Tricky Tracks: Malé dálky

Železnice vždy překlenovala velké vzdálenosti, a tak i hry na toto téma obvykle zabírají nemalý rozměr v prostoru i v čase. Ale co když máte malý byt, malou pauzu nebo třeba malou ženu – totiž malé děti?

Pak může přijít vhod hra Tricky Tracks, která se dá zahrát i na štokrleti, nebo v modernějších domácnostech na taburetu.

Kolej čtverce nad připojenou

Herní plán Tricky Tracks je totiž nevelký čtverec, na každé straně s dvěma nádražími a vyústěním dvou párů kolejí. Uprostřed je prázdný prostor, do kterého se vejdou čtyři základní čtvercové žetony, které pomocí svých kolejnic spojí některá nádraží a jiná odříznou.

Sadu obdobných čtverců má v držení každý hrač a ve svém tahu může vždy jeden ze dvou, které má aktuálně k dispozici, položit a pozměnit trasy tak, aby to pro něj bylo co nejvýhodnější. A nejvýhodnější to pro něj je, když propojí co možná nejvíce nádraží stejné barvy co možná nejdelší trasou. Za každý čtverec, přes který vede jím nově vytvořená trať, obdrží bod.

Na přikládacích žetonech však nejsou jen průběžné koleje, ale i slepé, a také nádraží, což znamená, že nejen spojit, ale také oddělit se dá ledasco s ledasčím a od ledasčeho. A protože místa pro přiložení jsou čtyři a na každé se dá žeton logicky položit čtyřmi různými způsoby, každý si snadno spočítá, že ne vždy je snadné se rozhodnout…

Jedna za všechny a čtyři na jednoho

…tím spíš, když se každá dvojice nádraží hodnotí zvlášť, podle své barvy. Na počítání bodů má každý hráč tabulku se čtyřmi barvami a čtyřmi figurkami, a když spojíte například modrá nádraží, postoupí o náležitý počet bodů modrý pumprdlík. Na konci se pak hodnotí vítěz nikoliv podle nejprvnější, ale nejposlednější figurky, a proto je dobré rozvíjet všechny tratě přibližně stejně, a ne jako když to plánují manažeři od Českých drah.

Háček je v tom, že s vymýšlením vlastních tratí má smysl začít až když svoje koleje položí všichni soupeři, což může partii protáhnout, zejména hrajete-li ve větším počtu, s malými dětmi a/nebo velkými rozumbrady. Je proto na místě si před hrou také naplánovat kolik na ni máte času a nervů, a jestli ji neodložit na příště, až vás navštíví jiný kamarád, přítelkyně či příbuzní, kteří jsou se vším hotovi podobně rychle / pomalu jako vy. Případně zda ke hře nepřikoupit šachové hodiny.

Tricky Tracks asi není apriori plánována jako sofistikovaná zábava pro intelektuály, i když se tak hrát dá; mnohem příjemnější ji ale vidím jako rodinnou záležitost, při které se prostě nikdo nebude snažit vymáčknout z jednoho každého tahu jeden každý možný bod a všichni se budou chtít pobavit vděčným (a věčným) motivem kolejí a jejich křížením.

Jordi Gené, Gregorio Morales: Tricky Tracks