Na trh přichází nový „malý“ knižní vydavatel – Knihy Veles. A jak už to tak u malých vydavatelství bývá, má i Veles svoji představu co by rád vydával a jaký segment čtenářů by rád zaujmul. Nahlédněme tedy v rozhovoru pod pokličku dění minulého i budoucího a smělých plánů na dobytí knižního světa.
Můžete nám na samý počátek krátce své nové vydavatelství představit? Kdo za ním stojí a proč zrovna jméno Veles?
Nejsme nakladatelství klasického typu. Nechodíme do budovy, kde se všichni vidíme a nemáme nikde kancelář. Nejsme za to placeni penězi. Nejvíc vidět jsem já (Jakub Drkal), protože na moje jméno je to vedeno, vymýšlím věci, překládám, dělám korektury, rozesílám zásilky, balím balíčky, tvořil jsem web, a nakonec budu platit daně i další věci. Ale bez ostatních by to existovat nemohlo. Ivo Dienelt je studnice nápadů, překládá, stará se o prezentaci a dělá korektury. Petr Pospíšil je mistr grafik. Raději mu do toho moc nekecám, protože má perfektní oko na to, jak rozložit text nebo vytvořit obálku. Velká část toho, jak Dům vypadá, je jeho zásluha. Dodává tomu profesionalitu. Člověk si říká, že takhle by to mohlo být a on to udělá úplně jinak a je to vždycky lepší. Honza Kšanda a nově teď od Astronauta Mili Gančárová kontrolují text, chyby, a celkově dělají vše pro to, aby se knihy dobře četly.
Jméno Veles. Řešil jsem to strašně dlouho. Vůbec jsem nevěděl, jak to pojmenovat. Cítil jsem, že by to mělo být něco krátkého, úderného a snadno zapamatovatelného. Přemýšlel jsem o názvu podle Bohů ze svých oblíbených knih (problém s copyrightem), podle egyptských Bohů (většinou mi to moc neznělo), vikingských Bohů (spousta jmen je příliš zprofanovaná Marvelem) nebo postav či míst z knih (opět ten copyright). Pak mi došlo, že vlastně jsem Slovan a slovanští Bohové nejsou mezi lidmi příliš známí. Bůh Veles je vládcem podsvětí, kam se mohou dostat pouze dobří Slované. Bývá zobrazován s medvědí lebkou na hlavě s býčími rohy a s medvědí kožešinou na ramenou. Je bohem lovu, dobrodružství, básnictví, magie a vědění. Když do našich krajů tehdy přišlo křesťanství, křesťané se jeho vlivu na lidi tak báli, že jej spojili s ďáblem. Přesto je to Bůh dobra.
Jaký byl vztah lidí z Velesu k fantastice a kdy vlastně dozrálo rozhodnutí „že by bylo fajn založit vlastní vydavatelství“?
Vztah… Všichni jsme fanoušci, máme sbírky oblíbených knih i dalších předmětů, Honza Kšanda je dokonce autor čtyř velmi povedených gamebooků. Petr Pospíšil pracuje jako grafik a sazeč, ale fantastiky dělá málo a chybí mu to. Jsme srdcaři. A děláme to pro srdcaře.
Rozhodnutí… V roce 2022 jsem překládal společně s Janem Snášelem gamebook Legenda o Zagorovi. Původně to bylo jen pro pár z nás, co jsme vlastnili anglický originál, abychom si ho mohli konečně i česky zahrát (je to třetí volně navazující díl Čaroděje z Ohňové hory). Gamebooky ze série Fighting fantasy u nás přestaly vycházet na konci devadesátých let a od té doby tu vyšlo jen pár dotisků několika dílů. Jenže když jsem viděl, kolik je s tím práce, aby to nějak rozumně vypadalo, rozhodl jsem se, že kontaktuji autory v Británii a vydám to oficiálně pro všechny. Nakonec se to semlelo tak, že po ročním jednání o licenci, kdy už jsem měl gamebook kompletně hotový, mi to odřekli a rozhodli, že hlavním vydavatelem gamebooků FF bude v České republice Mytago. Samozřejmě jsem byl rozladěný, ale z dnešního pohledu to plně chápu. Tehdy jsme byli nikdo, bez pořádného webu, bez historie vydaných knih a nebyli jsme schopni jim tu kvalitu zaručit něčím víc než jen vlastním slovem. To pro zavedené značky je velmi nebezpečné prostředí. Mytago ode mě překlad koupilo a v této chvíli Legendu o Zagorovi připravují. Pokud půjde vše dobře, vyjde příští rok.
