Hra o trůny byla jednou z mých nejoblíbenějších knih, takže jsem se těšil na její pokračování. Na začátku roku jsem se konečně dočkal. Talpress vydal první knihu druhého dílu pod názvem Střet králů ve stejně krásné úpravě a se stejně skvělou obálkou. Ti, kteří četli už první díl, vědí, že se nejedná o žádnou zidealizovanou „rytírnu“, ale o drsný a krvavý příběh. A to i přesto, že celý cyklus má tak poetický název jako Píseň ledu a ohně.
Tím, že na konci první knihy nechal Eddarda Starka, kterého jsem si oblíbil a držel mu palce, přijít o hlavu, mě pan Martin překvapil. A docela nemile. Nemám rád, když mí oblíbenci umírají. Šmik, a bylo po chudáku Eddardovi. Takže jsem knihu otvíral s trochou obav, kdo bude další. Protože ti dobří umírají nějak rychleji než padouši. Ale stejně jsem se do ní začetl a hltal, hltal a hltal…
Král Robert ještě ani pořádně nevychladl a jeho říše už je trhána na kusy. V Sedmi královstvích se náhle vynořilo spoustu adeptů na korunu. V Králově přístavišti vládne Robertův syn Joffrey, který vlastně jeho synem není, pod vedením své matky Cersei. Je to rozmazlený a krvelačný fracek, jež rád bije Sansu. Za ním stojí mocný a zrádný rod Lannisterů.Oba Robertovi bratři se rovněž prohlásili za krále. Mladší Renly má za sebou moc jihu, starší Stannis není oblíbený, proto se uchýlí o pomoc ke kněžce Boha Ohně.
Robb Stark je prohlášen Králem Severu a do boje o koruny se rovněž zapojuje rod Železných mužů, pirátů a válečníků, jejichž povstání Robert Baratheon a Ed Stark rozdrtili. Cítí příležitost k pomstě. A to tu je ještě Daenerys – matka draků. I ona hodlá zasáhnout do bojů.
Válka je krutá a krvavá. Lemují jí vypálené vesnice, mučení poddaní a hromady mrtvol. Na cestách není bezpečno a loupeživé soldatesky jsou všude. Nikdo to nepozná víc než Arya, které se podařilo uprchnout a snaží se dostat na Zimohrad.
Situace Lannisterů, mimochodem skoro všichni z tohoto rodu jsou bídáci a odporníci, se přes počáteční neúspěchy a pohromy zlepšuje. Mezi oběma bratry Baratheony se schyluje k bitvě. A Robb Stark bude mít už brzo velké problémy s Železnými muži. A to se ani nezmiňuji o Noční hlídce a jejích problémech.
Kniha je přehledně seřazená do kapitol nazvaných podle postavy, jejímiž osudy se zabývá. Je to vlastně tak trochu kronika rodů Starků – vážných, chladných, ale čestných a spravedlivých. Kromě nich přibylo několik nových postav, takže se děj stává trochu nepřehledným, ale o to víc barvitějším a plastičtějším. Umožňují tím pohled na situaci z více úhlů, ať už je to Tyrion Lannister nebo Davos, Stannisův šlechtic. Ale přece jen hlavní tíha příběhu spočívá na dětech Starků a jejich matce Catelyn. A protože tito jsou roztroušeni po různých částech Sedmi království, nabízí pohledy na jednání králů i zrůdnosti konané na válečném poli. Dokonce i Noční hlídka je spojená se Starky bastardem Jonem. Jen Daenerys je poněkud odtržená od ostatních.
Eddardovo místo, alespoň tedy u mě, získal Tyrion Lannister zvaný trpaslík. Díky jemu jsem se tak trochu smířil i s rodem Lannisterů. Dovedně klame ostatní, využívá celé své mazanosti, aby udělal to, co pokládá za správné. Není to žádný idealista, boji se vyhýbá, ale člověk mu musí fandit, když vidí jakými zrůdami je obklopen. On, malý zamindrákovaný „polomuž“, má svědomí a jsou věci, které by nikdy neudělal.
Píseň ledu a ohně pokládám za fantasy cyklus, který je v současnosti na samotné špičce tohoto žánru. Je to drsný a tvrdý příběh, kdy se mnozí v honbě za mocí a bohatstvím mění v dravce. Čest se prodává a kupuje a zůstává jen málo těch, kteří si zachovávají svědomí. Tam, kde nepomůže hrubá síla, se užije jed či zlé slovo.Toto je temný a krvavý „středověk“ bez příkras a idealizace. A i kvůli tomu je tak čtivý a poutavý.
V samotné knize jsem nenašel skoro žádnou chybu. Možná že jsem něco přehlédl, ale děj mě tak zaujal, že mě přímo nutil, pokud možno hned, se dozvědět, co bude na další straně. Grafická úprava je opět velice hezká, každá kapitola je na nové stránce. Mapa je skvělá, zeměpisné názvy v češtině, přehledná a snadno se v ní orientuje. Umocňuje tím celý děj a dodává mu živosti. Není nad to, jezdit prstem po mapě při čtení a přesunovat se stejně jako postavy příběhu.
Obálka je vynikající. Pan Spáčil vystihl svou ilustrací duch příběhu stejně jako to v prvním dílu udělal pan Krásný.
Už se těším na dokončení tohoto dílu. Zejména, co udělá Noční hlídka? Jak bude postupovat Robb Stark? A co Matka draků? Podaří se Tyrionovi vykonat svou spravedlnost?
S autorem naprosto souhlasím tato kniha je výborná.
Hádej
HOHOHOHOHOP
Hra o truny nade vse
Fakt tahle knizka je bozi. Hru o Truny jsem koupil jen tak nahodou namatko a uz se strasne tesim na pokracovani (brezen/duben) a mistr ma prijet tenhle rok do Chotebore !!
Se všemi předešlými komentáři na 100 % souhlasím!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Recenze?
Ano, kniha je úchvatná, to je věc na které se s vámi ostatními můžu shodnout. S kvalitou recenze to ovšem pokulhává. Jakožto recenzista v ní vidím spoustu chyb. Více jak padesát procent textu je vyprávění děje (fakt, který by se měl omezit co nejvíce) a v podstatě ne více než odstavec, který má nějakou hlubší informační hodnotu.Ke všemu – autor recenze zásadně nepochopil styl knihy při přerozdělování na “klaďase a padouchy” v souvislosti s odkazováním na rod Starkků. To je trochu škoda, kdyby se tak nestalo, mohla ta recenze vypadat úplně jinak a neznalému čtenáři fantasy i něco dát.