Wizards & Warriors

Po jeden a půl gigové instalaci se zdá, že hra moc převratná asi nebude. Začínáte v malé vesničce ve které si vytvoříte své postavy. Můžete jich být kolik jen chcete, ale ve vaši partě může být najednou jen šest dobrodruhů. Při každé návštěvě města pak můžete libovolně měnit složení vaší bandy podle potřeby. Tuto možnost nejspíše moc nevyužijete, ale nápad je to rozhodně zajímavý.

Povolání jsou typická: Wizard – velký arzenál bojových kouzel, Warrior – spousta hitpointů a váš hlavní bijec, Priest – široká škála uzdravovacích kouzel + ruší kletby, Rogue – výborný k otevírání truhel, na luk a pickpocketing.

Prvním větším překvapením jsou rasy postav. Vedle těch otřepaných jakými jsou člověk, elf, trpaslík atp. zde naleznete také několik nových, zaručeně originálních. No řekněte, nebyl by hřích nevzít si do party slonoida, krysoida nebo prasoida? Navíc má každá rasa k některým vlastnostem bonusy, proto je určitě využijete.

Když už tu píšu o systému speciálních bonusů k vlastnostem, který asi znáte z Dračího doupěte, nemohu se nezmínit o velké podobnosti s touto stolní hrou na hrdiny. Stejně jak v DrD je i při přestupu na vyšší úroveň váš počet nabytých hitpointů, ability pointů a všeho ostatního generován zcela náhodně. Pokud tedy chcete mít opravdu vymakané postavy tak tlačítko save\load uklikáte k smrti. Jestliže k tomu všemu přidáte i náhodně generované příšery a předměty v truhlách, dostanete hru, jež se dá teoreticky hrát i podruhé. Téměř totožné jsou zde i pozdější specializace jednotlivých povolání ( podobně jako v DrD alchymista, chodec či sicco jsou zde například hodnosti typu bard, samuraj nebo zenmaster).

Tak, postavy máme hotové a přejdeme k jejich výbavě. Zalezl jsem hned do prvního obchodu a jen slintal nad plátovým brněním a mečem bastardem, který jsem si z finančních důvodů nemohl dovolit. Zakoupil jsem proto jen pár nejdůležitějších věcí ( polovina potom přišla nazmar) jako meče, nějaké uzdravovací lahvičky a svitky a celý žhavý vyběhl z městské brány vstříc dobrodružstvím.

Na začátek musím říct, že grafika ve venkovních prostorách je docela nehezká. Placaté stěny ze stromů a hranaté kopečky už myslím vyšly z módy. Byl to sice první dojem, který bývá často mylný, ale až do konce hry se nezměnil. Když tak nad tím přemýšlím, tak musím uznat, že celou grafiku po prvním souboji přestanete vnímat a krásy stromu si všimnete jen tehdy, když se za něj schováte před letícím fireballem, ale přesto se kdesi vzadu v hlavě usadil pocit nedotaženosti.

V každé z části hry je město s přiměřeně velkou mapou okolí, ve kterém se děj odehrává a je docela slušně prošpikováno NPC postavami, které vám budou zadávat různé nepovinné questy.

Jak jsem měl smíšené pocity z venkovního prostředí, tak musím vyslovit obdiv interiérům. Hned v prvním podzemí, do kterého vlezete, na vás dýchne ponurost a smrt. Všechno je hrozně temné a jen tu a tam prozáří děsivou čerň světlo z pochodně či jedné z mála lamp. Vaši kouzelníci sice ovládají pár osvětlovacích kouzel, ale ta taky vždy nepůsobí spolehlivě. Uličky jsou správně křivolaké, místnosti plné sudů, či truhel s vybavením a různé systémy výtahů a vodních tunelů jen skvěle dokreslují příjemný pocit z hraní. Celkový design levelů jim vyšel na jedničku, jen co je pravda. Sice se nevyhnete častému bloudění ( alespoň zpočátku), ale většinu problémů s orientací řeší pěkná automapa.

A jaký by to byl dungeon bez nepřátel, ti jsou velice rozmanití. Před branami města na vás číhají zlí vlkové a zloději, v podzemí pak nejčastěji narazíte na různorodé formy zombíků, netopýrů a dalších oblíbených příšerek.Prostě stará dobrá klasika. 

Měl bych také napsat pár slov o celém soubojovém systému. Většinu akcí ovládáte myší a rád bych podotkl, že jsem po týdnu pařby odložil nefungující krysu na výstavku. Nepříjemným faktem je nutnost přesného zacílení na protivníka ( přičemž nesmíte zapomínat na odpovídající vzdálenost) a některé z větších soubojů mi někdy připadly jako deathmatchové bitvy v Quakovi. Blesky sviští kolem hlavy, ve zmatku strafujete od jednoho rohu k druhému a pálíte jedno prokletí za druhým. Paráda. Na druhou stranu je skutečným uměním zacílit na piraňu kroužící ve vodním příkopu kolem vás. Souboje probíhající ve vodě, na voru nebo na koňském hřbetě by tvořily kapitolu samy o sobě.

Obrovská devíza hry tkví v silných prvcích adventury. Abyste se dostali přes překážku musíte dokonce někdy použít určitý předmět na určité místo, v určitý čas a za určitých podmínek! Celá hra klade obrovské nároky na detail, a tak se vám bezpočetně krát stane, že přehlédnete v koutě ležící klíč nebo krystal vypadnuvší z mrtvoly. Ani se neptejte, kolikrát jsem hledal jedno malé za*rané tlačítečko uprostřed zdi, bez jehož stisku jsem se prostě nedostal z podzemí ven. V situacích, kdy nevíte jak dál a prohledáváte každý centimetr prostoru vám někdy opravdu hrábne.

Co říci na závěr? Tým Heuristic Park už více než před rokem nasliboval všemožné věci, ale některé se jim povedly jen z poloviny. Dáte-li dohromady lehce nadprůměrnou grafiku, trochu těžkopádný systém ovládání, výborný systém různých kouzelnických, magických atp. gild ve městech, spousty zajímavých kouzel a skillů, dostanete báječnou hru, kterou však budou hrát převážně obdivovatelé žánru. Ti se všemožných rozhovorů, nutné taktiky, a hlavně náročnosti hry v pozdější fázi určitě nezaleknou a u Wizards & Warriors stráví nejednu překrásnou chvilku.

Poznámka pod čarou: Při psaní této recenze hra vykazovala abnormální bugovost (netopýr letící soustavně proti zdi je docela běžným jevem) a za týden usilovného hraní mi spadla asi desetkrát, což je na dnešní poměry již poměrně dost. Opravný patch bude vydán co nevidět.

Přehledný a hlavně jednoduchý návod můžete nalézt zde.

Hru a materiály poskytla firma Bohemia Interactive.

God bless them for that.