Opět jsem utratil tříměsíční kapesné za knihy. Jednou z nich bylo dílko korunní princezny české fantasy Ivany Kuglerové. Většina z Vás si její povídky možná pamatuje ze Zbraní Avalonu, Mloka 2000 nebo Dechu draka, kde už před několika lety vzbuzovala nemalý zájem…
Stezky krve jsou její první knihou a nutno podotknout, že vydařenou. Jednoduchý klasický příběh vypráví o partyzánském boji bývalé královy armády proti despotickému uchvatiteli trůnu. Je to možná typická hrdinská fantasy, která nepřináší do žánru nic nového, svým zpracováním si však zaslouží pozornost. Čím se tedy odlišuje od ostatních? Nejpatrnějším rysem této knihy je bezesporu krev, přesněji řečeno potoky krve.
Dlouho jsem nedokázal uvěřit, že žena, to něžného pohlaví, dokáže psát tak děsivým způsobem . Je pravdou, že u některých autorů se slovní spojení jako rozdrcená lebka, stříkající tepna nebo vyhřezlá střeva objevují poměrně často, ve Stezkách krve je to však příliš i na mne. Pokud zrovna neprobíhá jedna z četných bitev, autorka alespoň barvitě vylíčí skon mladé srnky pod zuby vlků nebo obětování mladého hřebečka bohu Svarožičovi. Vše je pochmurné, osud nejistý a postavy cítí, že někdo shůry tahá za drátky jejich životů. I samotní hrdinové jsou velice zajímaví. Hlavní postava tu není jen jedna, je jich hned devět ( plus mínus dvě) a každá postupně posouvá příběh dále. Ze začátku je sice hrozně těžké vyznat se v jednotlivých jménech lidí a bohů, ke konci však větší počet postav představuje vítanou změnu, oproti jiným knihám.
Neřekl bych, že se jedná o román, lépe by vyhovovalo označení opravdu dlouhá povídka. Sami poznáte, že Kuglerová ještě nemá s delšími celky tolik zkušeností, ale její druhou knihu si rozhodně nenechám ujít. Předním českým tvůrcům fantasy roste velice kvalitní dorost, máte-li proto pár zbytečných peněz, rozhodně investujte.
Wotan Blade
podobnost
stezky krve – vyhrezle vnitrnosti a more krve – cesta krve od kulhanka, vazne by to chtelo lepsi nazev, kdyby to nebyla fantasy tak vazne nevim !!!
údiv?
Nechápu údiv nad krvákemm od ženské. Statistiky praví, že když se ženská rozhodne vraždit, je to definitivní a nezvratné – opravdu vraždu provede. Chlapi si celou věc často rozmyslí (a místo vraždy jdou chlastat). S.
Čeští spisovatelé
Musím se přiznat, že stále častěji vyhledávám české spisovatele a upřednostňuji je před zahraničními. Jedním z důvodů je i to, že ohromná spousta zahraničních knih má hrozný překlad. Ale hlavním důvodem je i to, že se kvalita českých autorů zvedá. Ta starší generace stále drží tu svou laťku, ale na druhou stranu jim vyrůstá skvělá konkurece. A již teď můžu prohlásit, že se vydám do knihkupectví a pořídím si i knihu Ivany Kuglerové, dvaadvacetileté nové vycházející hvězdy. Ale až potom, co se prokousám skvělou trilogií Jaroslava Mosteckého.
Re: Čeští spisovatelé
Ano, nezbývá než souhlasit, protože čeští spisovatelé píší opravdu kvalitní knihy a někdy předčí i známé zahraniční spisovatele!
Musím se přidat ke všem předchozím komentářům. Někdy se divým kolik zahraničních blbostí je obdivováno a vydáváno a přitom domácí autoři (nebo jako v tomto případě i autorky) jsou nedocenění.
Až teď se mi dostala do rukou kniha, která je hodna svého názvu. Ta stezka po které se čtenář vydá je kluzká krví a vnitřnostma lidí. Pro mě je to zase jedna z mála uvěřitelných fantasy… Jako hráče fantasy her mě příjemně překvapili neheroické archetypy postav… nejsou to žádní Raistlinové, Gotrekové, Tungdilové a Xinové (až na Branoslava)… jsou to tak jako ve Hře o Trůny obyčejní lidé a válečníci, s jiskřičkou víry v srdci. Nejvíc mě ovšem překvapil postoj autorky k rovnováze… tak nějak by to mělo fungovat. Je to výborná kniha, a opět jsem se přesvědčil, že česká fantasy je velmi kvalitní. Vítám tě Ivano v mojí knihovně vedle Šlechty, Mosteckého, Medka, a Vrbenské. Myslím že Yeša, Krag Maeg Brano, dědeček Skjuwing a Leif Olaffson bude dobrá parta.. 🙂