TROLLEEG (3.část)

Trolleeg 3.část

5.kapitola

Gart se na tento den začal těšit, všichni bojovníci z arén už přestávali věřit jeho schopnostem. A to by jeho šance na zmanipulování tohoto davu nemělo dobrý vliv, doteď jen rozdával magické váčky a alchymistické hračky, teď je čas ukázat, že není jen organizátorem, že dokáže přežít ve stejných zkouškách jako jeho budoucí armáda.
Od svého příbuzného Gesttana získal typické kudůkské brnění, bylo mu tedy dovoleno si ho vzít. Byla to krásná práce, hrudní plát byl lehký jako dřevěný, ale neuvěřitelně pevný, helma byla ze stejného materiálu a kryla uši společně s lícními pláty, ostatní části byly tvořeny z látky soukané za magického zaříkání, poskytovali ochranu proti Čisté magii a zčásti zabraňovali nezkušeným mágům použít astrální magie. Díval se na složitou trupovou část, rozloženou na jeho posteli. Byla složena ze zmíněného hrudního plátu a dále z malinkých destiček tvořících 
ochranu ramen a břicha, zasahovaly až po lokty a záda. Látky si namotal s Gäurmickovou pomocí, trpaslík se tvářil zklamaně, když ho poslal za dveře, aby mohl vyndat tajné ingredience z helmy. Nemůže už Nirmovi věřit,
je to moc nebezpečné a ke všemu se poslední dobou začal chovat divně. Třeba se cítí provinile, že se Gart dostal
do arény, to ale kudůk hned zavrhl. Na trpaslíka se asi nemá moc spoléhat, jeho místo v radě Soudců nemá takový vliv. Pak se zamyslel, jak může být vyvrhel trpasličí rasy být členem Rady a jakto, že jeho otec přijel za tak  velkorysých oslav? Přestal na to myslet když se mu konečně podařilo otevřít tajnou schránku v helmě, byla plná koření, prokletých váčků, kořínků a bylinek, několika temných krystalků a hlavně dvou velkých modrých.
Gart byl spokojen, na jeho bratrance byl spoleh, i když nevěděl zda to byl jeho bratranec, u jeho rasy to nebylo nikdy jisté. Dva váčky Prokletých strčil do kapsy, nechtěl by je rozmáčknout v boji, modrý krystal vložil do hrudního plátu, celý materiál této části brnění byl z vnitřní strany prorostlý touto světélkující substancí. Pak si nasadil helmu, chrániče stehen , speciálně tvarované na zalomení kudůkských nohou a pak si narazil helmu.
Nakonec přes sebe přehodil rodinný znak, překontroloval a upravil spoje brnění a nakonec ozkoušel  svou pohyblivost. Když  se ujistil, že je vše v pořádku, zastrčil do stehenního chrániče bojové rukavice a vše zbylé schoval do skrýše v matraci. Před odchodem nastražil po cestě od postele tři uspávací pasti ke stropu a vyběhl na chodbu za Gäurmickem.

” Garttane, mám za úkol dovést tě k Jeskyni a přesvědčit tě, abys nespěchal s úsudkem o snažení mého pána,” Gart se otočil a vrhl na trpaslíka sžíravý pohled, celou cestu k Jeskynní aréně nepromluvili.
“Garttan?” tlustý muž v obleku strážců Arén se podíval  na sotva sedmdesáticentimetrového kudůka, “Ano,”
muž otevřel dveře a trolleeg po průchodu ztratil dech. Čekal davy krvechtivých hord přihlížejících, místo toho viděl jen dva muže s pochodněmi a tmu. Tlustý muž Gäurmickovi poručil, aby zůstal přede dveřmi, pak se otočil
a pokynul dvěma mužům. První byl rodilý ostrovan, jeho černé tetování se táhlo po celém obličeji a krku, měl na sobě znak vyvolávačského kabaalu, složitý modročervený šat. Gart polknul, když ostrovan vyndal ze záhybů svého roucha v klícce Polikače magenergie. Malý slepý démonek ležel bez hnutí, pak muž vyndal krystal ze spodu klícky a stvoření ožilo, jeho hnědé tělíčko se napínalo, jak mával rukama ve vzduchu před sebou, směrem ke Gartovi, tlustý strážce vypadal překvapeně a provinile, pomalu položil Gartovi meč ke krku. Ostrovan se na trolleega podíval a pak ho odstrčil. Na chvíli si kudůk myslel, že omdlí, ulevilo se mu ale když zjistil, že démonek teď křečovitě drží plášť druhého muže. Ten se se syknutím protáhl kolem ostrovana a pobaveně natáhl své dlouhé prsty nad kudůkovu hlavu. Mužova dlaň se rozzářila a jeho oči zajiskřily, pak ruku odtáhl a s rutinním pohybem ruky srazil kolík držící kolo kladky od dveří do Jeskynní arény. Nyní se Gart v duchu smál, že člověk nezjistil jeho ochranu proti Čisté magii. Jeho magie díky síle démonka nebude teď tak silná, ale může
děkovat tomu, že druhý člověk měl v sobě více magenergie než Garttan.

