Všechno jednou končí. A to je bohužel i případ literární soutěže ze světa Nejmocnějších vyhlašované Jitkou Ládrovou. Sborník vítězných prací soutěže čtvrtého (a posledního) soutěžního ročníku je ale důstojným zakončením, a člověk by si povzdechl, že je škoda, že vše končí právě teď.
Literární soutěž Jitky Ládrové ze světa Nejmocnějších, zvaná též dle svého prvního sborníku Zpívající věže, bohužel mezi autory ani čtenáři příliš nerezonuje. Žije si ve své malé bublině okolo autorky a jednou za čas se ukáže širšímu publiku v podobě sborníku vítězných prací. Ten nejčerstvější a zároveň i poslední se jmenuje Město králů.
Posuny, samé posuny
Sborník obsahuje „pouze“ osm textů oproti obvyklým deseti. První a poslední povídka jsou totiž pořádní cvalíci, a tak si pro sebe uzmuli víc místa. Budeme trochu předbíhat, ale toto rozhodnutí editorek Jitky Ládrové a nově také Jely Abasové (hle, další posun, Jitka už se se sborníkem nelopotí sama!) si zaslouží palec nahoru. Navíc je poměr soutěžních kusů oproti hostujícím povídkám pět ku třem, ale to je spíše statistickou zajímavostí; v kvalitě textů se tento fakt nijak neprojeví.
Jak sám název sborníku napovídá, bylo jednotícím prvkem pro texty město, ve kterém se psali dějiny, město vládců – Město králů. Toto zadání dalo autorům široké tvůrčí pole při psaní svých textů – a ti této volnosti dokázali využít. Ale nosné téma dokázala vytěžit i Jitka Ládrová, která ve spolupráci s ilustrátorem Rolandem Havranem vytvořila nádhernou velkoformátovou mapu (původně 10 x A4). Obrazy částí města jsou spojeny i s jednotlivými povídkami, takže jsou texty uvozeny vždy příslušným fragmentem mapy. Kresba na počátku povídky se ve sbírkách téhle literární soutěže stala tradicí, ale tohle vypadá opravdu stylově!
A když už je řeč o posunech, musíme zmínit ten nejmarkantnější. Město králů bylo historicky poprvé financováno crowdfundingovou kampaní – na vydání u Strak na vrbě tedy bylo vybráno předem a předplatitelé čekali na své knihy a bonusy. Co se mě osobně líbí je posun v myšlení samotné editorky – není možné být jen dobrou duší a dávat energii do něčeho, co vám ji nevrací, za svoji práci není ostuda si nechat zaplatit.
Celá kniha tentokrát působí mnohem profesionálněji – předmluva o tématu celé knihy je už samozřejmostí, ilustrace uvozující povídky a medailonky autorů na jejich konci jsou už také standardem, ale… Konec knihy je tentokrát opravdovou lahůdkou. První část příloh pojednává o samotném Městě králů a jeho historii. Druhá část pak o vzniku knihy, kampani i tvorbě mapy. Určitě nebudu sám, kdo má rád knihy s příběhem, a za Městem králů právě takový příběh stojí.
Ještě na skok zpět k medailonkům: autoři jsou na nich vyfotografování jako opravdoví fantasy hrdinové – a fotografování v podobném stylu bylo i jednou z možných odměn pro předplatitele kampaně. Vypadá to opravdu stylově a opět to ukazuje, kam až za čtyři ročníky celá soutěž došla.
V přílohách bohužel najdete i smutnou zprávu. Autorka soutěže, hodnotitelka, vyhlašovatelka, popularizátorka, editorka a bůhví jaké další funkce ještě Jitka Ládrová má, soutěž ukončuje. Po čtyřech ročnících, kdy se věnovala úpravám „cizích“ prací, je konečně na řadě vlastní román.
A protože mluvíme o posunech, je na čase říci, že posuny od prvního ročníku jsou opravdu patrné a celé soutěži sluší. Je škoda, že končíme v nejlepším. Město králů už totiž provedením dýchá na paty zavedeným soutěžím a konečně má „to něco navíc“ a potěší oko i duši čtenáře.
Aby byl výčet informací kompletní, nesmíme opomenout, že součástí knihy – oddělenou, ale nedílnou – je i ona zmiňovaná mapa. I ta vypadá fantasticky!
Osm návštěv jednoho města
O tom, že sbírka vítězných prací obsahuje celkem osm textů jsme se již zmínili. Pojďme se na ně ale podívat trochu podrobněji.
Město králů začíná vítěznou prací Tomáše Pytlíka s názvem Kamona. Příběh malé skupiny žodlnéřů a jejich zajatce je svěží, nabídne několik dějových zvratů, zajímavou pointu a dobře vystavěný příběh. Zpočátku si možná člověk řekne, že text mohl být kratší, ale nakonec si délka ((téměř padesát stran) své opodstatnění najde. Kamona připomíná svým laděním i stylem renomované autory. Při čtení na mě pomrkávaly fragmenty Indiana Jonese a několikrát se mi vkradlo do mysli jméno Miroslava Žambocha. Dobrodružně laděný text je živý a čtivě napsaný, a troufnu si říct, že je to to nejlepší, co soutěž doposud nabídla, a že by text měl slušnou šanci na úspěch v jakékoliv jiné tematické soutěži!
