Česká fantastika to na stříbrném plátně nikdy neměla lehké. Přesto u nás vznikla slušná řádka žánrových filmů. Ať už Karel Zeman se svými adaptacemi Verneovek Ukradená vzducholoď (1966), Vynález zkázy (1958) a dalších nebo Václav Vorlíček s povedenou a dodnes oblíbenou taškařicí Kdo chce zabít Jessii (1966) a dalšími filmy položili spolu s Ikarií XB -1 ( Jindřich Polák 1963) pevné základy českého žánrového filmu. A tahle tradice přetrvává, byť dost řídce a nesměle, až do dnešních dob. Ostatně – premiéra filmu Krvavý Johann mé tvrzení jen podtrhuje.
Na základech položených velikány stříbrného plátna se pak snažili stavět s většími či menšími úspěchy další režiséři, jak dosvědčují filmy Upír z Feratu (Juraj Herz 1981) a Choking Hazard (Marek Dobeš 2004). Na poli krátkých a poloamatérských filmů svého času zabodoval Drsný spasitel (Jaroslav Šetek 2009), a to především u fanoušků stejnojmenné knižní předlohy Miroslava Žambocha. Podobně si vedl i film Prach a Broky (Šimon Pešta 2015). Na dlouhých pět let se pak tvůrci žánrových filmů odmlčeli. Ledy prolomila až Princezna zakletá v čase (Petr Kubík 2020). Film, který se na první pohled tváří jako pohádka, je ale časovkou jak řemen. Jeho pokračování z roku 2022 už bylo ryzí fantasy. Přestože se tyto vlaštovky setkaly se slušným ohlasem, opravdu velkým českým žánrovým filmům jakoby navěky odzvonilo. Pak ovšem přišel rok 2023 a s ním kyberpunkově laděná kriminálka Bod obnovy režiséra Roberta Holze. V témže roce se pak na Comic Con Prague v předpremiéře promítal film Jakuba Krumpocha Krvavý Johann. Slavnostní premiéra proběhla však až letos v lednu. Kino 35 tak ve čtvrtek 4. 1. 2024. hostilo nejen většinu filmového štábu, herce a novináře, ale také spisovatele Františka Kotletu a Kristýnu Sněgoňovou, jejichž dílo bylo základem scénáře. Celý večer včetně úvodní představovačky se nesl v uvolněném duchu a během promítání zazněl smích více než jednou. Vždyť Krvavý Johann je mixem černé komedie a hororu. Film má jít do kin za pár dní, takže než líčit kolik kdo snědl na afterpaty chlebíčků bude lepší říci pár slov o čem, a jaký nejnovější přírůstek do rodiny žánrových filmů je.
„Jsem studnice nekromantie, pomocník kouzelníků, hadač z ruky, věštec ze vzduchu, ohně a vody.“ — Johann Wolfgang von Goethe, Faust
Krvavý Johann volně vychází z legendy o Faustovi. Prostinký příběh, o tom kterak se z vůle Mefistofelovy v současné Praze znovu objeví tragicky zesnulý alchymista doktor Johann Faust, aby si vyřídil účty se svou dávnou láskou Markétou, která ho kdysi uvrhla do zásvětí, je více než tragédii z pera Goethova poctou (nejen) upírským béčkovým filmům, ale také Tarrantinovi,. Diváci by se proto měli spíše připravit na Choking Hazard říznutý absurdním humorem jakoby vystřiženým z Pulp Fiction. Ten funguje na výbornou, především díky vedlejší dějové linii dua lékařů v podání Romana Zacha a Jindřicha Ployhara mladšího. Přestože se oba hrdinové ke krvavému Johannovu řádění dostali jako příslovečný slepý k houslím, jejich eskapády bavily celý sál. Dějová linka o Faustově pomstě Markétě a příběh jejich dcery, které jsou hlavním obsahem filmu, zase tak zábavná nebyla. Nicméně Marek Holý se pro roli démonického Johanna narodil, protože si ji nejen evidentně užívá, ale vyloženě v ní září. Jeho tažení pražskými ulicemi je brutální, krvavé a béčkově zvrhlé. Ovšem především scéna v nočním erotickém klubu připomínající slavný Rodriguezův film Od soumraku do úsvitu byla až zbytečně natažená. Závěrečný souboj s Markétou, který měl být vyvrcholením filmu, působil ve stínu předchozích krvavých orgií trošku jako chudý příbuzný, přestože byl jeho průběh logickým vyústěním zápletky. Lenka Vlasáková se role Markéty zhostila sice překvapivě civilně, ale s profesionalitou sobě vlastní. Dolanského Mefisto působí svým vystupováním trochu jako Joker křížený s Lokim, ovšem i on je svým způsobem zábavný. Ve vedlejších rolích pak zazářily pornoherečky Antonia Sainz a Brittany Bardot. Na obou dámách bylo vyloženě vidět, jak si role upírských poběhlic užívají. Film se stopáží 90 minut nemá šanci unudit diváka k smrti, přesto má své mouchy. Z kina tedy budete nejspíš odcházet s pocitem, že jste vlastně tuhle Bloody Mary pili z různých sklenic už víckrát, ale tentokrát tam barman toho worchesteru a tabasca přidal ve svém nadšení příliš. Ve srovnání s výše zmíněným Choking Hazardem Krvavý Johann přeci jen o pár bodů vede, na českého žánrového Rodrigueze či Tarrantina si ale díky nedotaženému scénáři a ne moc funkčním dialogům budeme muset počkat.
. „Proč se s námi spolčuješ, nevydržíš-li s námi do konce? Chceš lítat a máš strach ze závrati?“ — Johann Wolfgang von Goethe, Faust
Hodnocení 65%
