Psát o Devíti princích Amberu, první knize z veleslavné ságy, sice může připomínat nošení sov do Athén a dřeva do lesa, přesto to nemůže uškodit. Od prvního českého vydání už totiž uběhlo opravdu hodně vody a amberský cyklus patří k těm šťastným knihám, kterým neustále dorůstají noví čtenáři, zatímco ti staří se k nim pravidelně vracejí. Na nové vydání se čekalo dlouho a netrpělivě, a hned na začátku mohu napsat, že čtenáři jím nebudou zklamáni.

Toulavý duch je přímým pokračováním fantasy románu Bratr vlk, jehož recenzi jsme vám nedávno přinesli. I když je Bratr vlk primárně určen mladším čtenářům, jeho kvality ho činí zajímavým i pro širší okruh konzumentů fantastiky. Rychlost, s jakou se k českým čtenářům dostává jeho pokračování, si proto zaslouží pochvalu.

Detektivka je bezesporu nekorunovanou královnou „oddychové“, nenáročné literatury. I přes to, že se hřeje na výsluní pozornosti už více než sto let, nejeví tendence ke stárnutí, ba naopak. K jejímu oživení přispívají i četná křížení s jinými literárními žánry. Známe historické detektivky, humorné detektivky, romantické detektivky, sci-fi detektivky… a pochopitelně i fantasy detektivky. K nim patří i příběhy soukromého detektiva Thraxase, jež mezi svými rivaly zdaleka nepatří k nehorším.

Říká se, že sedmička je šťastné číslo. Proč to píšu? Protože Veniss Underground je sedmou knihou, vydanou v edici „New Weird“ u nakladatelství Laser. Jestli číselná magie zafungovala i u ní, nebo ne, si můžete přečíst v této druhé recenzi na tento titul.

Kniha, o které dnes budu psát, je přímým pokračováním románu Hranice snů, prvního titulu ruského autora Sergeje Lukajěnka, která u nás vyšel. Vládcové iluzí budou mít oproti němu mnohem lepší startovní pozici, neboť Lukjaněnko se u nás stal hvězdou první velikosti, ale také se budou muset vyrovnat s velkým očekáváním namlsaných čtenářů. Podaří se jim to?

Nevím, jak vy, ale já patřím k těm, kteří při přečtení slov „fantasy pro děti“ automaticky zbystří pozornost a stanou se podezřívavými. Na úspěchu knih o Harrym Potterovi se snaží přiživit mnoho autorů a nakladatelství, takže opatrnost je opravdu na místě. Ale „Bratra vlka“ se bát nemusíte, spíše naopak. Našinec je navíc ve výhodě – jeho děj se odehrává v pravěku, ve kterém se díky knihám Eduarda Štorcha cítí český čtenář jako doma.

Dobrodružné plavby po mořích fantastických světů jsou prvkem, který se ve fantasy objevuje v podstatě od počátku existence tohoto žánru. Britský autor Paul Kearney by se dal v tomto ohledu považovat za ostříleného mořského vlka, neboť hrdinové jeho knih (vzpomeňme na Hawkwoodovu cestu) se s mokrým živlem střetávají velmi často. Ve svém novém cyklu z atraktivního prostředí pirátů však Kearney zašel ještě dále – moře a lodě v něm hrají zcela zásadní roli.

V posledních letech se Česko zařadilo k zemím, které – alespoň pokud jde o vydávání knih – směle drží krok s ostatním kulturním světem. Nejnovější hity a bestsellery se u nás objevují s minimálním zpožděním oproti zahraničí, což je jen dobře. Ovšem pokud jde o starší tituly, a speciálně o ty z žánru sci-fi a fantasy, máme stále ještě velký dluh, neboť u nás stále ještě nevyšly některé zásadní věci. Donedávna k nim patřil i cyklus T.H. Whitea, jehož první části se dnes budeme věnovat.

„Dědičky“ jsou už třetím románem z cyklu o osudech sestřenic Kruševských. Kniha sice zatím vyšla pouze v Polsku, ale protože první díl tohoto cyklu s názvem „Sestřenice“ se letos objevil i u nás, je zde reálný předpoklad, že se jí dočkají i čeští čtenáři. A to tím spíše, že kvalita a čtenářská atraktivita šla oproti první části rozhodně nahoru.