Ostrovan se za kudůkem díval, dokud nezmizel za rohem chodby, pak jej zavolali, aby prověřil dalšího bojovníka. Člověk doufal, že slíbená odměna za tuto službu se nakonec vyplatí a za napomáhání odsouzeným nedostane stejný trest. Gesttan byl jeho dlouhodobým kontaktem s okolním světem, nyní mu snad pomůže.
Tenhle kudůk, Garttan, asi, vypadá schopně. Mohl by snad i být tím, koho tady ty zoufalé duše potřebují. Snad jen fanatičtí elfové a stupidní skřeti si mohli myslet, že svůj život v aréně vykoupí. Ale ani tak zkušenému vyvolávači se představa boje s celou ochrankou Soudců nelíbila.

 Trolleeg se zastavil, když mu tlusťoch pokynul. ” Je to na tobě, prcku,” pak člověk zmáčkl jakési tlačítko a mezi ním a Gartem se spustila mříž “Uvidíme se na druhé straně Jeskyně nebo v Pekle, kudůku,”
Gartovi lidský smích připadal jako kvokání, ale tohle byl vrchol. Otočil se od smějící se hroudy tuku a začal připravovat svou výzbroj. O Jeskynní aréně už slyšel od svého druha zloděje, je to prý jedna z nejhorších arén,
pokud prý do ní odsouzený vstoupí v noci, nikdy už nevyjde. Je plná démonů a pastí, projdou jí snad jen mágové s uměním tharmické magie, kteří dokáží odvracet kouzla, jinak ale projdou jen nejzkušenější. A tohle má být moje první zkouška. Když se dozvěděl, že musí projít všech šest arén, aby získal svobodu a ještě se utkat s představiteli všech mistrů a zdejších rodů, zapomněl Gart na svou chladnokrevnost trolleega a málem pomýšlel
na přímý pokus o útěk. Velká vrata se pomalu otevírala a trolleeg si jen tak tak stačil nasadit bojové rukavice se čtyřmi obrovskými čepelemi když se zhrozil nad svým prvním protivníkem.

 Warnu měl u léčitele dost času na přemýšlení, probíral se šancemi na přežití a smrt jako když se voják snaží získat kontrolu nad svým strachem, ale Warnu byl spokojen, svým výkonem v Železné aréně dokázal přilákat hodně bojovníků ke své osobě a s Gartem si pak mohli vybírat ty, kteří se jim hodili do plánu. Nyní jejich plán spočíval v získání silných válečníků jako udržení klidu při spřádání jemnějších nití útěku. Warnu jako zkušený zloděj již v noci prolezl hlavní budovu organizátorů Her Drápu a našel některé opravdu důležité věci, modrý krystal vložený Gartem na smluvené místo se při překonávání překážek cestou vyplatil, lidé zde si potrpí na magická bezpečnostní opatření. Gart mu také poskytl informaci o chování příslušníků Drápu a jejich zvycích, přecijenom byl součástí jejich armády, a tak brzy získali co chtěli. Seznam držených bojovníků, odsouzenců a
otroků je cenným nástrojem při získávání spojenců, léčitel byl překvapen, když mu Warnu vyložil, proč je tento inteligentní muž nucen využívat svou léčitelskou moc v tak strašných podmínkách, a jak se to dá změnit. Znovu se zloděj podivil Gartovým přesvědčovacím schopnostem, léčitel se dal na jejich stranu téměř okamžitě. A s trochou štěstí to tak bude pokračovat i u ostatních kandidátů.

