Je na světě sotva pár dnů a proklatě jí to sluší. Řeč je o novince Martina Paytoka s názvem Láska, smrt a všechno zlý. A protože Martin křty nemá příliš v lásce, nechal se aspoň vyzpovídat naším redaktorem, Honzou Procházkou. A ten ho rozhodně nešetřil…
Martin Paytok debutoval gangsterkou ve stylu Guye Ritchieho Prokletí pro všechny (Epocha, 2021). V té se mu podařilo spojit horor s detektivním příběhem z drsné školy. Od té doby se věnoval především povídkám, které vyšly ve sbornících a antologiích Lovci monster Fantom, Krev, monstra a cukroví, Krásky a vetřelci: Pulp stories a dalších. Skoro všechny jeho dosavadní texty spojovala autorova láska k detektivkám, nejinak je tomu i v novince Láska, smrt a všechno zlý. Ta už v anotaci avizuje Agathu Christie střihnutou hororovou poetikou Guillerma del Tora, a není daleko od pravdy.
Pro velkou část čtenářů bude první ryze česká superhrdinka, Octobriana, velkou neznámou. A právě proto jsme se rozhodli vyzpovídat osoby nejpovolanější, Marka Bergera a Ondřeje Kavalíra, kteří dali téhle hrdince „novodobou“ slušivou komiksovou podobu. Dozvíte se, kolik za tím vším stálo práce a bádaní, proč není Octobriana „tuctovka“ jako hrdinové z Marvelu a DC i jaké má tvůrčí duo plány do budoucna.
Octobriana je návratem nejzáhadnější a zřejmě i nejstarší české superhrdinky, kterou možná neznáte, ale díky opulentní novince nakladatelství LABYRINT se s ní můžete seznámit.
Povídky Zrno pravdy a Menší zlo vyšly v polštině poprvé v časopise Fantastyka, první v roce 1989, druhá o rok později. U nás vyšly poprvé v knize Zaklínač – stříbrný meč (Winston Smith 1992) v překladech Stanislava Komárka a Jiřího Pilcha. Sapkowski v obou povídkách skvěle zpracoval dva populární pohádkové motivy. A nyní se díky nakladatelství CREW tyhle „pohádky“ dočkaly i komiksové podoby.
Může komiks pomáhat se vzděláním? Jak je na tom slovenská komiksová scéna? A kde můžete sestry Jančové potkat a co chystají? To vše Honzovi Procházkovi talentované slovenské autorky prozradily.
A na závěr Honza přináší i krátkou recenzi sesterského komiksu Zóna 300 s podtitulem Apokalypsa.
Sestry Jančové píšou a kreslí komiksy. Na tričku jich doposud mají pět a navrch jednu učebnici. Mají svůj Youtube kanál a vidět jsou snad na všech sociálních sítích, jakými internet disponuje. Jejich posledním počinem je zajímavý postapo komiks Zóna 300. Protože tvorbu Ivany a Zuzany sleduji z dálky poměrně dlouho, rozhodl jsem se poprosit o děvčata o rozhovor, aby se s jejich tvorbou mohli seznámit i čeští fanoušci komiksů a fantastiky.
Česká fantastika to na stříbrném plátně nikdy neměla lehké. Přesto u nás vznikla slušná řádka žánrových filmů. Ať už Karel Zeman se svými adaptacemi Verneovek Ukradená vzducholoď (1966), Vynález zkázy (1958) a dalších nebo Václav Vorlíček s povedenou a dodnes oblíbenou taškařicí Kdo chce zabít Jessii (1966) a dalšími filmy položili spolu s Ikarií XB -1 ( Jindřich Polák 1963) pevné základy českého žánrového filmu. A tahle tradice přetrvává, byť dost řídce a nesměle, až do dnešních dob. Ostatně – premiéra filmu Krvavý Johann mé tvrzení jen podtrhuje.
Když 10. prosince 2020 vratislavská divize polské společnosti CD Projekt vydala hru Cyberpunk 2077, bylo jasné, že si většina hráčů bude muset pořídit silnější stroje. Akční RPG se totiž na rozdíl od jiných cyberpunkových her odehrávalo v otevřeném světě. Ten byl složen ze šesti regionů kalifornského velkoměsta Night City. Korporátní městské Centrum, převážně imigranty obydlený Watson, luxusní Westbrook, předměstí Heywood, gangy zamořená a chátrající Pacifica a industriální a maloměstské Santo Domingo i vyprahlé Pustiny, obklopující tuto aglomeraci se staly rájem nejen kyberpunkerů, ale také zločineckých gangů. Ve městě naopak vládne korporace Miltech disponující svojí vlastní armádou.
Komiksový scénárista Sztybor je ve své domovině velice populární. V Polsku mu vyšly desítky komiksů a grafických románů. Mimo jiné má na kontě sérii pro dospívající Niezła draka, Drapak!, či oceňovaný autobiografický grafický román Vrať se ke mně. Jeho krátké komiksy a stripy byly publikovány téměř ve všech komiksových časopisech a ve většině významných polských novin. Ve Spojených státech debutoval v roce 2010 několika krátkými komiksy publikovanými v komiksové publikaci Zombie Terror. U nás mu v nakladatelství CREW vyšly komiksy Cyberpunk 2077: Máš moje slovo, Zaklínač – Blednoucí vzpomínky, Zaklínač – Nářek čarodějnice. Zatímco scénář, kterým přispěl do universa hry Cyberpunk 2077, sklidil zaslouženě kladný ohlas, jeho dva výlety do světa Geralta z Rivie nevzbudily moc velké nadšení. Přesto se k zaklínači a bardovi vrátil potřetí, a to v osmém díle série, v němž spojil své síly se španělským kreslířem Mikim Montlló. Ten se podílel na filmech Vlkochodci, Nocturna či Breadwinner, pro Blizzard vytváří ilustrace a komiksy ke hře Overwatch a v zahraničí je populární jeho autorský komiks WARSHIP JOLLY ROGER.