Konečně je tu cesta Temnými hvozdy, nejlepší komiksový horror současnosti

S podzimem přichází lezavý chlad, neklidný studený vítr odhánějící pocit veškerého tepla a postupně se zkracující dny, kdy stíny a noc vládnou zvláštní, tajuplnou mocí potutelně si zahrávat s lidskou fantazií. Komiks od Emily Carrollové prostě nemohl vyjít ve více příhodné chvíli. I když se zavřete v bezpečí domova, připravíte teplý šálek kávy a obmotáte tělo teplou huňatou dekou, u čtení morbidních příběhů komiksu Temnými hvozdy se budete navzdory všem opatřením třást strachem.

Titulkem už od začátku čerstvému překladu z dílny Comics Centra výrazně nadržuji, ale na mou obranu – ono to doopravdy ani jinak nejde. Má vášeň pro mrazivé komiksy Emily Carrollové trvá už několik let a fakt, že se jí konečně věnuje pozornost i v České republice jen potvrzuje, že patří mezi nejtalentovanější tvůrce současnosti. Jako kdyby to bylo včera, kdy jsem poprvé díky nevinnému brouzdání po internetech zavadila o existenci kanadské ilustrátorky, která doslova hnula mým vnitřním světem. Setkání to bylo osudové, protože převrátilo můj pohled na online komiksy a na to, že přeci jen existuje způsob, jak mne rozechvět strachem pouhou nevinnou pohádkou.

Děsivá pohádkářka digitálního věku

Emily Carroll se poprvé ukázala online světu se svým krátkým pohádkovo-horrorovým příběhem His Face All Red (O jeho zbrocené tváři v překladu od Comics Centra), se kterým už od začátku prokázala, jak velkou mocí dokáže ovládnout své čtenáře při pouhém pohybu a kliknutí myší. Její nadání vybudovat poutavý příběh s hutnou atmosférou, který při své gradaci utahuje smyčku kolem čtenářova hrdla a nepouští až do samotného konce, mě nepřestává uchvacovat. Online komiksů, mang i manhw jsou na netu tisíce, ovšem ne každý autor toto médium využívá tak promyšleně (a s děsivou účinností) jako Emily.

Carrollová do současného digitálního věku přináší snovost, nostalgii z našich dětských let, kdy nám rodiče před spaním čítávali z pohádkových knih, kterým při otevření jemně křupaly hřbety a jejich stránky voněly tou nepojmenovatelnou vůní stáří. I v dospělosti, kdy nejvíce času trávíme se smartphony a notebooky, nám Emily připomíná, jaké to kdysi bylo se bát otevřít dveře a vyjít na temnou půdu, nebo před spaním zhasnout v pokoji lampičku a schovat se pod deku, dokud nás konečně nepřemohla únava

Není divu, že od roku 2010, kdy poprvé začala publikovat svou tvorbu, už obdržela řadu ocenění. V roce 2011 to byla např. cena Joa Shustera za Mimořádnou webkomiksovou tvorbu, v roce 2015 dokonce dvojnásobná Eisnerova cena za krátký příběh When the Darkness Presses (Když přijde tma) a dnes zmiňovanou knihu Temnými hvozdy. Ta si ten samý rok dokonce vysloužila i cenu British Fantasy Award. No a dnes tu Temnými Hvozdy máme díky nakladatelství Comics Centrum, kde se jejich překladu skvěle ujala Alexandra Niklíčková.

Podivné věci, které přichází z lesa

Dosud jsem tu opěvovala především Carrollové online komiksy. Abyste věděli, co vás čeká na cestě Temnými hvozdy, rozhodně byste neměli minout její krátké příběhy jako jsou The Prince & The Sea (Princ a moře), Out of skin (Z kůže), The Three Snake Leaves (Tři hadí lístky) nebo Margot’s Room (Pokoj Margot), které jsou všechny dostupné na autorčiných oficiálních stránkách.

Kromě zmíněného dílka O jeho zbrocené tváři obsahují Hvozdy čtyři nové, online čtenářům dosud neznámé nadčasové příběhy. Prolistujete-li si pár stránek, bude vám jasné, že vás čekají příběhy, které jsou na míle daleko dobrému konci. Dáma, jíž ruce chlad halí, Sousední dům, Hnízdo i Má nejdražší Jana mají společné pohádkové, až básnicky laděné vyprávění, které Emily doplňuje jemnou kresbou a kontrastními barvami, dráždíc vaši představivost na plné obrátky. Barvami celkově její komiksy nepřekypují – svět Emily je potemnělý, plný tajemných stínů, které skrývají mrazivé detaily, mnohdy výmluvnější víc než samotný text. Emily je částečně zdrženlivá vypravěčka. Ze stránek jejích komiksů nemusí odkapávat krev až na podlahu – místo vykreslování monster a masakrů jí stačí pouze jen čtenáři jemně napovědět. Fantazie u každého pak učiní své.

Sousední dům vás zavede do chatrče obývané třemi sestrami, jejichž otec odešel na lov. Jenže den jeho návratu už je ten tam a dívky ví, že je s největší pravděpodobností mrtev. Měly by opustit svůj domov a přesunout se do sousedního domu, jak jim otec před svým odchodem nakázal, rozhodnou se ale zůstat. Situace ale záhy dostane nový obrat, když den na to jedna ze sester záhadně zmizí…

Doslova mrazit vás bude při čtení příběhu Dáma, její ruce chlad halí. Čerstvě vdaná dívka ve svém novém domově po nocích slýchává tesknou píseň o zklamané lásce a nenaplněné pomstě. Brzy přijde na to, že hlas, co slýchává není součástí její fantazie, ale skutečně někomu patří…

V příběhu O jeho zbrocené tváři se hlavní hrdina potýká s žárlivostí vůči svému charismatickému bratrovi – o němž ví, že již nežije. Ovšem jeho bratr před ním stojí živ, zdráv a k žárlivosti, která našeho hrdinu přivedla až k tomu nejhoršímu činu, se přidává i strach…

Má nejdražší Jana je příběh dvou nerozlučných kamarádek, média Jany a samotné vypravěčky. Dívky společně balamutí návštěvníky Janiných seancí, při kterých je nadané médium spojuje s jejich zesnulými blízkými. Ovšem jednoho dne Janu začne doopravdy cosi pronásledovat…

Na závěr přináší Hnízdo jeden z nejděsivějších příběhů, se kterými jsme se od Carrollové setkali. Bela jako malá často slýchávala od své maminky vyprávění o různých monstrech – sama ale nikdy v nic podobného nevěřila. Když ale v létě navštíví dům svého staršího bratra a pozná jeho krásnou mladou ženu, postupně zjistí, kolik pravdy se skrývalo v matčině vyprávění…

Ze všech pěti zmíněných příběhů by se za nejslabší dal pouze označit Má nejdražší Jana, přesto se ale stále jedná o velmi povedený duchařský komiks s vynikajícím temným závěrem, kde jako již tradičně nechává Carrollová na čtenáři, aby si domyslel pochmurný osud všech nebohých postav. Řeknu to naprosto upřímně – do Emily Carrollové jsem se opět bezhlavě zamilovala. Je strašidelná, ohromující, její tendence pro morbidní nevyhnutelnost v každém komiksu je prostě fascinující. Temnými Hvozdy jsem si nesmírně užila a budu jen doufat, že v budoucnu mezi českými překlady opět přibude něco podobného.