Mág – Mistr

Mág cást II. – Mistr

Feistova sága pokracuje. Ocitáme se ve ctvrtém roce války. Pug je otrokem na Kelewanu. Zde se seznamuje s trubadúrem Lauriem. Spolu pracují v bažinách na težbe dreva. Do pracovního táboru zavítá mladý šlechtic z rodu Shinzawai. Po urcitých peripetiích odvádí oba Midkemiany na svou usedlost. Zde jej pocínají ucit všemu o Midkemianském zpusobu života. Jazykem pocínaje, pres obvyklé hry v pivnicích až po politické usporádáním. Duvod tohoto výcviku netuší. Jednoho dne zavítá na panství jeden z místních mágu – Ctihodných. Ten rozpozná v Pugovi magické schopnosti a odvede ho do sídla mágu, aby se zacal ucit místní magii. Ocitáme se zpet v Crydee. Arutha a Martin Dlouhý luk spolu s tsuranským zajatcem Karlem zjištují, že se pravdepodobne chystá velká invaze. Arutha, Amos a Martin tedy vyrážejí do Krondoru žádat o pomoc. Po odvážném proplutí úžiny temnot štastne dorazí až na místo urcení. Zde však zjištují, že mesto již neovládá princ Erland, ale vévoda z Bas-Tyry, nenávidený bratranec vévody Borrice. Arutha spolu s ostatními procházejí mestem v utajení a zjištují, co že se vlastne deje.  Jsou napadeni jednotkou vrchního velitele tajné polici vévody z Bas-Tyry. Víceméne náhodou unikají a po setkání s pozdeji velice duležitou postavou Jimmy Ruckou se dostanou do zajetí místní zlodejské organizace, Jízlivcu.Po odhalení totožnosti Amose Traska (který je ve skutecnosti jedním z nejobávanejších pirátu známý jako Trenchard) a Aruthy jsou propušteni a Jizlívci jim predstavují cloveka, kterého chrání pred Bas-Tyrou. Není jím nikdo jiný než princezna Anita. Arutha se do ní okamžite zamiluje. Poté co zjistí, že žádnou pomoc nedostanou, odplouvají zpet do Crydee a Anitu vezou s sebou. Ocitáme se zpet na Kelewanu, kde se Pug ucí magii vyšší stezky. Následne jsme svedky záverecné zkoušky na veži. Pug, nyní již s novým jménem Milamber, si volí své tajné jméno – “Ten, jenž stojí mezi svety”. Milamber buduje na Kelewanu sídlo, které budí obdiv a závist. Vrací se na statek Shinzawai a odvádí si odsud otrokyni Katalu, do které se ješte pred studii magie zamiloval, a se kterou má syna Williama. Na statku se též dozvídá, že Laurie a Kasumi Shinzawai se chystají projít trhlinou zpet na Midkemii a nabídnout králi Rodricovi mír. V celé operaci je dokonce zapojen císar. Milamber slibuje, že o chystané akci nic neprozradí. Dej se vrací na Midkemii. Sledujeme, jak se Tomas mení v bytost jménem Ashen-Shugar. Šílenství Tomasovo dostupuje vrcholu. Již není více clovekem. Sledujeme, jak vraždí nevinné zajatce. Pak se však vule chlapce z Crydee vzepre a premuže zlovetsný vliv Valheru. Tato událost je jednou z nejpusobivejších pasáží knihy. Na scénu vstupuje Laurie a Kasumi. Dostávají se do královského mesta Rillanonu a predávají králi nabídku míru. Král Rodric je však šílený a pokládá je za vyzvedace a zrádce. Vévoda Caldric jim pomuže uniknout a pošle po nich zprávu Borricovi. Oba dva prchají a dostávají se do ležení západních armád. Zde zjištují, že Borric je ranen. Predávají zprávu Brucalovi, informují jej o tom, že Guy du Bas-Tyra s povolením krále zlikvidoval prince Erlanda. Království je na pokraji obcanské války. Ale práve v tuto dobu se na Kelewanu slaví. Dostáváme se na hry porádané ne císarovu pocest. Zde se z úst vojevudce dozvídáme, že Tsuranská armáda prolomila nejsilnejší obrannou linii Midkemie. A hry zacínají. Následuje nekolik stránek, které jsou pravdepodobne vubec nejlepším Feistovým výtvorem. Milamber zhnusený brutalitou her zasáhne. A jak zasáhne!