V té chvíli mi došlo, že mám všechno zařízené, a nemám co vydávat. A začal jsem hledat. Naštěstí renesance gamebooků neprobíhá pouze u nás, ale i v zahraničí. A až nebudou gamebooky, budou další fantastické knihy.
Byl by nápad, bylo by i jméno. Jak obtížné je dotáhnout všechny administrativní detaily, aby člověk zjednodušeně řečeno mohl začít vydávat?
Vlastně vybrat jméno je mnohem složitější než vyřešit administrativu. Díky kapitalismu už dnes nefunguje žádný autorský nebo nakladatelský svaz a tím pádem ty největší překážky zmizely. Nakladatelská činnost je mezi volnými činnostmi, takže ji za drobný poplatek může získat kdokoliv. Taktéž dostat knihy do knihkupectví je jednoduché, protože stačí napsat velkým distributorům a ti se s vámi dohodnou vždycky. Je pouze otázkou, jestli jste ochotni za 65% ceny knihy jim svou dřinu zpřístupnit, aby ji přeprodali se ziskem dál.
U mě byl ještě jeden další problém. Protože jsem hlavním zaměstnáním policista, tak nemohu sám oficiálně podnikat, máme to ze zákona zakázané. Proto jsem musel žádat o povolení ještě své nadřízené a prokázat, že tato činnost nebude v rozporu s policií a že nebude vznikat klientelismus nebo korupce a že svou hlavní práci nebudu flákat. Bylo by to asi zajímavé: Dobrý den, pane řidiči. Nedal jste přednost, ale když si koupíte tuto knihu, tak vám to odpustím… 😀
Měli jste představu, co vydávání knih obnáší už předem, nebo to byla tak trochu metoda pokus omyl a byli jste překvapení?
Já určitě ne. Že to nebude snadné, to jsem věděl, ale kolik je s tím práce by mě v životě nenapadlo. A i při nejdetailnější kontrole se pak do knihy dostanou překlepy. Osobně vůbec nechápu, jak lidé knihy dělali před počítači. Tehdy to museli být bohové. Když jsem to zjistil, byl jsem naprosto vyděšen 🙂
Jak jsem pochopil z vašich webových stránek – jste parta knižních nadšenců. Jak dlouho jste se znali předtím, než jste spustili „projekt“ Veles?
Přiznám to, neznali jsme se a osobně jsme se ještě nepotkali. Já jsem z jižní Moravy, Ivo ze severní Moravy, Petr ze severních Čech a Honza ze západních Čech. Tomu se říká globalizace v českém měřítku 😊 A všichni máme svoje životy a rodiny a práce, čímž není času nazbyt.
A teď už k vaší první knize. Tou je gamebook Dům na Strážném vrchu. Proč gamebook a proč zrovna tenhle konkrétní?
Gamebooky máme všichni rádi. Přes ty jsme se vlastně dali dohromady. A je to pro dnešní mladou generaci i něco, co by je na knihách mohlo zaujmout, protože ten děj mohou ovlivnit. A proč Dům? Kolik knih na světě má vlastní složenou hudbu? Gamebook s hudbou je samo o sobě unikát. Navíc hororový gamebook ze světa H. P. Lovecrafta, ten jsem prostě chtěl, jakmile jsem ho viděl.
Jak těžké je z pohledu vydavatele dávat dohromady gamebook? Překlad, prověřování návazností… Nenadávali jste si za tenhle nápad?
