Jason Bourne, James Bond, Soumrak, Atomic Blonde. To jsem vybral namátkou jen několik jmen z té dlouhé řady špiónů a tajných agentů, kteří zanechali v popkultuře svou stopu. Ale je jich samozřejmě mnohem víc. A nově se k nim řadí i Velvet Templeton, hrdinka komiksu Velvet z dílny Eda Brubakera a Steva Eptinga.
Ostatně, právě tajným agentům jsou věnovány dvě eseje, které naleznete v bonusech grafického špionážního románu Velvet. Obě pochází z pera amerického spisovatele Jesse Nevinse. Ten se zabývá nejen viktoriánskou érou, ale také komiksem. V eseji Dějiny špionážní fikce za časů studené války se zabývá špionážními romány od historicky nejstaršího textu Dopisy tureckého špeha, po Toma Clancyho a Johna Le Carrého. Hutný a informacemi nabitý text skvěle mapuje špionážní žánr. Druhou esej věnuje Nevins ženám. V textu nazvaném Ženská parťačka: od mýtu k realitě zachází ještě hlouběji než v předchozí eseji, a to až do starověkého Řecka. Po jejím přečtení si uvědomíte, že Ian Fleming vlastně neměl moc důvodů neudělat z Bond girl jen ozdobu slavného agenta, a že Lorraine Broughton alias Atomic Blonde je mezi tajnými agenty a špiony bílou vránou. O to větší zásluhu tedy má Ed Brubaker (série Criminal či dvoudílný grafický román Zabij, nebo budeš zabit), že si zvolil za hrdinku svého špionážního příběhu ženu.
Za časů studené války
Píše se rok 1973 a studená válka je v plném proudu. Velvet Templtonová, která pracuje, jako sekretářka šéfa jisté tajné agentury, působí na první pohled jako zachovalá milfka, ale kdybyste se podívali do tajné složky nadepsané jejím jménem, zjistili byste, že… Na rozdíl od vás má Velvet jakožto správná sekretářka nejvyššího bosse přístup skoro ke všem informacím a tak záhy zjistí, že někdo odpravil jejího oblíbeného agenta. Vlastně jednoho z nejlepších tajných agentů na světě. Ne že by oficiální vyšetřování nikam nevedlo, ale šéf se nijak extra nepřetrhne, aby vraha vypátral, a tak vezme Velvet pátrání do svých rukou. Prostě si představte, že by Moneypenny pátrala po vrazích slavného 007. Akorát že na rozdíl od slavné sekretářky je Velvet děvče, které má ten nejlepší výcvik, jaký může tajný agent mít.
Zatím jsem tu psal o zachovalé milfce, která při pátrání po vrazích svého oblíbeného tajného agenta scestuje půl světa a zfackuje skoro celou MI6. (To bylo jen přirovnání, nechci spoilerovat). Nicméně spiknutí, které sahá až do nejvyšších míst (máváme směrem k oválné pracovně), ji zavede nejen do Prahy, ale také do Monaka či na Manhattan. Je vtipné, že ačkoli se příběh odehrává v období takzvané studené války, s Ruskem a jeho agenty má společného jen velmi málo. Jediná bitka s ruskými agenty ovšem stojí díky dynamické kresbě Steva Eptinga opravdu za to. Je také hezké, že Velvet si při svém pátrání kromě kopanců a svého šarmu nevypomáhá žádnými Bondovskými hračičkami. Výjimkou tvoří speciální neprůstřelný oblek, který tahle kočka využije tak maximálně dvakrát. Jinak je to vážně především o dialozích a akci.
Plány v plánech jiných plánů, a neb útok na čtenářovu pozornost.
Kdo by si myslel, že je příběh lineární, šeredně by se spletl. Nejen že je chvilku vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky, a jindy zase ústy agenta Robertse, který se snaží Velvet dostihnout, ale velmi často přeskakuje v čase jako splašená opice. Brubaker zároveň nezapomíná ukázat pár fragmentů z hrdinčiny minulosti a tím celý už tak komplikovaný příběh ještě více vypravěčsky zamotává. Tím klade velké nároky na čtenářovu pozornost, ale zároveň dává knize velikou šanci, že nezůstane jen u prvního přečtení.
Krásná agentka v barvách noci
Na rozdíl od série Criminal se kresby Velvet ujal Steve Epting (Avengers, X-Men, Ultimate Nightmare), který s Brubakerem spolupracoval na komiksu Captain America. Možná proto je těch několik akčních scén v jeho podání nebývale dynamických. Jinak se drží překvapivě na uzdě, málokdy si dovolí roztáhnout panel na více než půl stránky. O to více jsou jeho občasné výstřelky s kulatými panely příjemným zpestřením. Coloringu se zhostila Elizabeth Breitweiserová (Saga)..Ta zvolila převážně tlumené barvy, které se k takovému příběhu jakým je Velvet hodí nejlépe.
Pár výstřelů navíc
Kromě v úvodu zmíněných esejí kniha obsahuje i autorův doslov, galerii obálek, čtyřstránkovou upoutávku a několik ukázek stran od skici přes pérovku až po finální coloring.
Finální verdikt.
Já jsem se do Velvet zamiloval a rozhodně si ji přečtu znovu. Brubaker v ní dokázal, že dokáže skvěle vyprávět nejen příběhy kriminálníků či samozvaných mstitelů. Nakladatelství BBArt tedy patří dík za další skvělý komiks do sbírky a nezbývá než se těšit na mistrův první scénáristický počin, příběh Soukromého detektiva Jacka Harrimana Místo činu.
Scénář: Ed Brubaker
Kresba: Steve Epting
Překlad: Richard Klíčník
Vydal: BB Art, 2022
Počet stran: 416
Vazba: vázaná s přebalem
Cena: 990,- korun
