Základní principy vyvolávání kouzel / použití magie Metoda Vule a Slova Prosazována predevším Davidem Eddingsem. Spocívá v tom, že v mysli utvoríte predstavu toho, co chcete ucinit. K aktivace……
Základní principy vyvolávání kouzel / použití magie
Metoda Vule a Slova
Prosazována predevším Davidem Eddingsem. Spocívá v tom, že v mysli utvoríte predstavu toho, co chcete ucinit. K aktivace myšlenky / vule pak dojde pronesením slova. Jakého slova, na tom naprosto nezáleží. Pro usnadnení je vhodné použít slova, které má nejakou souvislost s tím, co chceme provést (tj. ohen pro fireball atp.).
Tato metoda popírá vliv jakýchkoliv gest, magických kruhu ci dlouhých litanií na vliv ci úcinnost kouzla. Proto není také príliš používaná (myšlenka a slovo jsou príliš rychlé, autor obcas potrebuje, aby hrdina „odríkal zaríkadlo v poslední chvíli“ ci naopak „nestihl umístit poslední ze svícek do pentagramu“.
Metoda zaríkadel
Vubec nejpoužívanejší zpusob kouzlení. Carodej odríká naucené kouzlo ci kouzlo precte ze svitku. Délka tohoto zaríkadla obvykle závisí na tom, o jak mocné kouzlo se jedná. Nekterí autori fantasy literatury (napr. R. E. Feist) vymysleli spoustu zajímavých pravidel. Napr. Feist tvrdí, že kouzla tzv. Nižší stezky, která mají za úkol zranit cíl, ci mu nejak jinak ublížit, nelze odríkávat jinak než ctením svitku. Je to prý proto, že kouzlo potrebuje ohnisko, ze kterého prýští destruktivní síla. A proto nemohou tato kouzla použít mágovo telo jako ohnisko. Protože by však hrdina Feistova románu nemohl stále tahat spousty svitku, je mu dána do vínku magie tzv. Vyšší stezky, která tyto ohniska neuznává, aby se nakonec zjistilo, že žádné stezky magie neexistují a všechno je vlastne pouhý trik (viz. slova Nakora, modrého jezdce).
Metoda modliteb
Používána predevším kleriky, vyskytuje se témer ve všech fantasy knihách, kde je na scéne nejaký klerik / kneží / paladin. Spocívá na teorii, že magickou sílu sesílá jakási forma boha (at již dobrého ci zlého), pricemž o toto seslání moci prosí kneží formou modlitby. Tato metoda byla velice krásne popsána a používána v sériích Elénia a Tamuli D. Eddingse, kde bohové meli své vlastní rozmary a dali se dokonce „ukecat“, aby kouzlo ci zázrak seslali bez dlouhých litanií.
Metoda „bez pomucek to nejde“
Obcas se objeví kniha, ve které kouzelník nemuže sesílat kouzla jinak, než za použití speciálních pomucek. Dotycná pomucka muže být pro každé kouzlo jiná, nebo muže jít o jeden univerzální „sesílací“ predmet, jako je napríklad kouzelníkova hul. Pokud jde o univerzální predmet, pak ten obvykle obsahuje magickou energii (manu), která se musí doplnovat (metody jsou ruzné, obvykle jde o jakýsi pramen moci / energie – A. Sapkowski, zde však bez predmetu, kouzelník prímo saje manu do svého tela). Tento sesílací predmet bývá obvykle mágovým nejcennejším majetkem a dedí se z otce na syna, ci ho mág obdrží po dokoncení kouzelnické školy.
Seslání kouzla s pomocí pomucky obvykle spocívá v jednoduchém máchnutí predmetem (typicky holí) ci vrhnutím predmetu na cíl (speciální druh nerostu, do kterého prešla magická moc, se premení v ohnivou kouli).
Jan “Belcarnen” Cerovský, http://jcsoft.hyperlink.cz
