Stíny Asyla jsou třetí knihou projektu, jehož duchovním otcem byl Robert Asprin a několik jeho přátel. Vymysleli reálie světa Asyla, města zlodějů, stejně tak jako hlavní postavy a nabídli tento svět dalším spisovatelům. Ti si pak mohli vybrat postavy či zápletky a vytvořili podle své vůle povídky či novely.
I tady oslovil R. Asprin pět svých přátel a ti napsali každý povídku. Každý autor se s tématem vypořádal po svém. Některé povídky jsou kratší, jiné delší, některé spíše v humorném duchu, jiné přecházejí až do roviny temné fantasy.
V první – Hledání Satana, využila autorka jen reálie Asyla, na kterých se odehrává příběh uneseného létavce a jeho přátel, kteří pocházejí z úplně jiného světa, a lidskou zlobu a zášť nechápou.
Inchade je příběhem čaroděje Enase Yorla a zlodějky kouzel Inchade, ovšem podstatnou roli tu hraje i Hanse Stínolez. Enas i Inchade jsou stiženi kletbou a čaroděj doufá, že by ho smrt mohla osvobodit.
Osobně pokládám za jednu z nejlepších Dar na rozloučenou R. Asprina. Starý rybář se snaží ve svém synovi vzbudit pocit hrdosti, a ten zjišťuje, že svého otce vůbec neznal.
Ve Vivisektoru se opět setkáváme s Hansem Stínolezem, jedním z nejlepších zlodějů Asyla, který musí opět pomoci princi Kadakithisi, a odhalit intriky v jeho stráži. Ztratil se totiž Tempus.
Ovšem moje číslo jedna je Nosorožec a jednorožec o šalbě vzhledu. Zde malíř dostává právě od čaroděje jako dar za práci schopnost namalovat v portrétech lidskou duši. Dalo by se čekat, že mu to způsobí velké potíže, ale malíř díky tomu nachází sama, a když se s čarodějem znovu potkají, děkuje mu za jeho dar.
Tanec Azyuny je drsnou a krvavou fantasy laděnou v temném duchu. Hlavní hrdina je zde Tempus, který se místo prince zaplétá do krvavého rituálu.
A v Muži a jeho bohu se dozvídáme konec krvavého sporu mezi Tempem a otrokářem Jubalem. Rovněž se tu podhrnuje rouška tajemství nad Tempem.
Rozličnost povídek a jejich námětů je kladem knihy, ale zároveň i jejím záporem. Každý autor si totiž přisvojil hrdiny a vložil do nich svou představu. Proto je princ Kadakithis v jedné povídce chytrý a obratný mladík dovedně rozplétající intriky nepřátel, aby se v jiné změnil v ustrašeného zbabělce, kterému to moc nemyslí. Podobná věc se přihodí i Hansemu Stínolezovi a některým dalším postavám. V obrazu, který si čtenář vytvoří, to potom dělá docela zmatek.
Celkově je možno říci, že úroveň povídek této knihy je dobrá. Kromě výborných je tu ale i jedna, která se mi vůbec nelíbila,i když většina je slušných.
V knize je pár pravopisných chyb a na jednom místě chybí část věty. Rovněž jména se v některých povídkách skloňují různě takže třeba někde je Kadakithise a jinde Kadakitha.
Také si myslím, že obálka by mohla být přece jen hezčí. Na téhle spolu zápasí nějací dva beduíni. Moje představa o Asylu a jeho obyvatelích je dost jiná.
Zato mapa města je opravdu velice dobrá.
Obalka a vubec vse okolo
Nad obalkou tohoto dila sem take dlouho premyslel a nakonec sem dospel k zaveru, ze je na ni Jubal, pri prepadeni jeho sidla v posledni povidce. Spise me nejde do hlavy obalka z prvniho dilu – ze by Zalbar odhanejici Hakima???
Kvalita jednotlivejch dilu – samozrejme subjektivni – Svez zlodeju sem koupil jen pro slovo ZLODEJ v nazvu a nemohl sem se dockat dalsiho dilu. Ten je dle me zatim nejlepsi – temnota, mesto pusobici uz i na Dasy, posouvajici jejich “kladnost” do nikam…
V tomto dilu se mi nelibila zmatenost (pro mne) povidek Tanec Azyuny a Muz a jeho buh.
… a co se tyce dalsich dilu? Tesim se tesim! Jen me trochu s..e, ze jsou tak dlouhe prestavky mezi dily a ze na ne nebyva vubec zadna reklama, ze vyjdou. Oboje ale prestojim, uz jen kvuli tomu, abych se dozvedel, co se stalo s Jubalem a jak se mesto vyporada s Pastorky…
K.