Dílo, které definovalo žánr kyberpunku. V novém překladu, s novou obálkou, s nerezavějícím obsahem a pořádnou dávkou Gibsonovy imaginace. Kniha, která dokáže nevratně přeskládat vaše žebříčky nejlepších knih žánru sci-fi. Anebo prostě jedním slovem: Neuromancer.
Kazunu popadl další záchvat neodolatelné touhy po lidské krvi a jediný, kdo je poblíž, je jeho kamarádka Yaegashi, která se od něj nenechala odehnat. Přišel čas na upíří coming out, nebo to Kazuna zvládne? Pít či nepít, to je to, oč běží v tomto sofistikovaném japonském hororu.
Třetí díl mangy, v níž se spolu střetávají lidé a démoni, bych mohl jedním slovem označit za „vyzbrojovací“. Po zkušenostech z předchozího dílu je jasné, že samotný speciální útvar pro boj s nelidskými zločiny nemá proti rostoucímu počtu útoků stále silnějších démonů šanci. Situaci má zachránit narychlo povolaná specialistka SAS Miki Sugiura, která začíná měnit japonskou policii v regulérní armádu. Válka s démony může naplno propuknout každým dnem!
Vladimír Šlechta se rozhodl vyplnit dlouhé čekání na nový román Keltská brána sborníkem svých raných textů, v nichž se poprvé objevil kyborg Oggerd, doprovázený technologem Hargem a bývalým vyjednavačem Gowerym, řečeným Pěnkavka. Své rané texty oprášil, přepsal je, mnohdy až k nepoznání, a zahájil tak nový postapokalyptický cyklus. Narozdíl od známého Falloutu se však děj odehrává v Evropě. Nebo spíš v tom, co z Evropy zbylo.
Zapomeňte na všechny ty dívky na košťatech nebo Harry Pottery, manga „Ve službách Nuly“ (v originálu „Zero no Tsukaima“) je totiž daleko lepší než oba uvedené tituly, ačkoli to tak na první pohled nevypadá. Nicméně pokud nahlédnete pod růžovou obálku prvního dílu, nebudete litovat.
Speciální útvar pro boj s nelidskými zločiny. Hrstka detektivů s nadlidskými schopnostmi. Lidé čelící invazi démonů. A spousta akce, vystřílených nábojnic a zlámaných kostí. Že je to pořád to stejné?
Hřbitovní hyena, notorický alkoholik, průserář, vidlák, Polák a exorcista samouk v jedné osobě už zase shlíží na čtenáře z obálky nové knihy. Ušanka, holínky a otřepaný kabát z dob druhé světové války, v ruce srp, za pasem kladivo. Ano, nechvalně známý Jakub Vandrovec znovu zasahuje a žádný vlkodlak, komunista nebo upír si před ním nemůže být jistý zdravím ani životem.
Po roce se mají čtenáři fantasy komiksů opět možnost střetnout s hrdiny Světa bez jména. Tentokrát budou mít možnost ve dvou komiksech a třech povídkách odhalit samotné počátky životních osudů Lexe, Dalamara, Savila a dalších postav, včetně toho, jak se Lex seznámil se svojí vílí manželkou. Autorky posunuly pomyslnou laťku kvality zase o poznání výše.
Musí mít upíři nadlidské schopnosti? Musí mít vysunovací špičáky, musí být alergičtí na sluneční světlo, zápach česneku a stříbrné předměty? Musí spát v rakvi a ven vycházet nejlépe za úplňku? Nad těmito otázkami se kromě vás zamyslela také autorka Elegie pro ovečku, Kei Toume. Očividně měla až po krk všech možných klišé, protože japonští upíři v jejím podání jsou natolik odlišní od mainstreamu, že by to nemělo ujít vaší pozornosti. Jde totiž o klasiku.
Závěrečný díl mangy Kategorie: Stvůry vysvětluje samotnou podstatu stvůr, objasňuje minulost Mahime Jošino a odpovídá i na zbývající nezodpovězené otázky z předchozích dílů. Pokud vás tedy zajímá, kde se Nanamiho agentura pro výzkum nadpřirozených jevů nachází, pokud chcete vědět, jestli to Amano s Mahime dají definitivně dohromady, nebo vás zaujal osud Hainuwele, můžete se začíst. Manga totiž odpovídá na všechny tyto otázky. Víceméně. Slečna Tokiko si pošmákne i tentokrát.