Na velké, těžké a krásné hry jsme zvyklí ze zahraničí, a od nás jen tehdy, pokud je někdo adoptuje a adaptuje. Holt malé české poměry, nízké české platy atd. Takže to, co k nám dorazilo do redakce, jsme zcela upřímně nečekali.
A ani to, jak. Každá hra měla jako ochranu bytelnou samostatnou krabici přesně na míru, aby v ní nekloktala, a přitom po otevření hladce vyklouzla do nedočkavých rukou – říkáme vám zcela upřímně, že dostat se do některých her bývá obtížnější. A uvnitř…
Pevně, krásně, precizně
…uvnitř se skrývala krása. Obvykle si hodnocení vizuálu necháváme na konec, ale i vy koneckonců taky napřed uvidíte, s čím budete hrát, a teprve potom si přečtete jak.
Desky hrdinů jsou náležitě velké, aby se karty a žetony na nich nemusely tísnit a bylo možné s nimi pohodlně pracovat. Trojice hexů, ze kterých se skládá variabilní mapa, jsou naopak přiměřeně malé, abyste se vešli na herní stůl (stejně se nevejdete, ale tvůrci fakt dělali, co mohli). Vše včetně hromad žetonů je precizně a do detailu nakreslené a vyvedené v jasných a kontrastních barvách, aby se jedno dostatečně lišilo od druhého a vy nemuseli lupou zkoumat, zda si vaše postava na hlavu nasazuje magickou přilbici nebo kotlík.
Snad karty mohly být trochu větší, jak se ozývá z toho kouta redakce, kam se po hře stáhli brýlatí, ale my je před dalším testováním donutíme si ta dna od jogurtových skleniček umýt a uvidíme, co budou říkat pak.
A ano, možná někdo vznese námitku, že místo žetonů hrdinů ve stojáncích mohly být figurky, ale to už si vymýšlí trochu moc. Talisman a spousta jiných her nezačínala jinak, a hele, kam to dotáhly!
To všechno je „ubytováno“ v jedné z nejbytelnějšch škatulí, jaké jsme kdy drželi v rukou, opět s působivou grafikou a předpřipravenou hromadou sáčků na jednotlivé komponenty. (Apropó komponenty, všimněte si, jak jednoduše jdou vylamovat – i v tom by se některé zahraniční hry a výrobci mohli učit.)
Smrt a co bude dál
Hra začíná trochu netradičně: smrtí všech postav. Té kdysi dávno předtím předcházel vzestup mága Rasgarotha, který se přidal na temnou stranu Sí-, totiž magie, a bylo zapotřebí draků, aby zachránili svět před temnotou. Jenže jak už to tak bývá, s čím kdo zachází, tím taky schází, a co se zdálo být spásou, projevilo se časem jako nová, a snad ještě horší, protože početnější, pohroma. Draci země Euthie netyranizují, ale přímo ničí, a vy čtyři (nebo tři či dva) jste se jim postavili na odpor – a zemřeli, jak už o tom byla řeč.
Naštěstí jste byli oživeni, což se projevilo i tím, že vám v žilách proudí zbytková magie, a můžete si to s draky rozdat znovu. Ovšem pochopitelně až se trochu vycvičíte, vybavíte a najdete nějaké ty magické šutříky, protože po znovuzrození jste nezkušení jak novopečený ministr a chudí jako zaměstnanec hypermarketu.
Až dva válečníci a dva mágové (genderově vyvážení na on a ona) se tak vydávají na výpravu. Během ní se tradičně vyvíjejí a postupně získávají vybavení, bohatství a body reputace, o které jde především, neboť kdo jich má na konci nejvíc, vyhrál.
Kooperativka je to totiž jen zčásti, vesměs když jde o to utkat se s drakem, jinak jede každý na svou halenu; ba co víc, i proti sobě.
Jdi tam, nevím kam
V Euthii se život s nikým nemazlí a když na hrdinu vyskočí nějaká potvora, ujme se jejího vedení protihráč a je docela dost zainteresován na tom, aby bojovníka zabil. Toto ovládnutí monstra či elementála je navíc možné ukrást a ostatní se tak rozhodně nenudí v době, kdy se jeden rve o svůj život.
