Tak už je to tady. Pokračování Černé legie pod názvem Tyranův stín se konečně objevilo v knihkupectví. Zatím sice jen v kmenové prodejně klanu Pilchů – Geraltovi, ale co nevidět se rozšíří do celé země. A hned na úvod musím říct: „Tahle knížka stojí zato!“
Uplynulo už pár let po vítězství Paní v bitvě v Kráse. Ale stále někde vyskakují další rebelové – stoupenci Bílé růže. A Legie je vysílána, aby si s nimi poradila. A tak se ocitne v Zářezu, kde rozbíjí místní organizaci rebelů, přičemž Felčar přijde skoro o život. Ale naštěstí přežije, k mé neskonalé úlevě. Bez něho by to už nebylo ono.Zatím Havran a Pusinka žijí ve městě Jalovec, daleko na Severu. Pusinka pracuje v místní špelunce, zvané honosně Železní lilie, kterou vede Krutimír Bouda. Ten má veliké problémy. Hospoda nevynáší a on má dluhy. Je to sice zbabělec a křivák, ale když ho zaženou do kouta, tak v sobě objeví netušenou odvahu a mazanost. Jeho zoufalá situace ho přivede ke spolupráci s Havranem.
Ten ví, že Pusinka, převtělení Bílé růže, se nakonec střetně se samotnou Paní, a boj mezi nimi bude neobyčejně krutý. A protože se pasoval na jejího ochránce, snaží se jim zajistit dostatek peněz. A to docela morbidním způsobem.
Prodává totiž čerstvé mrtvoly jistým stvořením v Černém hradu čnícím nad městem. A to ve městě, které je posedlé náboženstvím smrti. Své mrtvé tu uchovávají v katakombách a ochraňují je strážci. No, každý se nějak živí.
Krutimír Bouda se stává jeho společníkem. Zjišťuje, že je to docela výnosný, i když nebezpečný způsob získání peněz. Ale dá se při něm spojit příjemné s užitečným, a tak získává peníze a zároveň se může zbavit těl svých nepřátel, a dokonce se pomstít. To když do hradu prodá Zuzku, která mu popletla hlavu, a pokusila se ho spolu s lichvářem zničit.
Co však Havran netuší, je to, že těmi těly pomáhá na svět nepříteli, jež je ještě horší, než Paní. Černý hrad je Tyranovým dítkem, portálem z něhož se, až získají jeho sluhové dost těl, vynoří na svět. Takže, aby získal peníze pro boj s Paní, přispívá k osvobození Tyrana.
Ale Černý hrad neunikl pozornosti Paní. A ta vysílá Lapené a Legii. Čímž začíná Havranovi a Pusince hořet půda pod nohama. Nastal čas zmizet. A Felčar i ostatní legionáři si musí poradit. Nemohou Pusinku zradit a zároveň je nutno zpacifikovat Černý hrad. Ale budou mít dost času? Havran byl totiž vždycky čipera, a tak mají v hradě už skoro dost těl, aby mohli vyvolat svého pána. A ten opravdu zuří!
Opravdu dobrý příběh naplněný akcemi. Čtenáři nezůstává ani chvilka k vydechnutí či otření si potu z čela. Na kávu či limonádu není ani pomyšlení, natož na ukojení hladu. (Tak tomu bylo alespoň u mě.) Hned od počátku jsem začal fandit Felčarovi, a u toho zůstalo až do konce knihy. A protože jsem si jí koupil až těsně před zavírací dobou, musel jsem rozečtený příběh odložit až do příštího dne. (Žena chtěla spát.) Ale hned po práci jsem ve čtení zase pokračoval.
Výborně jsem se pobavil. Už nápad s překlady jmen a názvů do češtiny byl originální. Vždyť místa jako Komín, Zářez, Sněť či Holínka jsou docela vtipné a trochu i poetická. Stejně jako jména postav – Poťachta, Šikula, Bachař, Bejk. Nejlepší je ale Krutimír Bouda, skutečně jméno, které vyvolá úsměv, jen co ho poprvé přečtete.
A nakonec obálka – mňam, mňam, mňam, fakt výborná. Hned je vidět, proč je J. P. Krásný tak žádaný. Skvěle zvládá řemeslo a dokáže navodit atmosféru.
Ale abych jen nechválil. (Skoro to vypadá jako by si mě nakladatel platil, že? To je pustá lež, já to dělám zadarmo!) Nelíbilo se mi umístění názvů kapitol. Jsou příliš natěsnané k sobě. Určitě by pomohlo, kdyby bylo nejprve číslo kapitoly, a pod ním teprve její název. Vypadalo by to mnohem lépe. Ale snad chtěl nakladatel ušetřit na počtu stránek, aby šetřil čtenářovu kapsu.
Závěrem – chcete-li si skutečně oddechnout, pobavit se a odpočinout, pak jsou Anály Černé legie – (tak se trilogie jmenuje) jako stvořeny pro vás.
Musím už končit, protože se jdu zeptat na Bílou růži. Sice ještě asi nebude, ale co kdyby?
Kde bych tu knížku mohla sehnat? když se ptám po knihkupectvích tak o ní nikdo neví.