Nikdykde – Neil Gaiman

Na tuto knihu jsem se opravdu hrozne tešil. Pobláznen Sandmanem jsem žil v ocekávání pochmurného hororu s príchutí LSD. No, musim ríci, zklamal jsem se. Místo pochmurné atmosféry hororu me cekala fantasy jak vyšitá. Treskutá moderní fantasy s kadencí K-72.
          Ale nepredbíhejme, každá dobrá kniha by mela mít svého hrdinu. Tak toho tu máme…Richarda. Když fantasy, tak cesta a zmena života hrdiny. Nekdo muže být spokojen s povoláním úredníka a se snoubenkou plánující mu celý život a kariéru. Ale jen do urcité míry. Prijde chvíle a vy musíte bud podlehnout šedi života a zapadnout do bažin smutku a nicoty a nebo se vzbourit a postavit se stereotipu celem. K tomuto, pomerne zásadnímu rozhodnutí, je záhodno míti nejaký podmet. Myslím, že pospíchat na nudný vecírek, být pritom buzerovat drahou nastávající a potkat zranenou, vycerpanou dívku jak z jiného sveta… tak to takový podmet být muže.
          A taky že byl. Od této chvíle už Richarduv život nebude nikdy normální. A vy s ním mužete objevit úžasný svet, který vlastne není. Dokázat v nem prežít a, když se vám to ciste náhodou povede, neco v nem dokázat.
          Tahle knížka je pekelne dobre napsaná. Gaimenova imaginace takrka nezná hranic a presto v ní porád cítíte podvedomou vazbu na legendy jak anglosaské, tak keltské a verím, že štoura by našel i návaznost na Slovany. Trošku mi to pripomelo Imagiku od Barkera, ale Nikdykde se víc drží roviny príbehu. Je to hodne citelný. Vubec nepremýšlejte o tom, že si vecer prectete pár stránek a pujdete spát. Já vystoupil z autobusu až napotretí a spát šel o pul šesté ráno. Verím, že každý milovník fantasy (a to i ten sklaní, který by me ukrižoval okamžite, co by se dozvedel mé názory na treba Eddingse:) si musí uplne chrochtat blahem. Tohle je vážne bomba.
          Jen jedinou výtku…. Proc to proboha tisknete na tak silnej papír!!!!