Lazarus – Rodina: Když je vaše dcera vaší jedinou zbraní

Dystopických příběhů není nikdy dost, a proto je dobře, že letos k nim přispělo nakladatelství CREW komiksovou sérií Lazarus. Tu vytvořili spisovatel Greg Rucka a výtvarník Michael Lark. Oba pánové spolupracovali na komiksové sérii Gotham Central pro DC Comics v letech 2002 až 2004 a na různých malých projektech pro Marvel. Ale tenhle komiks je dost jiný než příběhy opláštíkovaných hrdinů.

Lazarus se totiž odehrává v bezútěšné budoucnosti několik desetiletí poté, co se současný světový řád v důsledku klimatických změn totálně rozpadl. Přesto tu jsou noví vládci – šestnáct rodin, z nichž každá podle vzájemné dohody ovládá území, zdroje a technologie ve své části světa. Ačkoli má každá rodina své vlastní technologické přednosti a může svému území vládnout odlišným stylem. Rodina Carlyleů s níž se setkáváme v prvním díle, vládne západní polovině Severní Ameriky v podstatě feudálním systémem. Ten rozděluje lidi do tří úrovní: členové rodiny (nejvyšší vedení klanu), občané, to jsou zaměstnanci pracující pro klan ať už jako vojáci, vědci či námezdní dělníci a pak chamraď – lidé žijící na okraji společnosti nepatřící k žádné rodině. Některé rodiny uzavřely spojenectví, aby se chránily před ostatními rodinami, jiné jedou na vlastní pěst. Každá rodina disponuje jedním vybraným bojovníkem. Jde o vycvičeného a geneticky upraveného jedince, známého jako “Lazar”, který ji zastupuje v boji, ale třeba také v diplomatických jednáních s jinými rodinami. Zdrojem bohatství a moci Carlylů jsou především různé výdobytky genetické technologie. Jejich modifikovaná semena mimo jiné zajišťují potraviny pro většinu světa. Carlylovi také upravili svoji vlastní genetiku, což jim všem umožnilo zestárnout, aniž by trpěli následky stáří, čímž v mnoha ostatních rodinách vyvolali žárlivost a strach.

Rucka a Lark vytvořili prostředí pro Lazara tak, že se podívali na hnutí Occupy a na ekonomiku, která je jeho základem, a pak si položili otázku: “Co se stane, když se to strašně zvrtne?”. Přičemž se Rucka snažil řídit modelem budování světa, který použil William Gibson ve svém románu Neuromancer z roku 1984. Jejich svět je také dost podobný Americe z románu Paola Bacigalupiho Vodní nůž (Argo 2016).

Larkova kresba se nese v tlumených barvách a temných tónech. Trochu svou strohostí připomíná sérii Skalpy. Zkrátka nic co by urazilo, zároveň ale nezanechá ani hlubší dojem. Lazarus tudíž zaujme mnohem více svým scénářem než výtvarnou stránkou.

První kniha s podtitulem Rodina se věnuje Lazarovi rodiny Carlyleových jímž je mladá žena Forever. Přestože ji patriarcha rodiny Malcolm nazývá svou dcerou, její čtyři sourozenci se k ní jako k milované sestře rozhodně nechovají. Steven, Beth a především dvojčata Jonah a Johanna ji berou spíše jako nutné zlo, stejně jako mírovou politiku svého stárnoucího otce. Přestože hlavními tématy tohoto komiksu jsou význam “rodiny” a přirozenost versus výchova, jde především o kvalitní akční příběh zasazený do zajímavého světa. Příběh, v němž není nouze o spiknutí a brutální bojové scény. Vzhledem k tomu že série čítá celkem 27 dílů v pěti sešitech, máme se i v dalších dílech na co těšit, protože navzdory tomu, že Forever přišla už teď několikrát málem o život, rozhodně neřekla své poslední slovo. A možná bychom se mohli dočkat i šestidílné spin – off série Lazarus: X+66.

Lazarus: Rodina