Ostatně ani při běžném chodu života ve hře vám nikdo nic nedaruje: pole, na kterém jste těžili materiál a/nebo poklady, si označíte svým žetonem a pokud vás bude někdo chtít napodobit, musí hezky vysolit zlaťák. Nebo vy jemu, takže žádné velké kamarádšofty nečekejte ani neslibujte.
Je proto lepší jít si po svém a hra vám to umožní: lze se vydat kterýmkoliv směrem a jakmile dojdete na okraj svého světa, přibyde další dílek. Žádné brouzdání po předem dané a předem známé mapě – Euthie dostává tvar a podobu podle toho, jak ji prozkoumáváte, což je báječné a pokaždé jiné.
Naopak pevně dané v čase, respektive v kolech hry, jsou některé události – zejména útoky tří draků. To na jednu stranu sice kazí moment překvapení, ale na druhou stranu vám to umožňuje si vše naplánovat a připravit. V redakci jsme se nedokázali dohodnout, zda je to lepší nebo horší, takže nechť rozhodnutí zůstane na jednom každém.
Dříve či později
Řada věcí je tu provázaná víc a některé jinak, než byste čekali. Téměř vždy je to ku prospěchu věci – například vybavení dávající body pohybu či elementálové měnící ráz krajiny, nebo celkem snadné zmrtvýchvstání. (Nebo kuriozní deska a kostka utrpení.) Jen časté přepočítávání vaků nás příliš nebavilo a jakkoliv uznáváme, že hlídat nosnost postavy je důležité, snad by se pro příští verzi dal najít jednodušší způsob.
Kromě této jediné výjimky ale lze LZE pochválit. Ódy na formu už máme za sebou, nechť ještě zapějí haleluja roleplayingamesáři. Mechanismy nejenže fungují, ale přinášejí i něco nového a dobrého. Pravidla jsou v přiměřeném, byť nmalém rozsahu a herní materiál vás jimi dobře vede. Najdete zde také varianty pro starší a pokročilé či malé a začínající, a dokonce minihru na předtištěném plánu, nemluvě o možnostech skončit partii dříve či naopak ji začít dále od začátku.
Ono totiž při plné hře není vůbec těžké překonat anotovaných 45–90 minut na hráče a pokud nemáte pro hraní vyhrazený pokoj a potřebujete například složit stůl, abyste mohli rozložit postel, hodí se mít nějaké timepointy.
Tím ale nechceme říct, že se čas při partii nějak vleče, naopak, najednou se podvečer změní v brzké ráno a je čas jít do práce – nebo jako v našem případě z práce.
V rámci žánru se začínajícím českým tvůrcům podařilo přijít s promyšleným a výborně vypraveným kouskem, který nechává dost prostoru na pokračování a/nebo rozšíření. Tahle výprava na draka prostě ani náhodou není na draka.
Post scriptum
Pokud vám červíček mozkožroutek hlodá v paměti, že jste se s názvem Legendy země Euthie už setkali, pak má pravdu. Hra úspěšně odstartovala na Hithitu a zčásti nepříliš úspěšně otestovala schopnosti jedné české tiskárny. Tiskárna se změnila a nyní je tedy v nabídce znovu, lépe a pro všechny.
A bude ještě líp. Jak jsme zjistili po uzávěrce, na rozšíření se již pilně pracuje a testuje. Budou dvě nové postavy, nová mapa, příběh o tom, co bylo potom – a plány sahají i za horizont, kam zatím nevidíme. V případě zájmu se ale můžete zkoušet dívat sami, na adrese legendsofeuthia.com, kde autoři mimo jiné uvádějí, kde budou LZE k vyzkoušení a oni sami případně k vyzpovídání, abyste za přeci jen nemalé peníze nekupovali draka v pytli.
Tadeáš Spousta: Legendy země Euthie
Vydala: Markéta Bláhová
Počet hráčů: 2–4
Doporučený věk: 14+
Doba hry: 45–90 min. na hráče
Čeština: pravidla ano, materiál ano
Cena: 1890 Kč