Milamber uvolnil paže. Zurivost jej zahltila. Dvakrát v živote, poprvé, když byl napaden troly, a podruhé pri souboji s Rolandem, sáhl do skryté nádrže síly a použil ji. Nyní roztrhl poslední zástenu mezi vedomím a utajenou mocí. Již pro nej nebyla záhadou, ale pramenem, z nehož prýštily všechny jeho schopnosti. Nyní teprve Milamber plne pochopil, kým doopravdy je. Ne Ctihodným, omezeným starobylými uceními tohoto sveta, ale mágem vyššího umená, mistr naprosto ovládající veškerou energii svou svetu.

…

Milamberova paže kolem nich opsala oblouk. “Vy, kterí se tolik tešíte ze smrti a pohany druhých, podívjte se tedy, jak dokážete celit zkáze!” Odpovedí mu bylo ostré nadechnutí stovek prihlížejících. Milamber zvedl jednu ruku a všichni zmlkli. Dokonce i lehký letní vánek utichl. potom promluvil s nesmírnou vnitrní silou. Pri jeho slovech prítomní zbledli, protože jeho hlas znel, jako kdyby obživla sama smrt a prišla mezi ne. Jeho slova se rozléhala a ozvena jen opakovala znovu a znovu. “Treste se a zoufejte, neb já jsem MOC!”

…

Milamber zkrížil obe ruce pred telem a sklopil zraky. Zeme! Pod nohama se zacalo ozývat hluboké dunení. Zeme se nejprve lehounce zachvela, vibrace však rychle nabíraly na síle. V ovzduší se trepetal rozcilený bzukot, jako kdyby arénu obklopilo hejno obrovského hmyzu. Po chvíli se oba zvuky sladily v jediný harmonický akord a zeme se pohnula. Chvení prerostlo v tres, pak v nebezpecné kymácení, vzdouvání a valení. Milamber stál klidne na jakémsi ostruvku. Zdálo se, jako by puda, sama zeme ztratila svou soudržnost a zkapalnela. Lidé byli vymršteni dolu na dno stadionu. Obrovské koloseum skucelo pod náporem prazákladních sil. Sochy tancily na podstavcích a velikánské brány byly vyvráceny z pantu za doprovodu ohlušujícího praskotu letitého dreva. Chvíli poskakovaly pred únikovými chodbami, vypadalo to témer, jako kdyby krácely opileckým vrávoravým krokem, potom se sklopily na písek a rozdrtily ty, kterí zustali pod nimi. Vetšina zvírat prebývajících pod arénou zešílela a rozbíjela své klece, útocila na zámky a vyvracela dvere. Netvori prchali tunely a prehnali se pres povalená vrata. Jakmile se ocitli pod ohnivou sprchou, zacali bucet a rvát. Rozzurení bolestí vrhali se náhodne na omrácené obcany Ríše ležící na zemi a trhali je na kusy. Najednou se stalo, že muž sedel a neprítomným plácáním zhášel ohnivé kapky, zatímco nekolik stop od nej požírala jiného muže nejaká príšera ze vzdálených lesu.

