Je to paradox, ale s ruským spisovatelem Andrejem Beljaninem se naši čtenáři mohli dříve seznámit osobně, než prostřednictvím jeho knih. Jako host se totiž zúčastnil Festivalu Fantazie 2006. Po více než roce mu u nás vychází první kniha, ale opět je zde paradox. Není to totiž jeho zdaleka nejznámější kniha „Meč bez jména“, ale „Upíří chutě“, které v kontextu jeho díla údajně představují spíše netypický úkrok stranou.

Jen pár měsíců po Draku Jeho Veličenstva se k našim čtenářům dostává druhý díl cyklu Temeraire s názvem Nefritový trůn. Prvotina Naomi Novikové zabodovala jako solidní oddychová fantasy a byť ji nakonec prestižní cena Hugo unikla, vzbudila kniha takový zájem, že její pokračování nemůžeme nechat projít bez povšimnutí.

Kolem první knihy mladé americké autorky Naomi Novikové se zvednul slušný poprask. Cena Locus za nejlepší prvotinu, nominace na cenu Hugo a práva na zfilmování zakoupená samotným Peterem Jacksonem by měla být tím nejlepším doporučením. Čeští nakladatelé tentokrát zareagovali bleskově, takže naši čtenáři si knihu již mohou nějaký čas koupit. Jaká tedy oslavovaná kniha opravdu je?

Je asi zbytečné diskutovat nad skutečností, že za deset let své existence se slovenský časopis Fantázia stal výkladní skříní slovenské fantastiky. Prošel jím – ať již jako autor, nebo jako redaktor – snad každý, kdo na Slovensku ve fantastice něco znamená. Kulaté narozeniny časopisu jsou tedy dobrou příležitostí pro malé bilancování a představení toho nejlepšího, co ve Fantázii doposud vyšlo.

Pátý příběh z malazské Knihy padlých je pro Eriksonovu sérii v podstatě novým startem. Spisovatel opustil známé prostředí i většinu hrdinů a vyslal svou obrazotvornost na cestu časem a prostorem na jiný světadíl a do jiné doby. Nám, čtenářům, to nemusí nijak vadit – vždyť na vyprávění čeká tolik úžasných příběhů!

Spisovatel Richard Morgan mi po přečtení Brutálního byznysu připadá tak trochu jako chameleon. Jeho první česky vydaná kniha byla noir detektivka v sci-fi kulisách, její pokračování čistokrevná space opera a ta třetí se dá nejsnáze popsat jako thriller z blízké budoucnosti. Společný jmenovatel zmíněných románů se dá snadno najít: ve světě, ve kterém se odehrává děj, bych rozhodně nechtěl žít.

Přišla odnikud, dobyla pulty knihkupectví a na plné čáře zvítězila u čtenářů. Tak tohle by se dalo napsat o knize Jonathan Strange a pan Norrell britské autorky Susanny Clarkové. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, až na to, že na rozdíl od obvyklých bestsellerů jde o opravdu kvalitní román a navíc v žánru fantasy. Fantasy pro dospělé, fantasy oproštěná od zavedených klišé a vracející se k podstatě žánru. Neboť fantasy pochází od slova fantazie…

Třetí sbírka povídek o Fahfrdovi a Šedém Myšilovovi, nezapomenutelném páru šermířů z dalekého světa Ydkinu, vyšla nedlouho po předcházejícím dílu nazvaném Meče proti smrti. Tato skutečnost jistě udělala radost řadě čtenářů, namlsaných klasikou žánru meč a magie. Klasikou, která nestihla zestárnout a která nezklame ani v knize, o které budu psát nyní.