 “Nejvzácnější z pánů, přichází syn vůdce váženého trpasličího klanu Modrého štítu,” hlasatel se posunoval tak pomalu, až Nirm málem ztratil s tou pakáží trpělivost. ” Pan ret Silten, jak rád jsem nápomocen
jednomu z hlavních spojenců Drápu, ” obtloustlý kudůk na trůnu uprostřed barevného sálu plného pracujících
mágů si právě vychutnával číslo lidské tanečnice, její bříško před kudůkovým čenichem tančilo jako ten nejlahodnější kus masa, tak alespoň Nirmovi pohled vrchního Soudce připadal. ” Přátelství našich ras trvá již dlouho, drahý Nejvyšší, jsem natolik potěšen tvou přízní, že jsem nechal přivézt další várku bojovných skřetů
z dalekých bažin pro zpestření tvé velkolepé hry,” kudůk vypadal potěšeně, lidská tanečnice se s vydechnutím složila u jeho nohou a pak odcupitala, i Nirm musel v duchu pochválit její tělo, ” Nyní dost tlachání, drahý Nirmissene, pověz, co tě přivádí do mých komnat v době večerní?” Nirm se nadechl, pak spustil ”  Vážený
Nejvyšší, jistě jsi si vědom síly největší chlouby armád Drápu, totiž elitních vojáků trolleegů a jejich ochočených pouštních trolů,” vůdce zbystřil a pokynul několika sluhům, ti přinesli Nirmovi sedadlo přizpůsobené kudůkským nohám, trpaslík se nepohodlně posadil a pokračoval, ” a já sám jsem nyní, jak ale určitě víš, strůjcem
geniálního plánu jak vnést do našich, tedy tvých her nečekané vzrušení, totiž souboj dvou trolleegů najednou, jako zakončení posledního dne Her Drápu.” Nirm se podíval na vrchního Soudce a pak přejel pohledem po kudůkských samičkách brousících mu drápy, to nebylo nic pro něj, jejich provokativní a ponížené chování nemělo nic společného s jemností lidských žen. O trpaslicích ani nemluvě, musel se usmát při pomyšlení na aroganci té, kterou mu vybral jeho otec. ” Ano, Nirme, tvůj nápad je silnou konkurencí jiných návrhů na zakončení Her. Začíná se mi líbit čím dál tím víc, trolleegové jsou známí svým hladem po moci, toho využijeme, jelikož by ale bylo podezřelé poštvat dva regulérní kudůkské bojovníky proti sobě, navrhuji abys ty sám vybral jednoho, já vyberu druhého, každý z nich z jiné jednotky, tak zabráníme spekulacím, každý se raději podívá, která jednotka má nejlepší trolleegy, než aby protestoval,”  Nirm se v duchu zasmál ” Tvůj návrh je jistě moudrý, ale jeden z trolleegů byl odsouzen za užívání svých znalostí bojovných tvorů při zápasech rutgusů, nyní se snaží vykoupit svůj život z Arén.” vůdce soudců zatleskal “Výborně, hned dám poslat pro svého nejlepšího trolleega a jeho trollkeka, budou to nejlepší Hry za poslední roky!” pak se ale zamračil a dodal ” Nesmí ale získat dost sil na to, aby se pokusil o útěk a nesmí získat podezření, pošlete několik zvědů do jeho blízkosti, doufám také, milý Nirme, že jsi schopen docílit splnění svých povinností Soudce?” Nirm se při slově povinnosti otřásl ” Ano, Nejvyšší, dám zařídit neustálé hlídání našeho oblíbence a postarám se, aby dostal dost záminek k tomu, aby se nepokusil o útěk nebo jinou neuváženost,” Nirm svůj hlas přizpůsobil rebelantské situaci a kudůk hned pochopil
” Možná se bude tato situace dát využít i v jiných částech proudů naší moci.” Nirm se usmál a s gestem ponížení odkráčel, cestou ze Sálu se stavil ve stájích, v kóji obrovského trola, začal to tupé stvoření mít rád a nyní mu přinese víc štěstí a triumfu, než by kdy Nirm doufal.

