Jsme tu sami? Nebo tam nahoře je ještě někdo další?
Tuhle otázku jsme si, alespoň v duchu, pod temnou hvězdnatou oblohou již položili asi všichni. Odpovědí nám však bylo jen mlčení zdánlivě nekonečného prostoru nad hlavou a nejistota Fermiho paradoxu (pokud tedy nejste zrovna Ivo Benda, samozřejmě).
Co nám však (zatím) upírá realita, je možné si dopřát pomocí fantazie. A to buď té své, nebo té, kterou vám pomocí některého z médií zprostředkuje někdo jiný.
Text: Richard “Regis” Zamec
Pokud v této oblasti dáváte přednost říši knih, povídková sbírka Life Beyond Us vám nabízí opravdu masivní zážitek. A to nejen svým opravdu štědrým objemem (811 stran!), ale také nápaditostí a propracovaností, kterou 27 autorů stejného počtu povídek vložilo do svých děl. A hned v úvodu upozorňujeme, že tato sbírka vyšla prozatím pouze v angličtině, takže pokud tento jazyk neovládáte
Jak název sbírky naznačuje, ústředním motivem je jiný život tam nahoře, tam venku (i když pro opravdu velikou rozmanitost námětů je i tato vágní definice nedostatečná). To samozřejmě v oblasti sci-fi není nic nového a převratného – spíše naopak. I přesto je ale tato kniha hned v několika věcech výjimečná. Tak pojďme pěkně popořádku…
Z předmluvy editorky Julie Novákové a úvodníku Stephena Baxtera není cítit jen obrovskou práci, kterou si s přípravou a realizací projektu všichni zainteresovaní dali, ale kromě (pochopitelně) záliby ve sci-fi také lásku k vědě, bádání, faktům a jejich ověřování (jak důležité v dnešním světě).
Jednotlivé povídky jsou, jak již bylo zmíněno, nápadité a často velmi poctivě propracované z faktografické stránky. Každá k ústřednímu pojítku antologie přistupuje zcela jinak, originálně.
Vzhledem k jejich počtu pro zachování rozumné délky recenze není možné se jim věnovat podrobně, což by si ale většina z nich zasloužila. Pojďme se na ně podívat alespoň tematicky.
Do první skupiny bych zařadil povídky, které se odehrávají přímo na matičce Zemi (hned vícero kusů, takže budou jmenovány dále) nebo od ní neodešli zase tak daleko a zůstávají v mezích naší sluneční soustavy. Profláklému Marsu se napodiv (nebo právě pochopitelně?) věnuje jen jediná, hned ta úvodní – výborná a propracovaná úvaha o ovlivňování možného života jiných světů naší civilizací, Hemlock on Mars (Eric Choi).
Zato možnostem života v metanových mořích měsíce Titan se věnují hned povídky dvě. Obrovské červy (co mi to jen připomíná?), žijící v jezeře Kraken Mare, poznáte v detektivní Titan of Chaos (G. David Nordley), velrybám podobné tvory zase skrývá jezero Kivu Lacus v komornější tragédii The Lament of Kivu Lacus (B. Zelkovich).
Jiné povídky se odehrávají například na Venuši, na orbitě Merkuru a dvě také ve vnějším prostoru soustavy až za Neptunem. Další autoři se rozhodli pustit své múzy ještě dál, k jiným hvězdám – a to buď konkrétním, nebo zcela neznámým.
Druhou metodou, kterou si můžeme jednotlivé povídky projít, je způsob, jakým autoři jiný život (nebo jiné entity) zobrazili.
S prostšími formami života se setkáme například v mracích již zmiňované Venuše – ve čtivém kusu Cloudskimmer (Geofrey A. Landis), nebo mezi prstenci Saturnu podobné planety ve The Sphinx of Adzhimushkaj (Brian Rappatta).
Přehršel povídek představuje civilizace na biologické bázi, zhruba na úrovni současného nebo ranně budoucího lidstva. V The World of Silver (Tomáš Petrásek) je to velmi cize vyhlížející predátor, se kterým je hlavní postava po počátečních obavách nucena úzce spolupracovat. V Ranya´s Crash (Lisa Jenny Krieg) je zase skomírající lidská kolonie odkázána na pomoc těch domovských ras, které přežili epidemie provázející první kontakt. Civilizace přisedlých houboidů v Cyclic Amplification, Meaning Family (Bogi Takács) nakazí hlavní postavu – průzkumníka priony, aby s ním přese vší odlišnost dokázala navázat spojení. Atmosférická The Dangers we choose (Malka Older) se zase jako jediná zaměřuje na život v hlubinách cizích oceánů. Pěkný příběh ve Forever the Forest (Simone Heller) představuje inteligentní strom, napojený na ekosystémové, zjevně celoplanetární vědomí, který se pokouší pomoci ztroskotanému kosmoletci.
