Píše se druhá polovina jednadvacátého století. V oblastech, kde se kdysi rozprostírala Ruská federace, se nyní o moc a vliv přetahuje spousta drobných republik a republiček, diktatur, tyranií a despocií, které vedou nekonečnou válku všech proti všem. A občas se přitom sahá k jaderným zbraním. Na Sibiři bok po boku s lidmi žijí znetvoření mutanti, produkty dávných genetických experimentů i hlínou páchnoucí oživlé mrtvoly. A tímto cizím a zároveň tak povědomým světem prochází doktor Garin. Vášnivý čtenář, znalec nepřeberného množství podivných aforismů a neúnavný milovník života. Lékař, jehož válka vyhnala ze sanatoria, v němž léčil prominentní pacienty – tedy lépe řečeno jejich obří zadnice.
Text: Tomáš Bandžuch
Spisovatel Vladimir Sorokin (nar. 1955) svou publikační činnost začal na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v sovětském samizdatu a postupně se stal jedním z nejpřekládanějších současných ruských autorů. A to i přes to (anebo právě proto), že svým dílem v Rusku i za jeho hranicemi vyvolává kontroverze. Krom obligátní kritiky ze strany konzervativních ruských organizací obávajících se podvracení „pravoslavných hodnot“ musel dokonce čelit obviněním z „pornografie“ a „oslavy kanibalismu.“
Ovšem byť Sorokinovy vize skutečné mohou být pro někoho znepokojivé, jejich primárním cílem není šokovat, ale spíše pokoušet se nalézt a prozkoumat hranice určující naši identitu. Zjistit, co znamená být člověkem. Co znamená být vyznavačem tradic nebo naopak pokrokářem. A v neposlední řadě – co znamená být Rusem.
V České republice se největší pozornosti dostalo Sorokinově knize Den opričníka (2006, česky 2009) popisující Rusko budoucnosti, kde se modernita a technologie už ani nesnaží zakrýt diktaturu vycházející z tradičního carského despotismu. Na tento úspěch pak do jisté míry navázala Telurie (2013, česky 2014) odehrávající se v Evropě, jež se po sérii válek propadla do nového středověku. A přestože čtenářsky ne zcela vstřícný styl této knihy způsobil, že si nezískala takový zájem jako Den opričníka, bylo možno říci, že Sorokin se alespoň částečně zabydlel v českém literárním povědomí.
Doktor Garin sice na obě zmiňované knihy navazuje tematicky (byť se zde futuristické kulisy nepotkávají s přelomem středověku, ale spíše s obdobím inspirovaným první třetinou dvacátého století), ovšem titulní hrdina ho pojí s jinou Sorokinovou novelou Vánice (2010, česky 2011). Ovšem pro četbu Doktora Garina není znalost žádné z těchto knih potřebná – koneckonců s Vánicí ji spojuje jen několik málo víceméně snových pasáží. Mnohem spíš čtenář využije alespoň povšechné povědomí o klasické ruské literatuře, neboť právě těchto více či méně skrytých narážek je kniha plná, takže kupříkladu jedna ze závěrečných scén představuje celkem nezastřenou parafrázi posledních stránek Pasternakova Doktora Živaga.
Ostatně i v samotném Garinově putování válkou rozvrácenou Sibiří, během nějž se setkává s těmi, již nekonečné válečné běsnění poznamenalo nejen fyzicky, ale i morálně a ideologicky (ať už se jedná o trpasličí anarchistku, obří statkářku nebo otrokářské černé mutanty uctívající mobilní telefony), se do značné míry odrážejí situace, do nichž se Rusko a Rusové v historii opakovaně dostávali.
Není přitom zřejmé, do jaké míry je Garinův svět pouze pokračováním trendů patrných v našem světě a nakolik se jedná o jeho alternativní realitu (a platí-li druhá možnost, tak kde se jeho historie vydala vlastní cestou). O tamních poměrech se totiž dozvídáme jen z útržků hovorů a z úryvků náhodně nalezených textů, k nimž Garin sice přistupuje jako pravý náruživý čtenář, ale jejichž autenticitu jen málokdy komentuje, byť si samy někdy i odporují.
Celý příběh tím tak získává patinu jisté snové neskutečnosti, již dále posilují náznaky, že hluboko pod vším technickým pokrokem a neustále se měnícími státními formami stále dřímou dávná tajemství Sibiře, která jen čekají na to, až je někdo povolá do svých služeb. Ani zde si však čtenář nikdy nemůže být zcela jist, do jaké míry jsou tyto pocity reálné a nakolik jsou jen důsledkem Garinova psychického a fyzického vyčerpání.
Doktor Garin přitom patří mezi knihy, jejichž premise dalo dění na světové scéně nepříjemně brzy za pravdu. Jakkoliv totiž představa Ruska pohrouženého do nekonečných bojů, Ruska rozvráceného, ale přesto nebezpečného, mohla být ještě v době vydání knihy chápána jen jako nadsázka či variace na Sorokinova oblíbená témata, události, k nimž od jara 2022 dochází na Ukrajině, knize dodávají na nebezpečné aktuálnosti.
I proto tak rozhodně neuděláte chybu, vydáte-li se s doktorem Garinem na pouť do budoucnosti, která nám je nyní blíž než kdy jindy.
Vladimir Sorokin: Doktor Garin
Vydalo: nakladatelství Pistorius & Olšanská s. r. o.
Překlad: Libor Dvořák
Počet stran: 440
Cena: 469 korun
—
Poznámka redakce:
Za zaslanou recenzi děkujeme Tomáši Bandžuchovi, spisovateli a politologovi. Velice si vážíme, že je naším čtenářem a že se s ním na našich stránkách nemusíme setkávat pouze formou recenzí na jeho knihy.
