Ve Spojených státech mají kde co, a tak není divu, že tam už roku 1978 založili i asociaci vědeckofantastické poezie. Co vlastně taková Science Fiction Poetry Association dělá? A jak definuje to, čím se má zabývat?
Zakladatelkou Science Fiction Poetry Association je loni zesnulá Suzette Haden Elgin, autorka sci-fi, kterou u nás ale nejspíš znají jen někteří akademici. Proč? Vedle psaní literatury se totiž věnovala lingvistice – a jediným dílem, které si od téhle profesorky sandiegské univerzity můžete půjčit v Národní knihovně ČR, je úvod do jazykovědy, nazvaný What is linguistics?. Stejně jako většina vzdělanců i Suzette Elginová svou odbornost zúročila ve své beletrii. Nejenže v trilogii Native Tongue vytvořila nový jazyk Láadan, jímž jako správná feministka nechala promlouvat utlačované ženy ve Spojených státech (budoucích a dystopických), navíc se ještě angažovala na poli, které v představách čtenářů okupuje „vysoká literatura“. Na stránkách asociace je ostatně dodnes k přečtení její úvaha About Science Fiction Poetry, v níž se pokouší obhajovat samu existenci sci-fi poezie.
Ne každá báseň, kde se objeví třeba jméno planety, je nutně vědeckofantastická. Žánrová poezie by měla mít narativní charakter (tedy vyprávět nějaký příběh) a zároveň obsahovat prvek, který nás nutí přemýšlet o ní v intencích fantastiky (sci-fi poezie je tu totiž chápána v širokém slova smyslu, a tak se asociace věnuje i veršům hororovým, fantasy nebo prostě takovým, které na dodržování striktních hranic uvnitř i vně fantastické škatulky jednoduše hází bobek).
Rozdávání medailí
Jak ale dokázat, že si i ta nejsubtilnější sci-fi poezie zaslouží, aby ji čtenáři i autoři tlustorománů brali vážně? Jednoduše! Stačí pro ni vymyslet nějaké to ocenění – a exkluzivita daná soupeřením uvnitř vlastních řad se postará o to, abychom dobře vypadali taky navenek.
A tak není divu, že asociace v současné době rozdává hned několik cen, jimiž odměňuje kde co. Elgin Award, pojmenovaná po zakladatelce, se zaměřuje na nejlepší z knih, které obsahují alespoň minimální, v pravidlech stanovený počet stran poezie. Zkrátka ale nepřijdou ani básně samotné – od těch úplně kraťoulinkých, jimž je vyhrazena Dwarf Stars Award (o ní ostatně padla zmínka už v našem článku o tzv. scifaiku), až po básně „krátké“ a „dlouhé“, což jsou dvě kategorie, ve kterých se každoročně udílí Rhysling Award. Ta byla založena zároveň s asociací a její název bude povědomý všem, kdo četli Zelené pahorky Země, proslulou povídku Velmistra žánru sci-fi Roberta A. Heinleina. (Kdo si vybaví proč, může se třeba s těmi méně znalými podělit v komentářích.)
A možná právě jména nositelů této ceny můžou naznačit cestu, po níž se žánrová poezie vydala v posledních dekádách. Hned s několika z nich jsme se totiž potkali i v češtině – třeba v newweirdových antologiích Trochu divné kusy, kde se objevily povídky Catherynne M. Valente (mimo jiné i autorky dětské fantasy série Čarozemě), Tima Pratta nebo Theodory Goss, laureátů, kteří se v kolonce vítězů Rhyslingovy ceny vystřídali mezi lety 2004-2008. A za co jiného považovat new weird než za ono házení bobků na žánrová pravidla, o kterém jsem o kousek výš mluvila?
Dát o sobě vědět
Asociace tu však není jen od toho, aby plácala žánrové básníky po ramenou. Snaží se o propagaci sci-fi poezie, a tak nejenže vydává antologie oceněných básní, ale i vlastní časopis, pojmenovaný Star*Line, který příští rok oslaví čtyřicítku (nikoliv výtisků, ale let své existence). Vedle toho asociace pořádá i další akce, naposledy třeba aktuální Halloween Poetry Reading, a tak si na jejích stránkách můžete pustit zvukové záznamy básní s halloweenskou tematikou, povětšinou načtené přímo autory. Pořídit si můžete tričko s nepříliš optimistickým nápisem „In space, no one can hear you rhyme“, a jestli budete cítit nutkání tuhle komunitu rozšířit, i zaoceánští mají šanci stát se novými členy asociace, a tak se zařadit po bok takových osobností, jako byl třeba Ray Bradbury. Stačí jen zaplatit příslušný obnos, který čítá od 60 dolarů (na jeden kalendářní rok) do 975 dolarů, pokud se budete chtít žánrové poezii upsat na doživotí. Průšvih je, že jste-li básníkem na fulltime, do týdne od zaplacení téhle sumy nejspíš umřete hlady… Pokud teda nenosíte některé ze zvučných jmen, o nichž bude řeč zase příště.