Rozhodně je to těžší než klasická kniha. Teď nám zrovna vychází hororový slasher od Jana Hlubka Bor, a tak mám srovnání. Klasická kniha potřebuje tak pětinu času, možná i méně. Vlastně u normálního textu řešíte jen korektury, a i sazba je díky absenci obrázků a výrazného členění mnohem snazší. Jenže u gamebooku musíte dávat pozor, abyste to někde nepopletli. Z každé situace je několik cest, každá trochu jiná a všechno musí správně navazovat. Velmi mnoho pasáží je velmi podobných jiným, ale jsou mírně upraveny. V Domě například ve chvíli, kdy profesor vytahuje injekci, tak bylo asi dvacet verzí, co se s ní následně stane. Většina z nich velmi podobná a každý tento odstavec byl rozdílný třeba jen o dvě věty, další tři věty byly totožné a další tři věty byly podobné. A překládat to mě skoro přivedlo do blázince… 😊 A pak korektury. Tu knihu jsem velmi detailně četl aspoň desetkrát a k tomu nesčetné další letmější kontroly, aby například stránky začínaly na stejném řádku, nebylo odskočené písmeno, řádek nekončil spojkou nebo předložkou… apod. K zbláznění.
Jak dlouho vlastně příprava vydání Domu na Strážném vrchu zabrala a kolik lidí se na ní podílelo?
Od chvíle, kdy jsem knihu viděl a koupil si ji z Amazonu za 650 kč až do chvíle vydání to zabralo přesně 8 měsíců. A pokud nebudu brát zaměstnance v tiskárně, tak jsme to dělali jen čtyři.
Abyste byli vidět, dali jste své prvotině několik zajímavých bonusů a líbivý vizuál. Nebyl to hned na první knihu dost risk?
On risk je už i to tu knihu vydat. Vezměte si, že náklady na průměrnou knihu máte dnes 50-200 tisíc. Záleží, kolik výtisků necháte udělat, kolik práce zastanete sami, jak drahou tiskárnu máte. Risk to byl a stále je. Kniha se sice vzhledem k tomu, že ji inzeruji pouze na internetu, prodává velmi dobře, ale stále nejsme za vodou. Vydávání knih není pro malé nakladatele kdovíjak skvělá možnost obživy, obzvlášť kvůli poplatkům, které si účtují distributoři. A ve výsledku to zaplatí čtenář.
A tak nějak jsem doufal, že jelikož na žádné bonusy není český ani slovenský čtenář fantastiky zvyklý, tak že to bude ten rozhodující impulz. Navíc sám jsem fanouškem a tyto věci mi u nás strašně chybí.
Jak jste knihu propagovali?
Mám inzeráty na bazoši, na Facebooku, Instagramu. Dávám jednou za čas inzerát do knižních skupin na Facebooku. Platím vlastně primárně pouze za tuto reklamu, potom doufám, že si to lidé mezi sebou řeknou a objeví se další, koho to zaujme. Plus jsme knihu nabídli některým našim i slovenským webům na recenzi a soutěž. Někteří se ozvali sami.
A jak ji čtenáři přijali? Jste i vy spokojeni s tím, jak se knize daří?
Zatím se zdá, že lidé knihu přijali velmi dobře. Obrovskou zásluhu na tom samozřejmě nese Graham Plowman, který ji po obsahové stránce vypiplal do detailů a úžasné ilustrace Matthew Dewhursta. Všude jsou dobrá hodnocení, recenze byly také skvělé. Ještě jsem od nikoho neslyšel nic vyloženě negativního, nikdo nám nic nevytknul mimo pár drobností, které mi utekly. Ano, narážím na ztrátu písmenka K ve slově kudy v prvním odkazu… Když jsem to viděl, myslel jsem, že mě omeje… Tolikrát jsem to četl, a i tak se ztratilo… Vůbec netuším, kdy se tam dostala. A nejhorší je, že je to v prvním odkazu, kde si toho všimne každý. V odkazu 500 by to už nikdo neviděl 😊
A já si taky rozhodně nestěžuju. Jsem rád, že se líbí a že po našem vzoru už i jiní přidali ke knize třeba tužku nebo záložku.
První knihu máte za úspěšně vydanou. Než se ale zeptám na ty další, zkuste spíš obecně říct, jaké knihy a pro jaké čtenáře byste rádi vydávali?
Primárně chceme gamebooky. Je strašně moc druhů gamebooků, které u nás nikdy nevyšly. To chceme změnit. V práci jsem slíbil, že knihy, které budu vydávat, budou dobrodružné, SF, Fantasy nebo horor. To je hlavní pole mého zájmu. Rád bych vydával i gamebooky českých autorů, bohužel jich není mnoho. Napsat gamebook je totiž ještě o něco těžší než ho přeložit. Kdo ho u nás gamebooky píše, ten si je většinou sám vydává.
