Eigean evelienn deireadh

Svet tak jak ho známe se rítí do záhuby. Nebude to dlouho trvat a lidstvo jako rasa zdegeneruje. Vrátíme se o tisíce let nazpet. Ne však technikou. Vrátíme se do této doby povahou, chováním. Lidská rasa neodvratne speje k barbarství. Zacínáme se chovat jako zvírata. Zabíjíme se navzájem. Jednotlivé národy se nenávidí na smrt. Stejne tak se nenávidí lidé ruzného náboženského vyznání v jednom národe. Lidstvo vynakládá prostredky, které by dokázaly nasytit hladovející a pomoci trpícím, na zbrojení. Ani magický rok 2000 neprinesl zmenu. V to, že zmeny prijdou až s novým tisíciletím, tedy rokem 2001, již vubec nedoufám.

Proc jsem nazval tento clánek slovy které pochází z knih A. Sapkowského a v prekladu znamenají Vše koncí? Odpoved je vcelku prostá. Dnešní doba a vývoj nápadne pripomíná jeden ze stežejních bodu Sapkowského díla – tzv. Aen Ithlinnespeath – veštbu Ithlinne aep Aevenien. “Nadchází cas Bílé Zimy a Bílého Svetla, cas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh – Cas Konce. Svet zahyne v mrazu a neobrodí se, než východem nového slunce.“

Má smysl v dobe, která je kontrolována nadnárodními korporacemi, uvažovat nad údelem jednotlivce – cloveka? Je vubec možné, aby jedinec dokázal zmenit smer, který lidstvo nastoupilo? Lze ješte vubec verit v mesiáše (nejen toho krestanského, myslím spasitele obecne)?
V románu je to jednoduché. Zaklínacka Cirilla zdedí Hen Ichaer – starší krev. Je nadána neobycejnou mocí. Má sílu a vuli zmenit svet (jak, to se zatím neví; na další díl zaklínacské ságy marne cekáme). V reálném svete je to však jinak. Existují jedinci, kterí nejsou vázání na žádnou z vlád a disponují neobycejnou mocí a obrovským množstvím penez. Bohužel, až na nekolik vyjímek, se jedná o zlocince. Jsou i tací, kterí mají moc a peníze, a presto je nepovažujeme (tedy alespon já ne) za zlocince. Jedním takovýmto clovekem je napríklad Bill Gates. Jeho miliardový majetek však zatím nebyl použit k žádné opravdové „akci“, která by dokázala zmenit cást sveta opravdu k lepšímu. A že by to urcite šlo! Je pravda, že velká cást majetku výše jmenovaného podnikatele jde každorocne na dobrocinné úcely. Není to však práve taková cástka, aby se ulevilo svedomí a zároven o trochu snížily dane? Tot otázka.

Puvodne jsem se chtel venovat fantasy literature. Tomu, jak dokáže ovlivnovat naše myšlení a jednání. Jako obvykle jsem se dostal nekam úplne jinam. Možná drobek k tomu, zda není lepší utéci z reálného sveta, který je plný zdánlive (tedy já rešení neznám, asi nejsem spasitelem) nerešitelných problému, do sveta fantasy literatury. Ta je sice také plná snad ješte horších problému než máme my, ale ty se vždy nejpozdeji do konce knihy ci série knih vyreší. Ctenár pak alespon ztrácí jakýsi pocit marnosti, který ho naplnuje pri sledování událostí v jeho vlastním svete.

Našli se i tací, kterí se chteli ponorit do smyšleného sveta fantasy a sci-fi ješte hloubeji, než to jde obycejným ctení. Tito jedinci prišli na to, že se do sveta ve kterém se kniha odehrává vžijí nejlépe, pokud se lidove receno „sjedou“ nekterou z bežne dostupných psychotropních látek. Pak lze chápat velkou oblibu knih Tolkienových ci A. C. Clarka mezi touto sortou lidí. Kam ten svet speje. Co se to deje, když si mladá generace dokáže veci dokonale „vizualizovat“  jen pod vlivem drog nebo pri jejich sledování v kine / televizi ? Dost mne také „dostala“ zpráva, že Stephen King napsal valnou vetšinu svých knih opravdu hodne nadopovaný. Mnoho autoru konecne pochopilo, proc jsou jeho knihy oslavovány pro dokonalé vykreslení zmatených stavu mysli a stavu paranoidních. Jen doufám, že ho nová generace autoru nebude následovat …