Otrok: Nečekaný trumf ve hře o vše

Pryč jsou doby, kdy byla Mara vyjukaným děvčátkem, které mělo vládnout domu Acoma. Nyní je už mnohem sebevědomější a opatrnější, jenže stejné je to i s jejími nepřáteli. A že si jich za tu krátkou dobu stihla udělat… Jak by si ovšem nová vládkyně vedla bez svých poradců?

Podruhé se vracíme do univerza Trhlinových válek, dnes již kultovního díla R. E. Feista. Ten si k Sáze o impériu přizval jako spoluautorku Janny Wurtsovou, protože hlavní hrdinkou je mladá žena jménem Mara a kdo napíše ženský charakter lépe než žena, že? Opět se podíváme na fantasy žánru meč a magie trochu jinou optikou, protože hlavní hrdinka není žádná úžasná Xena, ale stále ještě v mnoha odhledech vyjukaná dívka lapená v osidlech společnosti, které vládnou muži.

Využij všeho, co máš!

Na počátku se na chvíli vrátíme k předchozímu, úvodnímu dílu Ságy o impériu, Dceři impéria. Možná si vzpomenete kterak Mara musela převzít vládu nad celým domem (nebo rodem, chcete -li). A jak se svojí bystrou myslí, odhodláním, chladnou logikou a nemilosrdnou vypočítavostí dosahovala prvních úspěchů, ačkoliv se dlouho zdálo, že bude pouze loutkou s těhotenským břichem po boku svého strategicky vybraného manžela.

Sluší se říct, že Sága o impériu se odehrává ve stejném univerzu jako Trhlinové války, jen na druhé straně trhliny. Obě ságy se velmi dobře doplňují, a ačkoliv jsme se i v té původní podívali do světa Tsuranů, konečně dostane posluchač v plné síle možnost pochopit zvláštní svět spoutaný pravidly, strnulými rodovými vazbami a pro lidi nepochopitelným systémem různých konvencí.

Stejně jako Dcera impéria se i Ochránce impéria s podtitulem Otrok nese v podobném duchu. Ale Mara už není bezvýznamná a ustrašená dívka, ale ve velké hře o moc získala dostatek zkušeností. Vybudovala armádu, získala pro svůj dům finanční nezávislost a posiluje strategická spojenectví, které jí chrání od otevřené agrese jejích protihráčů a nepřátel. Jenže co platí dnes není vůbec jisté příští den, což si Mara mnohdy bolestně uvědomuje. A tak nezbývá než dál tvrdě pracovat, protože vojáků není nikdy dost, podobně jako služebnictva i otroků na polích. Věci jsou však o něco obtížnější, protože Maru už po jejích úspěších nikdo nepodcení. Její výhoda momentu překvapení je pryč. Na druhou stranu už nemusí hrát pokornou oddanou manželku…

Nemění se ani průvodce příběhem. Klidný, vyrovnaný přednes Libora Böhma v roli vypravěče je příjemný (byť by někdo mohl namítat, že místy vzhledem k dramatičnosti některých scén až příliš klidný). Böhm se nesnaží nijak výrazně hrát, měnit hlasy; spíše pracuje s tempem tak, aby líčené dění bylo plynulé. Udrží posluchačovu pozornost a je zřejmé, že narátora samotného příběh baví – má v hlase onu nadšenou jiskru, která o kousek přidá na zážitku. Pochválit musíme i hudební předěly kapitol Ondřeje Morcinka, protože tahle hudba pocitově k epické fantasy sáze dokonale sedí!

Dobrá rada nad zlato

Otrok se opět nese ve svižném tempu, kdy jedna událost střídá druhou. Chvíle radosti z drobných úspěchů střídá strach ze selhání i pádu celého domu. Mara má konečně možnost ukázat, že k vládnutí nepotřebuje muže a že může být stejně úspěšnou vládkyní jako všichni ti „pánové tvorstva“. Samozřejmě, občas má štěstí a vsadí na správnou kartu, ale i to k podobným příběhům patří.

Oproti předchozí audioknize se nově podíváme v kratších pasážích i do tábora úhlavních nepřátel čímž se děj prolíná a doplňuje některé informace, které by jinak posluchač nedostal.

Opět musíme konstatovat, že postava Mary je napsána uvěřitelně a chová se konzistentně. Tady si troufneme spekulovat ohledně vlivu Janny Wurtsové, ale i kdyby – cíl byl splněn ke spokojenosti posluchače, což je to hlavní!

Kromě toho má Mara i dobré poradce a oddané spolupracovníky. Mezi ně se postupně zařadí i onen v názvu zmiňovaný otrok – Kevin z Midkemie, tedy člověk „z druhé strany trhliny“. Nejprv tenhle vzpurný muž odmítne být otrokem, aby se ukázalo, že jeho názory a zkušenosti šlechtice a válečníka mají svoji váhu a stojí za zvážení. Kevin má navíc (ne)výhodu, že se příliš neorientuje v tsuranské kultuře a nabízí Maře úplně jiný úhel pohledu na dění. Navíc není úplně marný ve vojenství, a má i vliv na otroky, z jejichž řad do služby paní domu přišel.

Kevin navíc kašle na zkostnatělé tsuranské zvyky, což Maru přitahuje, a tak se postupem času začne mezi nimi rozvíjet milostný vztah. Jenže tsuranské zvyky nekašlou na Kevina, a jeho vztah se zástupkyní domu Acoma je vnímán jako krajně nevhodný a snadno napadnutelný. Zkrátka: mladá žena strká hlavu do oprátky a riskuje pro své hormony víc, než by mohlo být zdrávo.

Raději si to ale shrňme ještě jednou, aby tu nedošlo k představě, že se jedná o nějakou červenou knihovnu. Otrok je příjemnou fantasy, i když nejvýraznější fantasy složkou je svět, ve kterém se příběh odehrává a někteří jeho obyvatelé (například hmyzí rasa). Tempo vyprávění sice není nijak zběsilé, protože se řeší politika i ekonomika a intriky, ale pořád se něco děje a věci jsou příjemně provázané, každá akce vyvolává reakci a hýbe globální situaci. Zmíněná milostná linka jen (v malé míře) doplňuje toto dění.

A když jsme u toho doplnění: pokud jste poslouchali i zmíněné Trhlinové války, což bych vřele doporučil už jen proto, že je to skvělá „oldschoolová“ fantasy a jedna z legend žánru, zjistíte, že se obě ságy prolínají a Sága o impériu nabízí některé scény, které mohl pozorný posluchač zažít z jiného pohledu.

Raymond E. Feist & Janny Wurts: Ochránce impéria – Otrok