Gamebooky jsou podle mě vhodné pro čtenáře jakéhokoliv věku (samozřejmě už musí mít pár knih za sebou, protože jsou složitější, ale svým dětem jsem je četl před spaním, když jim byly 4 roky a hodně se jim líbilo, že si můžou vybrat). Vyloženě dětské gamebooky zatím vydávat nechci, ale i v tomto ohledu mám pár nápadů. Jen na všechno chybí čas a v některých případech i finance.
A teď už ke konkrétním titulům: co chystáte? A nebojte se přidat i důvody proč právě tyto knihy.
V této chvíli je v tisku slasher od Jana Hlubka Bor. To není gamebook. Jan Hlubek je nadějný český autor a jeho kniha je velmi atmosférická, krvavá a trochu i erotická. Je to první příspěvek do naší edice Černoboh, kde bych rád vydával negamebooková díla hlavně českých autorů z fantastiky.
Před Vánoci vyjde sci-fi gamebook Astronaut Samuela Isaacsona o nezáviděníhodné situaci ve vesmíru. Sci-fi gamebooky u nás nemají příliš dobrou reputaci, ale tento je velmi slušný. Občas mi to trochu připomínalo Vetřelce. Je to první díl trilogie, kdy další díly přineseme postupně. Na druhém díle Nová Gaia se zatím pracuje.
V současné chvíli je přeložený a probíhají korektury fantasy gamebooku Paní smutku od Marka Laina. To je obrovský fanoušek gamebooků i her na hrdiny z Británie. Je to první díl jeho série Destiny´s role. Perfektní série, z níž budeme postupně přinášet další díly.
Před deseti dny dopsal Libor Pavel druhý díl gamebooku Zelekova dobrodružství nazvaný Pán orla. První díl u nás vyšel před neuvěřitelnými 29 lety. Je to taková malá gamebooková legenda.
Ze všech stran slyšíme, jak lidé čím dál měně kupují zbytné věci… Jak za vás vidíte situaci na knižním trhu?
Situace na knižním trhu je složitá. Ale není způsobená pouze tím, že by lidé šetřili. Částečně se méně čte, to je bez debaty. Obzvlášť mladá generace. Žijeme v době, kdy Čína zakázala mladistvým trávit na mobilu déle než 2 hodiny denně. Pokud to chápou tam, značí to opravdový problém. U nás ale nikdo nic takového neudělá, byla by to politická sebevražda.
Útlum je dán i tím, že knihy jsou prostě drahé. Pokud vám distribuce vezme 65% maloobchodní ceny, aby pak knihu mohly velká knihkupectví prodávat s poloviční slevou, je něco špatně.
Pokud mi na knize vezmou třista korun, musím její cenu navýšit. Jenže když udělám knihu za 800, nikdo si ji nekoupí. Takže to navýším o méně. Ale ve výsledku to vždy zaplatí jen čtenář a nakladatel. Proto se alespoň určitou dobu snažím tuto distribuci vynechávat přímým prodejem lidem. Dům na Strážném vrchu stojí včetně bonusů 449 kč a to není úplně malá suma. Pokud by mi z toho vzali 290 kč (65%), jsem pod náklady, a to i v případě, kdy většinu práce děláme ze svého volna bez nároku na mzdu.
Obdobně to podle mě mají všechna malá nakladatelství jako Gnóm, Medusa, Canc, Carcosa, Golden Dog, jachtař Zindulka…
Lidé by měli podporovat svá oblíbená nakladatelství tím, že budou knihy nakupovat primárně přímo u nich. Díky tomu pak tyto malá nakladatelství mohou vydávat knihy, které se čtenářům budou líbit.
A na samý závěr: Máte nějakou vysněnou knihu nebo autora, kterou/kterého byste rádi českým čtenářům nabídli právě vy, respektive Veles?
Mám rád romány od Pierse Anthonyho. Obzvlášť sérii Inkarnace nesmrtelnosti. U nás vyšlo pouze pět dílů, ale série jich má osm. Tu bych rád dokončil, protože chci vědět, jak to dopadne se Satanem 😊
Děkujeme za upřímné odpovědi a přejeme hodně úspěchů a ať vaše nadšení nevyprchá a přenáší se i na vaše čtenáře!
