Marion Zimmer Bradleyová a její DARKOVER

Marion Zimmer Bradleyová (3.6.1930-25.9.1999) … je známá americká spisovatelka. Napsala za svuj život velké množství knih, ale největší ohlas si vedle mainstreamového artušovského románu The Mists of Avalon získal právě……

Marion Zimmer Bradleyová (3.6.1930-25.9.1999)

… je známá americká spisovatelka. Napsala za svuj život velké množství knih, ale největší ohlas si vedle mainstreamového artušovského románu The Mists of Avalon získal právě i rozsáhlý Darkover, který spatřil světlo světa už v šedesátých letech. Ovšem literature se venovala i z druhé strany a od roku 1988 vydávala semiprofesionální casopis Marion Zimmer Bradleys Fantasy magazine, kde se venovala nejen zacínajícím talentum a kritice svých kolegu, ale i prispíváním vlastními povídkami.

Že je Marion žena poznáme na každé její knize hned. Neohrožené dívky, vetšinou obdarené nejakou tou zvláštní schopností, se neohrožene vrhají do nebezpecných akcí. Brázdí vody, kam se muži nikdy neodváží. Jiste; i muži hrají v jejich dílech nemalou roli, ale vždy jsou jaksi odsunováni na druhou kolej. Jsou to totiž povetšinou krásní modroocí svalovci, které porazí každá žena svou chytrostí a intelektem. Spolu s mnoha spisovatelkami (napr Andre Norton) tak prišla s novým odvetvím fantasy, zvaným sword and sorceress (velmi volne preloženo – feministická fantasy :-)) Za posledních patnáct let vyšlo patnáct antologií se stejným názvem SWORD AND SORCERESS, kde jsou shrnuta ta nejlepší dílka amerických spisovatelek. (Nic pro nás, chlapi)

Marion Zimmer Bradley
DARKOVER

Na neznámé planete kdesi ve vesmíru, dostatecne daleko od Zeme, ztroskotalo vesmírné plavidlo. Není to ta správná planeta, kde mela lod pristát, ale co. Na nebi si vesele zárí rudá hvezda (rudé slunce), kyslíku nadbytek a vody a zelene dostatek. Ted už jen cekat, až se plavidlo opraví, a tradá na zpátecní cestu. Prece tady posádka a kolonizátori nezustanou vecne?!

Úvodní román Pristání rozhodne necharakterizuje celý cyklus. Už jen proto, že tento díl je science fiction, kdežto ostatní knihy stojí na systému fantasy. Mužeme se však duverne seznámit se stylem spisovatelky. Šestice hlavních hrdinu hraje hlavní roli pri rešení problému, jak se prizpusobit na planete, o které vlastne nic nevedí. Citát (s.154): “…Dorazili jsme sem se znalostmi, získanými v prubehu miliónu let vývoje a v dalších nekolika stech letech technické civilizace v prelidneném a znecisteném svete. Patrne se nám nepodarí prenést sem celou naši kulturu, tuhle planetu by to znicilo, a byla by sebevražda se o to vubec pokoušet. Ale nemusíme se obávat, že bychom sklouzli zpátky na primitivní úroven. Cokoliv na tomto svete nakonec udeláme, nebude na nižší úrovni, než bychom to udelali na Zemi, vždyt lidský mozek využije to, co najde, jak nejlépe dovede. Bude to jiné… za pár generací bych v tom možná ani já nehledal žádnou souvislost s pozemskou civilizací. Ale lidé nemohou být méne lidští, a inteligence pod jistou úrovní by ani nebyla inteligencí…” První kniha tedy koncí velkým otazníkem: objeví nekdo planetu Darkover a trosecníky odveze na maticku Zemi? A za jak dlouho? Co se s lidmi na Darkoveru stane? Prežijí? Budou se chtet vrátit? Na co se mám ješte zeptat?

Po staletích strávených na Darkoveru 🙂 už lidé na Zemi úplne zapomeli; žádné hi-tech vymoženosti nezustaly. Práve toto je duvod, proc se náhle z jednoho dílu na druhý promenila ryzí sci-fi na ryzí fantasy. Prichází feudální zrízení, nejlepším prítelem cloveka se stává mec a na scénu vstupují mimosmyslové schopnosti. Laran není ani jméno, ani geografický název, ale práve zvláštní telepatická schopnost, která se objevuje sem tam u nekterých lidí. Ocenil jsem, že si Marion zvolila práve laran, a ne klasickou magii, která je dnes ve skoro každé fantasy, a vytvorila si neco “vlastního”. Vetšina vecí se pak tocí okolo laranu a Veží, kde se ucí laran ovládat nadaní lidé. V Královne boure se pak setkáváme s prvními problémy této psychické síly, když se krížením genu rodí stále mocnejší lidé a celá vec se zacíná vymykat kontrole. V dalších dílech pribývají stále mohutneji problémy mezi královstvími a urozenými rody. Ocekávané znovuobjevení Darkoveru pozemštany se dockáme až v šestém díle. Pozemštané naráží na tvrdý odpor vládcu planety pri snaze o vzevrubný pruzkum obyvatelstva. Ovšem hlavní linie príbehu se tocí okolo neceho jiného (mladá socioložka zachranuje svého prítele).

Kvalita dílu kolísá, nesetkáme se však ani s výrazne dobrým, ani s výrazne špatným dílem. Cyklus Darkover je proste lehce nadprumerná sci-fi/fantasy, která si našla a jiste ješte najde mnoho príznivcu. Musím se priznat, že feminismus me výrazne lezl na nervy a tak trochu me odpuzoval od dalšího ctení. Otázkou tedy je, zda se k Darkoveru ješte nekdy vrátím a prectu díly, které jsem ješte necetl.

CESKÉ VYDÁNÍ

1. Pristání (Darkover Landfall, 1972) SF
2. Vládkyne jestrábu (Hawkmisteress, 1982) FA
3. Královna boure (Stormqueen!, 1978) FA
4. Dvojníci (Two to Conquer, 1980) SF/FA
5. Dedici Hammerfellu (Heirs of Hammerfell, 1989) SF/FA
6. Pretržený retez (Shattered Chain, 1876) SF/FA
7. Dum Thendara (Thendara House, 1983) SF/FA
8. Mesto kouzel (City of Sorcery, 1984) SF/FA

Osmou knihou cyklus rozhodne nekoncí a doufám, že tímto císlem nekoncí ani Knižní klub. Kdyby se vydávání i další fantasy zmocnilo toto nakladatelství, byl by tady pro nás ráj na zemi. Kvalitní preklad, vazba, dobrá cena. Co víc bychom si mohli prát? Verím, že zacnou brzy zase pravidelne vydávat další knihy z cyklu. Dovedl bych verit, že to lepší nás ješte ceká. Prichází totiž nová éra Darkoveru, kde se království spojí do sedmi velkých celku pod vládou sedmi velkých rodu. Romány: Rediscovery, The Spell Sword, The Forbidden Tower, Star of Danger, The Winds of Darkover, The Bloody Sun, The Heritage of Hastur, The Planet Savers, Sharras Exile, The World Wreckres, Exiles Song