Komiks Briana K. Vaughana a Fiony Staplesové sbírá ocenění i skvělé ohlasy po celém světě a s každou další kapitolkou zase a znovu úspěšně dobývá čtenářská srdéčka. Nejinak je tomu i u nás, kde je vydávaný nakladatelstvím BB Art. Pomaleji, než bychom rádi (protože uspokojit by nás dovedlo jen prakticky nereálné tempo), ale vychází. A opakovaně dokazuje, že mezi komiksy v češtině patří k tomu nejlepšímu.

 

Pokud už jste touhle Ságou procházeli v předchozích třech knihách, máte poměrně jasnou představu, co od ní očekávat i ve čtvrté etapě. Skvěle vybalancovaný mix akce a dobrodružství, humoru a emocí, který je scénáristovi Vaughanovi vlastní. A především nápaditost – jak ve vyprávění, tak v ilustracích Staplesové. Snad se spíše než pojem „nápaditost“ hodí použít „nápadová marnotratnost“. Vaughan a Staplesová ze Ságy dělají – mimo jiné – prezentaci výstřiků kreativity a bezmezné imaginace. Ve světě, kde se magie prolíná s pokročilými technologiemi. A přitom v docela konvenčním příběhu.

 

Vzhledem k tomu, že předchozí kniha uzavřela nemalou porci dílčích zápletek, mají Alana a Marko na chvíli klid. Tedy, nepočítáme-li překonávání nástrah života samotného. Starání se o dcerku Hazel (což má na starosti Marko), vydělávání peněz na živobytí (Alana se stává herečkou v laciných seriálech), a zároveň skrývání se před mocnostmi, které nechtějí, aby se vesmírem potulovali příslušníci dvou znepřátelených ras a světů, kteří jsou živoucím důkazem, že spolu mohou obě tyto strany poměrně dobře vycházet. Zkrátka starosti běžného dne.

 

Už už to vypadá, že půvabný pár zažívá harmonické časy, ale to by příběhu dvakrát nepomohlo – což samozřejmě Vaughan moc dobře ví. Proto přicházejí další peripetie – nejprve „přízemnější“, hádky, drogy, posléze mnohem komplikovanější a výpravnější. Obě kategorie však Vaughanovi dost dobře poslouží na další rozvíjení jednotlivých charakterů – hlavně pak ústředního dua. A aby toho nebylo málo, rozjíždějí se nám tu nové dílčí zápletky, které jsou zárukou toho, že o zábavu bude postaráno i v dalších knihách.

 

Už aby tady byly. Čtvrtá Sága oproti svým předchůdcům notně zklidnila a zvolnila, pozornému čtenáři je však rychle jasné, že je to pouze nadechnutí před dalším ponořením.