Požádali jsme šéfredaktorku o služební cestu do Skotska, abychom měli recenzi Krysí války náležitě faktograficky podloženou. Odpovědí nám byla pochybnost o našem duševním zdraví, neboť firma prý nehodlá financovat pětitýdenní výzkum kvůli pětiminutové hře.

Samurai Spirit je kooperativní hra inspirovaná filmem Sedm samurajů Akiry Kurosawy, nicméně jelikož v ní místo mečů hrají hlavní roli čísla, vzpomněli jsme si i na Petiškova Pohádkového dědečka. Tam šlo v jedné pohádce také o sedm kluků a o to, jak dobře ovládali počty…

Zase jednou nám na stole přistála kartičkovo-přikládací hra. Z názvu vyplývá podobnost s dominem, ale nikoliv už, že kdo zvládá matematicko-geometrický odhad, má rozhodně nemalé plus.

Nejen hry, ale i knihy, filmy a všeobecně vzato vlastně jakékoliv nápady jsou občas bity za to, že někdy někam dorazí jako druhé, třetí, páté, desáté… Recenzenti si na nich smlsnou – a rozhodně ne vždy právem -, místo aby hledali, jak je spojit, podobně jako zdánlivě nespojitelné obrázky ve hře Brain Storm.

Levně nakoupit a draze prodat je ten nejlepší a současně nejjednodušší návod na zbohatnutí. Bohužel jeho stoprocentní fungování hatí nakupující i ostatní prodejci, jak můžete dobře a rychle poznat (nejen) u téhle karetky od Albi.

V redakci – a z redakce nejvíc výše podepsaný recenzent – milujeme deskovky tím víc, čím víc jsou jako doopravdy. Abstraktní žetony nás v sebelepší hře jen málokdy rozjásají tolik, jako možnost honit se po skutečném (modelu) vlaku a vylupovat ho, či miniaturními X-Wingy ohrožovat zmenšenou Hvězdu smrti.

Cortex v původním slova smyslu znamená mozkovou kůru, a jenom intelektuální masochisté udělají tu chybu (stejnou jako my) a vyhledají si na netu ono složité souvětí plné cizích slov, které jej blíže vysvětluje. Cortex coby hra znamená vědomostní postřehovku, ke které budete potřebovat mnohem víc než jen to šedivé za očima, co tak rád večeří Hannibal Lecter.

Hře klasické z nejklasičtějších, totiž člověče nezlob se, vyrostla na piatnikovské zahrádce konkurence v podobě Up The Rock. Je to něco jako člověče, a přitom to vůbec není jako člověče, ale zase je to chytlavé jako člověče…

„Pojďme spolu do cirkusu, je v něm dobře dětem, zvou vás lvi a tygři, sloni, zcestovalí světem,“ psalo se v jednom hezkém leporelu z mého dětství. V Cirkusu na kolečkách sice nahradil lva medvěd a slona žirafa, ale dětem v něm bude dobře taky, a asi nejen těm.