Řeknu vám, že jsem musel celkem hodně vzpomínat, abych si vzpomněl na předešlý díl. Prakticky vzato, první díl se točil okolo Para Ohmsforda a získání magického meče a tento jenom kolem Walkera Boha při hledání Černého elfeínu. Jsou tam asi tak 3 kapitolky, aby nám připomněl, že existují i bratři Ohmsfordovi, ale to je tak vše.
Začíná se Walkerem v jeskyni se zkamenělou rukou a jeho psychickým stavem. Usekne si ruku, aby se osvobodil od jedu Asphingy a dotrmácí se k Hadeshornovu jezeru. Cogline ho dovede do Storlocku, kde mu zpomalí působení jedu a potom oba dojdou do Kamenného krbu. Walker bude hledat protijed, což se mu nepovede, a nakonec nastoupí zoufalství. Po nějakém času se u nich objeví Rimmer Dall a zničí Coglina a Kecku (první příznak jiného překladu od předcházejícího dílu). Král Stříbrné řeky vytvoří magicky svou dceru a zadá jí úkol, který se dozvíte až na konci. Poupě, jak ji Král nazval, se vydá do Čtyřzemí a bude konat zázraky. Setká se s Pe Ellem, nájemným vrahem, který ji má zabít a dá se dohromady i s Morganem Leahem. S nimi jde pro Walkera, který bude zpola mrtvý, ale magie Poupěte zvítězí i zde. Všichni se vydají pro Černý elfeín, který je v držení Kamenného krále hodně daleko od civilizace. Přiberou ještě horala Roháče a vydají se přes hory (a doly) do nepřátelské země. Všichni společníci budou očarováni Poupětem a každý bude mít jiný důvod, proč s ní jít. Morgan láska, Walker spřízněnost, Roháč – těžko říct a Pe Ell ji bude chtít zabít, což se mu nakonec i povede… Po malé roztržce s národem Křemylů a přibráním zpěváka Carismana dojdou ke kamennému městu Eldwist, kterému vládne Uhl Belk. Na ochranu má, teď nevím, jak mu říkat, protože sám překladatel v tom má pěkný zmatek, Plížala (neboli Pohrabáč!, jenom tak bokem, v dalším dílu nebude přeložený nijak) a syna Maw Grinta. Mezi tímto synem a otcem panuje nepřátelství, ale spojuje je moc elfeínu. Jednoduše, po několika dnech, kdy zemře Carisman, Pe Ell s Roháčem zničí Plížala a Poupě s Morganem a Walkerem se setkají s Uhlem, se dostáváme do finále. Poslední tři jmenovaní vyhrají souboj s Kamenným králem a všichni prchají pryč z rozpadajícího se města. Pe Ell se konečně projeví jako vrah a bude chtít Poupě zabít. Ta se z vlastních důvodů nabodne na jeho nůž sama a zbytek party se ocitá na vrcholu. Odtud Poupě padá dolů a ještě ve vzduchu se přemění v prach, který celou zemi uzdraví. Morgan získá zpět svůj kouzelný meč, opět vcelku. Pe Ell se zblázní a vše dopadne podle očekávání. Walker s elfeínem přivolá z poloviny zpět Paranor, citadelu druidů a zbytek se rozejde pryč.
Takže: celá knížka a vlastně celá série se motá pořád kolem psychického stavu jednotlivých postav, neustále se rozebírají jejich důvody, co proč dělá a proč to dělat nechce. Řekl bych, že tak třetina je určitě jenom popisování stavů Walkera a ostatních. Je to dobře nebo špatně??? Řeknu to tak, postavy jsou opravdu vykreslené do nejmenších detailů a víte o nich pomalu víc než o sobě. Mně to moc nevadilo, protože psané je to zkušeně, děj je stále v otáčkách a neustále se něco děje. Jenom je to všechno tak trochu roztahané. Ale co v dnešní době není, že?? Nejhorší slabinou této i další knihy se mi jeví překlad. Překladatelé nejsou schopni si zjistit, jak překládal jména a jiné věci ten předcházející a tak narazíte na mnoho slov, která vás dokáží iritovat. Např. Kecka, v minulém i dalším díle se jmenuje Rumor. A vůbec, škoda mluvit. I překlepy a chyby se najdou. Překlad: 2,5 / 5. A výběr tiskárny nebo formátu není taky dobrý, abyste si mohli přečíst i okraje stránky, tak musíte hodně knížku trápit a roztahovat. Někdy je tisk slabý… A nemyslím, že to je jenom u mě, protože u prvního dílu mi vypadávali stránky a u Shannarovy Elfí královny mám asi 6 stránek ČISTÝCH. No comment. Lepší jak minulý díl, ale z celkového hlediska bych změnil vydavatele a překladatele. Škoda.
Překlad
Jsem shodou okolností překladatelem The Druid of Shannara. Musím říci, že se samozřejmě nepovažuju za nějak dokonalého překladatele, ale na svou obranu bych zmínil dvě věci.
Zaprvé – bývá zvykem, že vydavatel dodá k překladu knih jedné série slovníček jmen a pojmů, aby na sebe knihy dobře navazovaly. V tomto případě jsem předchozí knihy série nedostal k dispozici a ještě k tomu jsem si musel o slovníček několikrát říkat. Samozřejmě že jsem výsledek se všemi svými překlady opět předal vydavateli a naprosto netuším, jak je možné, že se nedostal k tomu, kdo překládal další díly. Chudák Kecka/Rumor.
Co se týká překlepů – já sám jsem si samozřejmě dělal korektury svého překladu a dokonce i platil některým lidem ve svém okolí, aby udělali ještě jeden “průchod”. Je ale samozřejmostí, že vydavatel by měl korektury zajišťovat sám a zbývající překlepy vychytat. Je smutné, že v tomhle případě to působí, jako by nedostatek korektur byla moje chyba.
Závěrem ještě poznemenám, že za překlad jsem nakonec z větší části ani nedostal zaplaceno, díky šikovným čachrům vydavatele…