Jiste pochopíte, že po této exhibici se Milamber nemohl nadále na Kelewanu zdržovat. Teleportuje se zpet na svuj statek, venuje ho svým sluhum a spolu s ženou a dítetem prchá na Midkemii. Podarí se mu dojet až do tábora vévody Borrice, aby se stal svedkem jeho smrti. Ješte pred skonem se Borric prizná k tomu, že vrchní lovcí Martin je jeho syn. Venuje také strov na Velkém Hvezdném jezere Kulganovi a Milamberovi spolu s velkým obnosem penez, které mají využít k vybudovaní akademie pro mágy. Milamber se také dozví, že byl adoptován do rodiny a je tedy nyní Pug conDoin. Následne mužeme sledovat, jak na bojište dorazí východní armády pod vedením krále. Obrovská armáda bez potíži znicí Tsuranské vojsko. Pri boji je však král smrtelne zranen. Je odvezen do tábora, kde jmenuje Lyama následníkem trunu. Lyam jako nový král nabízí císari Tusranu mír a ten prijímá. Je dohodnuto setkání. Do Elvandaru je vyslán posel, který má za úkol vyrídit zprávu o konci války a pozvání pro trpaslíky a elfy na chystané setkání. Poslem není nikdo jiný než Laurie. Ten se však na okraji elfích lesu setkavá s Macrosem. Ten si s ním drobátko pohraju a Laurie se vrací do ležení v domnení, že zprávu vyrídil. Do Elvandaru se však místo nej vypraví sám Macros. Ten oznámí zprávu o konci války a zároven varuje Tomase, že pri setkání krále a císare se chystá zrada. A nadejde den setkání dvou vládcu. Milamber se ujímá role tlumocníka a oba mladí panovníci uzavírají prátelství. Pak se však náhle objeví Tomas a jeho vojsko. Macros vyvolá iluzi, ve které tsuranští vojáci tasí mece. A Tomasovo vojsko útocí. Nikdo netuší, co se vlastne deje. Císar se domnívá, že ho král Lyam zradil. V údolí se znovu rozpoutá bitva. Na scéne se objevuje Macros a žádá Milambera o pomoc. Spolecne vstupují do trhliny mezi svety, ale neobjevují se na její druhé strane. Ocitnou se kdesi mezi. Zde probehne zajímavý rozhovor mezi obema mágy a následne se jim podarí trhlinu uzavrít. Milamberovi se podarí vrátit na Midkemii, Macros záhadne mizí. Mezitím se v údolí stále bojuje. Bitva koncí tak, že se ctyrtisícové vojsko pod vedením Kasumiho ze Shinzawai jako první v dejinách ríše Tsuranu vzdá nepríteli. Tím však kniha nekoncí. Dej pokracuje cestou Aruthy, Milambera a Kulgana do Rillanonu, kde má být korunován nový král. Cestou se zastavují na carodejove ostrovu a navštíví jeho sídlo. Zde si prectou svitek, který zde Macros zanechal práve pro tuto príležitost. Mnoho záhad je vyrešeno, mnoho nových se objevuje. Celá obsáhla Macrosova knihovna se stává majetkem Milambera a pozdeji poslouží jako základ studijních materiálu pro akademii. Záver knihy je pak korunovace krále. Nastávají zmatky ohledne následnictví, protože nejstarším z rodu conDoinu je po Borricove prohlášení lovcí Martin. Vše se ale vyreší. Králem je korunován Lyam. Arutha se stává princem Krondoru a Martin dostává vévodství Crydee. Teckou v príbehu je pak pirát Amos Trask, který bez rozloucení prchá na lodi, kterou zrovna ukradl nove jmenovanému králi …

Tato kniha je naprosto skvelá. Obsahuje ukázky mocné magie, nechybí politika, ukazuje skvele charaktery jednotlivých hrdinu a je v ní i spousta humorných pasáží. Celkove ji považuji za jedno z nejlepších Feistových del (spolu s cástí Novindus Královského bukanýra. Pokud hledáte ságu, kterou jste ješte necetli, rozhodne sáhnete po Trhlinové válce – i kdyby jen kvuli tomuto dílu.

A hodnocení …
Jasných 5/5
R.E. Feist – Mág: Mistr, vydalo nakladatelství United Fans a.s. v roce 1996, preklad Agáta Kratochvílová