O případech slovutného Sherlocka Holmese a jeho věrného druha, doktora Watsona, zpracovaných v manga kabátku, již na našich stránkách řeč byla. Po prvním dílu, Studii v růžové, se oba protagonisté vrací, aby vyřešili případ Slepého bankéře.
Na počátek rychlá rekapitulace: manga Sherlock je v podstatě televizní seriál vysílaný stanicí BBC předělaný do podoby „japonských“ obrázků a bublin. Tomu odpovídají nejen jména scénáristů shodná se jmény tvůrců seriálu, ale i vizuální podoba dua ústředních protagonistů – Holmes má tvář Benedicta Cumberbatche a Watson zase Martina Freemana. Děj se odehrává v současnosti, a co se pojetí hlavních hrdinů týká, zapomeňte na Holmese coby usedlého páprdu s houslemi a dýmkou.
Co se děje za zdí
Sherlockův nový případ by se dal klasickou detektivkářkou terminologií nazvat záhadou zamčeného pokoje. Uvnitř pečivě střeženého bankovního domu se během několika okamžiků objeví tajemná čmáranice. K vyřešení je přizván Holmes jakožto dávný spolužák ředitele banky. Zdánlivě banální případ ovšem nabírá na obrátkách, když je objevena mrtvola jednoho z pracovníků banky. A kdo ví, třeba těch mrtvých bude nakonec mnohem víc.
O příběhu vlastně nemá příliš cenu hovořit – je prověřený seriálovým zpracováním a funguje i v rámci mangy. Pokud jste sledovali stejnojmenný seriál, budete mít jasno. Tečka.
Zajímavější v porovnání s prvním dílem jsou postavy. Holmes je sice podivín nejhrubšího zrna (kulantně řečeno), ale v prvním dobrodružství řádil mnohem víc. Ve Slepém bankéři má sice také několik „světlých chvilek“, suchých vtípků přesně jak se na anglického gentlemana sluší a geniálních dedukcí, ke kterým dojde často dost mimoňským (nebo geniálním) způsobem, ale už nepůsobí tak asociálně a odtažitě. Ani ve vztahu k Watsonovi už to chvílemi není to vzdorovité děcko…
Ani Watsonova postava nevyznívá úplně jako neurotik zasažený válkou v Afghánistánu. Dokonce se snaží najít si děvče! Byť v prvním sešitu hnali scénáristé podivnost postav dost do krajnosti, i ve druhém je lze stěží označit za zcela normální.
Z obrazovky do komiksu
Zaměříme se tedy ještě na kresbu. Jak již bylo řečeno – vizuální podoba kreslených protagonistů s herci je nezpochybnitelná; tedy alespoň pokud postavy koukají přímo „ven z knihy“ na čtenáře. Některé kresby profilů obličeje působí podivně zdeformovaně, místy až dět(in)sky, ale těch míst je naštěstí jen pár. Jinak je ovšem provedení bez výhrad, barvy příjemné, detailů dosyta, vše na oko působí příjemně.
Panely jsou přehledné, nebudete s nimi mít nejmenší problém. Oproti předchozímu dílu však Slepý bankéř obsahuje více akčních, respektive dynamických pasáží, a ty občas působí trochu nepřehledně, Pokud se ale vrátíte a v klidu si vše prohlédnete ještě jednou, nebudete mít s pochopením problém, jde spíše o zvyk; dynamická kresba se totiž soustředí na konkrétní detaily.
A do třetice: pokud postavy urputně hledají nebo významně mlčí, objeví se u nich bublina s tečkami. Na některých stránkách je doslova přetečkováno, což působí vizuálně poněkud zvláštně. Ale opět – jde spíš o vizuální vjem, v kontextu je to zcela v pořádku a dává to smysl.
Ani tentokrát nechybí návod jak vlastně číst mangu, takže je Sherlock vhodný i pro začátečníky v této oblasti; a to i díky přehlednosti, relativní umírněnosti a nepříliš „japonsky“ stylizované kresbě.
I druhý Sherlockův případ čtenáře chytne: svérázný detektiv a jeho blahosklonně ignorovaný pomocník se do případu zakousnou a jdou po stopě jako ohaři. Přitom pozuráží koho se jen dá, zažijí pár trapasů a ocitnou se v nebezpečných situacích. To vše v poutavém grafickém zpracování. Co víc si přát? Tohle provedení kultovního detektiva má kouzlo i kvalitu.
Sherlock: Slepý bankéř
Scénář: Steven Moffat a Mark Gatiss
Kresba: Jay.
Překlad: Anna Křivánková
Vydala: Crew, 2019
Počet stran: 192
Vazba: brožovaná
Cena: 249 Kč