Přestože se spisovatel Přemysl Krejčík věnuje společenské próze (Srab, Malej N.Y.), není čtenářům fantastiky neznámý. V nakladatelství Host mu vyšel v roce 2021 dieselpunkový román Čokoláda pro wehrmacht, v nakladatelství Epocha povídkový sborník Kybersex 2016 a jeho povídky najdeme nejen na stránkách časopisu Pevnost, ale také ve sbornících a antologiích Jiný kraj (Golden Dog 2023), Hlubiny města (Epocha 2023) a dalších. Tato recenze se však bude věnovat jeho odborné práci Budovat ráj – Bourat peklo.
Přemysl Krejčík, totiž není „jen“ autorem žánrové literatury, ale především akademikem, jenž publikuje a vyučuje na Fakultě pedagogické ZČU v Plzni, kde mu letos vyšla monografie věnovaná právě fantastice. Zatímco Krejčíkova předchozí monografie Zatmění po utopickém večírku analyzovala českou dystopickou (antiutopickou) prózu 80. let 20. století, jeho nová monografie Budovat ráj – Bourat peklo se zaměřuje především na dystopickou, utopickou a dieselpunkovou literaturu, v níž se odráží komunistická a nacistická diktatura. Jde však ještě mnohem hlouběji a zkoumá vývoj těchto žánrů od utopistických děl Thomase Mora a Tommasa Campanelly, až po současnost.
„Výzva tvořit science fiction je konfrontací s potenciálem tvorby nového světa, s prázdným papírem plným možností.“ (str. 40)
Kniha je v podstatě rozdělena na šest navzájem provázaných částí. V úvodu autor shrnuje definici utopie, dystopie a dieselpunku. V části věnované historii uvádí na pravou míru termíny totalita a totalitarismus a ukazuje na základní prvky totalitarismu ve sci–fi. V úvodu do kapitoly Vesmírné utopie ve světle utopického socialismu ještě zpracovává přeměnu ideje v koncept totality, aby se s vervou vrhl pro nás fanoušky fantastiky na knihy Stanislawa Lema, bratrů Strugackých a nejen jich. Když si dáte tu práci a začtete se do kapitol věnovaných dělnické sci-fi Alexandra Bogdanova či Metoda Suchdolského, budete se asi dost divit. Krásně je to vidět na následujícím úryvku: “Už samotný vznik románu je doprovázen historkou, podle níž Bogdanova k napsání románu inspiroval Vladimír Iljič Lenin: „Dobrá, měl bys napsat román pro dělníky,„ řekl Lenin Bogdanovovi, „o tom, jak predátorští kapitalisté vyplenili Zemi a promrhali její ropu, železo, řezivo a uhlí. To by byla velmi užitečná kniha, pane strojníku.“ (str. 67).
Tak jako se společnost po pádu socialistického bloku vyrovnávala s deziluzí, i sci–fi a její autoři museli zpracovat takto vzniklou krizi identity. Tou se v podstatě stal žánr dystopie a právě jemu je věnována čtvrtá část této monografie. I tato kapitola zpracovává téma na několika úrovních, včetně části věnované jednotlivým autorům a jejich dílům.
Nejobjevnější však bude pro mnohé čtenáře část věnovaná dieselpunku v níž se Krejčík věnuje nejen definování tohoto žánru, ale především jeho projevům v současné žánrové literatuře. Tady narazíme na jména jako Jan Kotouč, Petr Schink či Petr Stančík. Ale autor nezapomíná ani na zástupce dieselpunku v jiných zemích.
Stručné a výstižné shrnutí Krejčíkovy monografie pak přináší závěrečné shrnutí.
Vzhledem k tomu, že je monografie Budovat ráj – Bourat peklo odborným pojednáním, jsou všechny texty samozřejmě náležitě ozdrojovány a kniha disponuje jmenným rejstříkem. Pomyslným bonusem pro fanoušky fantastiky pak jistě budou přepisy autorovy korespondence s Josefem Pecinovským, Petrem Stančíkem, Janem Kotoučem a dalšími autory.
Přemysl Krejčík: Budovat ráj – Bourat peklo
Vydala: Západočeská Univerzita, 2024
Počet stran: 288
Cena: 490,- Kč