Druhé místo získala Barbora Novotná s povídkou Tajemství, které musí být zachováno. Ta boduje především námětem – text o alchymistech, velkém objevu a mocenské tahanici o to, kdo z něho nakonec bude mít prospěch, je místy lehce stylisticky nedotažený, ale zhltnete ho jedním dechem. Je rozehrána velká hra, ve které se nedá věřit nikomu, a i pevné přátelství tří studentů je pořádně nahlodáno. Děj přechází z pozvolnějších pasáží do svižné jízdy, a opět nelze než říci, že kvalita textu je opravdu vysoká. Že se vše odehrává v městě daném tématem sbírky asi není třeba zdůrazňovat.
Třetí povídka je hostující. Autorkou je jedna z vítězek předešlých ročníků soutěže, Tereza Holubová, a text nese název Vyslyšené modlitby a vypráví o tom, že i za zdánlivě spořádanými životy a tužbami vnucenými člověku společností a očekáváními okolí se mohou skrývat tužby zcela jiné. Text je lehce utahaný, zamyšlený, namísto na akci vsází spíš na hloubku a vnitřní rozpoložení hrdinů (nebo v tomto případě spíše hrdinek). Oproti předchozímu textu dost kontrast, ale opět zdařilý příběh zasazený do Města králů.
Jela Abasová je již tradiční součástí sborníků Jitky Ládrové – tentokrát jako host přináší ve slovenském jazyce povídku Kráľ na nebi, kráľ na zemi. A jako obvykle je text spjat s mytologií světa Nejmocnějších. Tentokrát zachycuje přímo vznik Města králů – města stvořeného samotnými bohy a lidskou lstí. Texty Jely Abasové bývají spíše sušší, připomínající báje. Ani tentokrát tomu není jinak, byť vyprávění je o něco živější a poutavější. Ale v celkovém kontextu je příběh podobného ražení kořením celého sborníku a úplně jiným typem vyprávění než nabízí ostatní texty v této knize.
Lucie Braunerová vám ve stejnojmenné povídce představí Ori – dívku z lázní, která dokáže zamotat hlavu nejednomu muži. Opět jedna z těch pozvolnějších prací, kde nejde o akci, ale o životní osudy. Postupem času se dozvídáte více detailů ze života hlavních hrdinů příběhu a zjišťujete, jak spletitá celá situace je. Jedná se o třetí místo v soutěži, a člověka napadne, že porotcům vůbec nezávidí, protože i tento text má nepopiratelnou kvalitu a emocionální dopad na čtenáře.
Další zastávka: Město lhářů. Průvodkyní vám bude Laura Pokorná, autorka příběhu o cti, daném slovu a důvěře. Název je v tomto případě vypovídající a příběh je svižný a zakončený překvapivou pointou. Celkově to stačilo na páté místo.
Čtyřku obsadila Ivana Molnárová Dubcová a další povídka ve slovenštině – K šibenici blízko. Příjemná fantasy klasika o tom, kterak nuzák udělal díru do světa. Začátek je možná až moc upovídaný a strohý, ale děj a stavba povídky ukazují na vypsanost a autorskou praxi a příběh se pěkně rozjede.
A jsme u posledního textu. Ten dodala multifunkční žena této soutěže – Jitka Ládrová. A povídka je velmi příjemným překvapením, protože je spojena s prvním dílem sborníku, byť nepřímo. Osud královny, která se učí být pomyslnou „hlavou otáčející krkem“, tedy ženou v pozadí tahající za nitky, je velmi podařený a doslovně povídkovou část uzavírá. Zcela subjektivně si troufnu říci, že je to zatím nejlepší věc, kterou jsem od této autorky četl, a že jako pozvánka na její chystaný román funguje dokonale.
Ohlédnutí přes rameno
Pokud se podíváme na Město králů, pak nezbývá než konstatovat velký progres. Kvalita textů rostla s každým ročníkem, a ten čtvrtý a poslední je pomyslnou třešničkou na dortu. Znova připomenu
Člověka potěší i přístup editorek sborníku. Daly si práci se řazením textů, takže čtení je příjemné a stylově různorodé. Jsou vidět i zkušenosti z předchozích ročníků, a díky změně financování si mohla kniha dovolit přidat pár stránek s „omáčkou“ navíc, zajímavé profily autorů (i když informačně mohly být hutnější) se stylovými fotografiemi.
Možná si říkáte, že tohle je u jiných soutěží standard, ale berte v úvahu, že celé čtyři ročníky jsou v podstatě práce jedné osoby, a je příjemné sledovat, jak se sborník nejlepších prací soutěže postupně zlepšuje a získává profesionální tvář.
Je škoda, že soutěž končí právě teď, když má opravdu co nabídnout. Nezbývá ale než popřát Jitce Ládrové mnoho úspěchu v psaní i osobním životě, protože nedávno ji potkala ještě jedna obrovská změna – stala se maminkou!
PS: Vím, že recenze má být objektivní. Omluvte proto pár osobních názorů, které se do textu vloudily. S touhle soutěží jako recenzent putuji od jejího počátku a mám k ní poměrně specifický vztah.
Jitka Ládrová a Jela Abasová (editorky): Město králů
Vydaly: Straky na vrbě, 2021
Obálka: Roland Havran
Počet stran: 384
Cena: 290 Kč
