Těsně před koncem minulého roku vyšel poslední díl Harrisonovy trilogie ze světa, kde vládnou humanoidní ještěři a lidé jsou jen z nutnosti trpěný druh.
Děj trilogie v tomto svazku vrcholí, po relativně rozpačitém úvodu se aktivity hrdinů obou druhů rozjíždějí naplno, v předchozích částech nastíněné problémy jsou postupně (a do poslední stránky) řešeny. Problémy jednotlivých komunit, “pohraniční” třenice (či spíše srážky) mezi oběma živočišnými druhy, závislost lidí na biotechnologii ještěrů, to vše tvoří pestrý řetězec událostí, směřující k poněkud nezvyklému rozuzlení.
Autor i překladatel odvedli solidní kus práce, čtenář se rozhodně nenudí. Poslední část tlustospisu tradičně tvoří přehled reálií, jazyků a zvyků popisovaného světa, doprovázený tradičními ilustracemi. Děsivý je ale obrázek na přebalu, jedná se totiž o karikaturu líhnoucího se dinosaura. Celá záležitost je pojatá ve stylu dětské kresby a v zásadě nekoresponduje s dějem knihy, ani s charakterem přebalů předchozích dílů. Dle kolujících drbů jde o projev (poněkud zvrhlého) smyslu pro humor, není ale známo, o čí smysl se jedná.
Přes tuhle drobnou vadu knihu vřele doporučuji.
Přemýšlím, jestli je právě ten zvrhlý obrázek na obalu důvodem toho, že Návrat do ráje jsem jako jediný sehnal fungl nový, zatímco předchozí dva díly trilogie jsem horko těžko sháněl po antikvariátech a především u Zimy v ráji to byla záležitost mnoha let, než se podařilo trilogii zkompletovat.