Poslední zkouška: Harlein dojemně zvednutý prostředník zlu a crossoverům

Harley Quinn už prošla ve svém životě mnoha peripetiemi. S většinou z nich se dokázala vyrovnat s grácií: trocha násilí nikdy nezaškodí a neortodoxní řešení zahrnující kupu šílených nápadů jsou u téhle hrdinky na denním pořádku. Jenže jsou boje, které vyhrát nelze, a to, že vám do nich někdo pořád kafrá, si žádá velmi zvláštní zacházení!

Harley Quinn je pro mnohé čtenáře symbolem bláznivé zábavy s pohlednou hrdinkou. Jenže Poslední zkouška je oproti očekávání spíše scénáristickým experimentem Sama Humphriese. Už jen fakt, že celou knihu (začínající sešitem #64) otevírá panel, ve kterém sedí Harley u nemocničního lůžka své matky umírající na rakovinu, povážlivě nabourá koncept nevázané zábavy. Pravidelnou dávku emocí zajišťuje v tomhle případě četba komiksu, který Harley předčítá matce a jehož hrdinkou je ona sama. Humphries se vydatně opírá do projektu DC Rok padoucha a crossoverů vůbec – prostřednictvím Harley na ně vyjadřuje dost razantně svůj názor. Velká část děje předčítaných komiksů totiž spočívá ve faktu, že Lex Luthor alias Apex Lex se snaží nešťastné Harley nabídnout moc, léky i další věci, které jí pomohou s léčením matky či zapomenutím. Zdravě naštvaná dáma v kostýmu harlekýna však jeho nabídkám ukazuje vztyčený prostředník a přidává k němu i kladivo či jiné metody jak otravného záporáka odpálkovat.

Další dílčí příběh vypráví o ukončení závěrečných zkoušek, díky kterým se z Harley stane Anděl odplaty (aneb uzavření dění předchozí knihy). Jenže Pánové chaosu, kteří se snažili svázat mladou dámu pravidly a principy hrubě podcenili fakt, že s velkou mocí přichází velké šílenství a že snaha sešněrovat element jako je Harley nemůže skončit dobře.

Obloukem se vracíme k vážným tématům, od kterých se scénář snaží uhýbat akčními scénami a pomrkáváním s přídechem zdravého šílenství. Humphries si naložil obtížný úkol: zachovat hlavní hrdinku tak, jak ji čtenáři mají rádi, a zároveň s vážností promlouvat o smrti a vyrovnání se s ní. Balancování na hraně však zvládl a nepřepadl do šílené grotesky ani k nějakému banálnímu odbytí tématu. Ba naopak, ukázal, že dojemný a šílený příběh jdou skloubit aniž by některá ze složek ztratila svoji sílu a celé téma vážnost. I když tenhle rezultát bude u každého dost individuální.

Kreslíř Sami Basri už má s bývalou Jokerovou holkou bohaté zkušenosti, a tentokrát se do jejího podání trefil opravdu na výbornou. Věříte mu emoce, dokáže dobře zvizualizovat akci i všemožné ulítlosti, postavy působí přirozeně a detaily se nešetří. Ne, kresba nepřekvapí, ale to neznamená, že fandy série nemůže potěšit.

A na konec to… Nevím, nejulítlejší? Nejrozporuplnější? Nejhloubavější? Poslední čtvrtina knihy je totiž věnována předávání cen Padouch roku, jehož je Harley moderátorkou. Někdo se však snaží volbu sabotovat a slibuje zničení všech přítomných. Tenhle příběh je spíše přehlídkou padouchů přebírajících ceny a jejich děkovných řečí. Spoustu záporáků budete nejspíš znát, o několik si obohatíte rejstřík, ale zajímavé je, jak se staví ke své roli. Hovoří o svých motivacích, o svém místě a o místě zla ve světě a jeho systému… Kromě drobné detektivní linky je tohle experiment „jako prase“, který u mnoha čtenářů vzbudí rozpaky. Opět bude záviset na úhlu pohledu čtenáře, protože v celé téhle ceremonii se dá najít ledasjaký význam, od nudy až po zajímavé zamyšlení.

Poslední zkouška ukazuje Harley Quinn jak jí neznáte – jako citlivou mladou dámu, které nejsou rodinné záležitosti jedno. Že se dokáže za věci, na kterých jí opravdu záleží, již víme, ale tohle je ještě o kus hlubší náhled pod její harlekýnský obleček.

Harley Quinn: Poslední zkouška