světě roku 2016. A to se spoustou nezodpovězených otázek (stejně jako čtenář). Na některé z nich jim snad odpoví kniha druhá, kterou nedávno vydalo nakladatelství CREW ve skvělém překladu Michaela Taliána.
Labyrintem Fantasy filmů s encyklopedií redakce MovieZone
Co si budeme povídat, filmový portál https://www.moviezone.cz se za těch sedmnáct let svého provozu zapsal do srdcí filmových fanoušků silou vrženého Mjolniru a tým shromážděný kolem Petra Cífky a Matěje Svobody seznamuje na svém webu filmové nadšence s děním ve filmovém světě s železnou pravidelností, kterou by mu mohl závidět i Pán času. Nyní se mládenci rozhodli vystoupit ze světa Matrixu mezi normální smrtelníky a své nadšení pro film přetavit do literární podoby. Tak vznikly v rychlém sledu Encyklopedie akčního filmu a Encyklopedie komiksového filmu. Nyní se k nim jako třetí filmová sudička přidává Encyklopedie fantasy filmu.