Jiní spisovatelé se nenechali omezovat tím, co považujeme za nutné ingredience života (uhlík; voda, nebo jiná tekutina jako rozpouštědlo).
Průzkumníci na planetě, ze které se šíří rádiová komunikace, nebyli schopni nalézt její zdroj, protože cizí životní formy nerozeznali od prostředí ani když se dívali přímo na ně – Spider Plant (Tessa Fischer). V The Mirrored Symphony (D.A. Xiaolin Spires) posádka průzkumné lodě zkoumá umělou anomálii v kosmickém pozadí a narazí na umění milující civilizaci bytostí-zrcadel.
Speciální zmínku si v této kategorii zasluhuje povídka Defective (Peter Watts), ve které lidstvo z blízké budoucnosti objeví červí dírou přicházející entity tvořené z defektů časoprostoru a čelí nečekanému dilematu. Pro mě nejlepší počin sbírky.
Některé kusy jdou ještě dál a je při nich opravdu těžké mluvit o životě jako takovém. V antologii se tak můžeme setkat s vědomou molekulární mlhovinou – The Dog Star Killer (Renan Bernardo), vědomým celoplanetárním (přesněji celoměsíčním) anorganickým systémem – The Far Side of the Door (Premee Mohamed), nebo živoucími spirálami mezihvězdného plynu v těžce uchopitelné povídce Spiral (Arula Ratnakar).
Jen dvě díla vyprávějí příběh čistě z pohledu mimozemšťanů a lidstvo v nich ani nedostalo prostor. Heavy Lies (Rich Larson) přináší poměrně depresivní pohled na poslední kolonii sociálního druhu, podobného mravencům. Lumenfabulator (Liu Yang) je lyrická mikropovídka o inteligentních křišťálových strukturách (kopcích?), které spolu komunikují pomocí disperze světla.
Poslední tři povídky sbírky jsou specifické, protože v nich nevystupují žádné mimozemské bytosti. Still as Bright (Mary Robinette Kowal) představuje alternatívní šedesátá léta s orbitálními stanicemi a lety do vnější sluneční soustavy, ale s identickou diskriminací vůči ženám a Afroameričanům. Ve výborné Devil in the Deep (Lucie Lukačovičová) místo emzáků vystupují hlubinné kolonie inteligentních mikrobů a v poslední Deep Blue Neon (Jana Bianchi) zase skrytá civilizace velryb se symbiotickými „telekinetickými“ bakteriemi.
Jak sami vidíte, odpovědí na „jednu z největších otázek“ se vám v Life Beyond Us dostane víc než požehnaně.
Co ale antologii od jí podobných odlišuje a posouvá ještě o úroveň výš jsou vědecké eseje. Za každou povídkou totiž naleznete krátký odborný článek, který někdy víc, někdy volněji, pojednává o základní tematice „svého“ příběhu.
Mezi přežvykováním sci-fi příběhů se tedy můžete vzdělat v tématech jako jsou historie ochrany vesmírných těles, problematika mezihvězdného média a objektů, které jsou z něj vytvořeny, možnosti vzniku života na bázi metanu, porovnání výhod a nevýhod lidí a robotů při průzkumu vesmíru či seznámit s pojednáním o možnostech (a nemožnostech) života v blízkosti černých děr a mnoha jinými.
Na závěr chci opravdu smeknout před již na začátku zmiňovaným množstvím práce, které si kolektiv editorů se sestavením Life Beyond us zjevně dal. Kromě uvedeného o tom například svědčí i bohatá sbírka autorů – kromě silného zastoupení spisovatelů z anglofonní části světa naleznete také autory z České republiky, Bulharska, Maďarska, Brazílie, nebo také povídky přímo přeložené z němčiny a mandarínštiny.
A tady bychom asi mohli skončit. Je toho sice ještě mnoho, co by se dalo zmínit či vypíchnout (přece jen – 811 stran!). Zůstalo nám několik nezmíněných povídek a také eseje, které se nevešly do krátkého shrnutí (dotčeným autorům se omlouvám). Pokud jste dočetli až sem a pořád chcete vědět víc, tak po této vydařené antologii určitě sáhněte.
Julie Nováková, Lucas K. Law and Susan Forest (editors): Life Beyond US
Vydal: Laksa Media Groups, 2023
Jazyk: angličtina
Počet stran: 811
Cena: 9,99 USD (e-book), 25 USD paperback, 35 USD pevná vazba
Vydáno s podporou European Astrobiology Intitute
