Lidé nosí v hlavách různé věci. Ale červi? To by byl přece horor! A horor to vážně je, protože v duchu tohoto žánru se nese povídková sbírka Červi v hlavě. Dostaveníčko si dala čtveřice autorů, kteří jsou stále spíše ze škatulky začínajících, a v duchu žánrové klasiky pouští tenhle kvartet hrůzu a ordinuje čtenářům husí kůži.
Čtyři krát tři
Zní to jako začátek nějakého vtipu: na kursu tvůrčího psaní se potkali čtyři autoři… Tedy přesně řečeno tři autorky – Karin Novotná, Kristýna Lyach a Jarka Pelikánová – a jeden autor, Jiří Koreš. O tom, zda se potkali u Kolína prameny nehovoří. Naopak však říkají, že už na inkriminovaném kursu se čtveřice prezentovala pracemi v hororovém rubáši. A evidentně jim strašení šlo vážně dobře, protože čtenáři mají možnost držet v ruce sbírku jejich povídek, Červi v hlavě.
Pokud se podíváte do obsahu knihy, zjistíte, že celá čtveřice se pravidelně střídá a každý z tvůrců přináší tři své kratší texty. Po první rundě budete mít pocit, že kvarteto textů má vždy společné téma, a tento pocit vydrží víceméně až do konce, ale možná je to jen řazením jednotlivých děl.
A pokud se pustíte do čtení, rychle zjistíte, že kursy tvůrčího psaní nebyly ani u jednoho z autorů vyhozené peníze. S řemeslnou kvalitou a spisovatelským umem by žádný čtenář neměl mít problém. Texty plynou, práce se stavbou povídky je zvládnutá, po slohové stránce se můžeme bavit o lehkém nadprůměru.
Sbírka děsů a běsů
Pokud se zaměříme na náměty, pak milovník hororu zřejmě nebude překvapen. Čekají na vás duchové, záhrobníci, tajemné bytosti z jiných světů (ne nutně pouze záhrobí) a divné existence, nepřirozeně tichá místa i strašidelné domy… Zkrátka, vše, co znáte z jiných hororů. Červi v hlavě jsou spíše klasikou, u které často odhadnete většinu point velmi rychle. Sází se spíše na kvalitní provedení, ale na druhou stranu si člověk vždy rád přečte dobře napsaný příběh. A mimochodem: velmi dobře fungují příběhy, které zatahují do dění děti, to je pořádná dávka emocí umocněná strachem o malé a zranitelné.
Autoři se nevrhali do žádných divočin. Zda je to dobře či špatně je otázka, ale díky tomu těží texty z toho, že jsou uvěřitelné. Každý z kvarteta pracuje s naprosto obyčejnými věcmi, všedními situacemi, a část strachu pramení i z toho, že se do takových situací rychle vžijete. Není to sice úplně pojetí „může se to stát i vám“, ale i přesto toto civilní pojetí funguje a působí.
Stejně tak se často nevsází na šokující pointy. Příběh je odvyprávěn bez toho, aby konec nebyl nijak výrazně vygradovaný a snaha čtenáře šokovat se děje spíše průběžně než jako „šrapnel“ na závěr. Ačkoliv sem neměl v úmyslu zmiňovat konkrétní povídky, nedá mi to nevypíchnout Houpací křeslo Karin Novotné. Snad u té jediné mě pointa dostala, protože utekla od zažitých klišé a překvapila.
Ono nevypichování jednotlivostí má jednoduchou příčinu: všechny povídky jsou kvalitativně srovnatelné. Ne, nečtete pořád dokola to samé, každý z autorů pojal text dostatečně osobitě aby řazené za sebou nenudily. Jen zkrátka žádná nevyčnívá natolik, aby ostatní předčila.
Pokud je pro vás horor spousta krve a lekačky, nemohou Červi v hlavě příliš sloužit. Pokud však patříte k milovníkům umírněnějšího děsu v kvalitním provedení, pak se vám tihle červi zahryznou do hlavy opravdu s gustem.
J. Koreš, J. Pelikánová, K. Lyach a K. Novotná: Červi v hlavě
Vydal: Golden Dog, 2022
Obálka: Jiří Dvorský
Počet stran: 216
Cena: 299 korun
