Podivínský režisér s výrazným jménem se rozhodl vzdát hold Netvoru z Černé laguny, tj. černobílé sci-fi z doby 50. let 20. století o stejném vodním tvorovi. Ve svém filmu se rozhodl zachovat všechny klady i zápory předlohy, jen posunul příběh a okořenil celý počin o R-rating a něco ze svého osobitého stylu. A jak to funguje? Inu, názory budou dosti rozdílné a není se čemu divit, protože pro tento film je velice důležitá paralela s původním filmem.
Ta totiž dodává zcela banálnímu a hloupému příběhu duši, kterou ho pozvedne, protože místo pouhé slabé zápletky tu bude nostalgický odkaz na slabou zápletku předešlého retro snímku. Někomu ani to stačit nebude a stále uvidí jen banalitu kombinující prvky Krásky a Zvířete se snad všemi klišé romantického žánru.
Naštěstí příběh není pro tento film hlavním opěrným bodem. Tím je atmosféra. Ta je přesně taková, jakou byste od režiséra, jako je Guillermo del Toro, čekali. Dech beroucí. Každá scéna je očividně vypiplaná do posledního detailu od světla po propriety, díky čemuž je radost to sledovat. Je jedno, jestli to je vojenská výzkumná laboratoř, byt hlavní hrdinky, či deštivé molo, vždy vás to dokonale pohltí.
Brilantní podkres dodává snímku hudba od Alexandre Desplata. Ten stvořil soundtrack, který působí dojmem, že vznikl sám nějakým kouzlem, a má v sobě kromě krásy i potenciál na Cenu Akademie.
Digitální triky se zde podařilo posunout na novou úroveň, a to obzvláště v případě Douga Jonese jako Netvora. Ten díky kombinaci make-upu, kostýmu a CGI vypadá opravdu zatraceně dobře. Avšak kdykoliv bylo použito počítačem generovaného obrazu, nebylo to vůbec rušivé ani ošklivé.
Tohle všechno dohromady s kostýmy i zbytkem výpravy tvoří dokonalou atmosféru, která vždy perfektně vystihuje náladu scény a po celou dobu si ponechává patinu padesátek.
Herci jsou kapitola sama pro sebe. Sally Hawkins (Elisa) je jako němá uklízečka velmi dobrá, ale zdaleka nemá na Richarda Jenkinse (Giles), hrajícího jejího přítele – neúspěšného malíře a vypravěče celého příběhu. Ten září, stejně jako Michael Stuhlbarg (Bob/Dimitrij) v roli kladného ruského vědce a Octavia Spencer (Zelda) jako kamarádka Elisy z práce. Nad nimi všemi však vyniká Michael Shannon.
Ten se až neskutečně chopil vládního agenta Richarda Stricklanda, který je opravdu zlý. Od první chvíle, kdy se objeví v obrazu, víte, že tohle je záporák a každá další minuta, co tam stráví, vás jen utvrzuje. Dokonale se mu podařilo vystihnout ty genericky záporné zloduchy s mnoha stereotypními rysy a občasným skoro přehráváním, avšak vždy se udrží. A jeho postava je napsaná tak, že v dnešní zoufalé potřebě litovat každého zločince a hledat důvody, proč to či ono udělal, je zde pouze čiré zlo. Nebylo mu ublíženo, není sirotek. On je prostě zlý.
A i když se filmu nevyhnulo ani pár chyb, které jsou však zcela očividně způsobeny s cílem prohloubit atmosféru, můžeme mu je s přivřením oka odpustit.
Takže ve výsledku tady máme padesátkový film, natočený ve 21. století, okořeněný o trochu toho Deltorovského násilí a erotiky. Tentokrát však velmi decentně dávkované. Dospělá pohádka patří k tomu nejlepšímu, co v poslední době běželo a běží v kinech a také je nejpovedenějším romantický film za dlouhou dobu, který rozhodně stojí za to vidět.
Guillermo del Toro: Tvář vody
Drama/ Fantasy/ Romantický/ Thriller/ Horor
USA, 2017
Stopáž: 123 min
Předloha: Guillermo del Toro (povídka)
Scénář: Guillermo del Toro, Vanessa Taylor
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Sally Hawkins, Michael Shannon, Richard Jenkins, Doug Jones, Michael Stuhlbarg, Octavia Spencer aj.
Nechci být šťoura, ale nepopletl si autor ty fantasy série? Pokud vím Deltora je klasická fantasy pro děti, dost pochybuju, že to bude etalon pro sex a násilí. Nebyly míněny spíše Kroniky Protizemě, tedy série o Goru?
to Medak
Deltorovská je odvozeno od jména režiéra – Guillermo del Toro. 😉
Aha, tak to jo, nicméně potom klame tělem, protože to je špatně napsané(grammar nazi na něj).