Spisovatel Eric Brown je sice mimo svou domovinu, kterou jsou Britské ostrovy, takřka neznámý, nicméně se nedá napsat, že by jeho kniha Newyorské noci byla nezajímavá. Ve své kategorii futuristických detektivek patří do té lepší poloviny, takže její české vydání má rozhodně své opodstatnění.

Román Invocatio Elementalium představuje příklad zajímavého kulturního importu ze Slovenska, se kterým se zřejmě budeme na české sci-fi scéně setkávat stále častěji. Důvodů pro to je více, ale hlavními jsou potíže slovenských autorů uplatnit se doma, a hlad domácích nakladatelství po kvalitních titulech.

Recenze originálu.
Populární spisovatel Andrzej Pilipiuk neustále udržuje vpravdě stachanovské pracovní tempo: letos mu vyšly již dvě knihy, a další dvě se chystají. Ten, kdo přijme hrdinské rozhodnutí živit se jen psaním, se prostě musí hodně otáčet. Kniha, o které dnes budu psát, dokazuje, že to naštěstí nemusí být nutně na úkor kvality.

Nebývá příliš časté, aby pokračování bezesporu kvalitní knihy bylo lepší než první díl, ale Zlomení andělé jsou důkazem, že to jde. Po Půjčovně masa, temné detektivce ze vzdálené budoucnosti, se tentokrát spolu s hlavním hrdinou Takeshim Kovacsem podíváme do vzdáleného vesmíru. Zlomení andělé jsou totiž space operou jako vyšitou; a jedním z kandidátů na ocenění nejvyšší.

Jméno britského spisovatele Chiny Miévilla si většina čtenářů spojuje s přelomovým románem Nádraží Perdido, knihou, která přinesla novou kvalitu do žánru fantasy. „Perdido“ však nebylo Miévillovou prvotinou – tou je právě kniha Král Krysa, která se nyní dostává i k českým čtenářům. Jaký je román, na kterém si Miéville, obrazně řečeno, „brousil drápky“? Na tuto otázku se vám nyní pokusím odpovědět.

Tak už je to tady – šestnáct let po pádu železné opony se i čeští čtenáři konečně dočkali důstojného vydání jedné z největších klasik žánru fantasy, příběhů dvojky hrdinů Fahfrda a Šedého Myšilova. Nakladatelství Triton, které se vydávání ujalo, tím odstranilo asi největší „pomníček“ ze hřbitova nevydaných skvostů fantastiky. Ze hřbitova, který se, zaplať pánbůh, utěšeně zmenšuje.

Určitě se vám již někdy stalo, že jste se ráno probudili a při kontrolním pohledu z okna zjistili, že počasí, panující venku, zdaleka neodpovídá vašim představám. Rozmary povětrnosti dovedou se zlomyslnou pravidelností zhatit pečlivě vymyšlené plány a přivádějí většinu lidí k nereálným přáním typu „chtěl bych umět ovládat počasí“. Rachel Caineová, autorka „Smolného povětří“, nás však přesvědčuje o tom, že možnost ovládat povětrnostní jevy nepatří jen do říše pohádek, ale je možná.

Minulý rok si u českých čtenářů udělala skvělé jméno a získala velkou oblibu trojice románů ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka, pojednávající o osudech „Jiných“ – lidí schopných vládnout magií. K původní trilogii o Hlídkách teď český nakladatel přidal i čtvrtou knihu, jejímž autorem však není Lukjaněnko, ale u nás celkem neznámý Vladimir Vasiljev, jenž s ním však již spolupracoval na Denní hlídce. Budou mít čtenáři opět důvod k radosti?