6.kapitola

 Tři drápy se nad Gartovou hlavou objevili jako zjevení, zareagoval jen stěží, pravá rukavice, kterou si nestačil upnout, se mu při instinktivním úskoku sesunula z ruky. Stvoření se přikrčilo, stále ještě zůstávalo ve stínu, takže si trolleeg nemohl představit jeho plnou sílu, ale i tak bylo poznat, že je dílem zkušeného vyvolávače. Protáhlá hlava zakrývala skoro celá záda, silné přední končetiny se při dopadu zaryly do hlíny na dlažbě jeskyně, z odhadování nepřítele trolleega vytrhl další démonův útok, fascinace dravci se Gartovi málem stala osudnou, z tlamy démona vylétly dva tenké, ale silné jazyky a obmotaly kudůkovi nohu, levá rukavice si s nimi ale poradila dříve, než dokázaly přitáhnout sousto k čelistem démona. Tlama stvoření byla složena ze čtyř čelistí a dvou obrovských výběžkům připomínajících kůly. Zuby byly nezvyklé, všechny stejné, což nasvědčovalo původu tvora, totiž záměrné a možná urychlené tvorbě účinného stroje na zabíjení, který měl žít jen aby ničil. Pak Gart vyndal prokletý váček, zbraň hodnou nekromantů, a vrhl jím před démona. Mráček malých létajících zabíječů vytvořených magií se rychle upnul na tlapu a hlavu trollegova démonického protivníka. Zvíře, jestli se za zvíře takové monstrum dá považovat, se snažilo malých parazitů zbavit, ale nebyla šance jak je bez magie udržet. Brzy rozežrali jeho lebku z černých kostí a dostali se až k podivným orgánům, vytvořeným čistě účelně. Démon se v amoku vrhl kupředu, ale dopadl těsně před Gartovýma nohama a natáhl se na břicho. Trolleeg couvl před běsnícími parazity, ti se ale po chvíli rozložili na prach, svět nedovoluje takovým
strašným věcem žít, pomyslel si Gart. Kudůk se ležícímu démonovi vyhnul a zamířil k vratům, cestou sebral rukavici. Prošel nimi a uviděl podivnou mozaiku, značící, že teprve zde začíná Jeskyně, díra ve stropě vedla k podvečernímu nebi. Rytiny okolo otvoru ukazovali jednoduchou pravdu: “Pokud vidíš tmu, zemřeš, pokud světlo, nemarni čas!” S podivným bublavým zvukem za zády se Gart otočil, ocas zakončený velkým bodcem se posunul do první místnosti, démon se probouzel a Gart byl uvězněn v této černé kobce s ním. Rychle se podíval na chodbu před sebou, temnotu osvětlovaly jen kužely slábnoucího světla ze stropu, v temnotě se mohlo skrývat cokoli a Gart nepochyboval, že démon za jeho zády vidí ve tmě velice dobře. Proto se ve chvíli kdy slyšel známé vrčení rozeběhl jak nejrychleji mohl do neznámého prostoru.

 “Tvá zranění se hojí rychle, mladý Warnu,” zloděj se podíval na léčitele a rychle odpověděl
” Samozřejmě, tvá magická moc dělá divy, jsi silným mágem,” léčitel se posadil a zvedl ruku, “Nepleť si mě prosím s mágy, oni jsou jen přítěží světa,” zloděj byl překvapen, nevěděl, že jeho znalost magie je až tak špatná,
” Jak to myslíš, maso se přeci samo bez magie tak rychle nespojuje,” muž jej přerušil a pokračoval ve svém oponování, ” Budu asi nucen osvětlit tvou nezkušenou mysl, mladý Warnu, mágové jsou bytosti, které se naučily
ovládat proudy magenergie, jejich těla ale nedokáží udržet její sílu, i tak ale jsou mágové jedineční, protože jen díky jim se na našem světě objevila elementární magie, přesto však vysávají proud magie, nejsou jeho spojenci,
jako parazité, využívají magii k přetváření světa, nepřivádí jí na svět. Opakem mágů jsou kouzelníci, bytosti narozené jako přirozené zdroje magenergie, skrz kouzelníky se na náš svět dostává takzvaná Čistá nebo také Neposkvrněná magie, což je největší síla na známém světě, obrovská síla těchto stvoření je ale také jejich zkázou, jsou lehce zjistitelní a často jsou terči lovců odměn. Tharmičtí mágové jsou zase bytosti, které se naučili
ovládat jinou magii než Proudovou, která dokáže uzavírat brány magických proudů a je velice cenná při odvolávání kouzel. Dále jsou zde čarodějové, kteří ovládají magii jednotlivých proudů a jiná speciální dělení bytostí využívajících magii. Nikdo přesně neví, zda je toto dělení přesné, jisté ale je, že vystihuje to, čeho jsme svědky při používání magie.” Warnu se nad dlouhým výkladem zamyslel, bylo to poučné a chtěl vědět víc, teď ale hlavně chtěl vědět jedno “A léčitelé jsou tedy čím?” starý muž se podíval do rohu místnosti, jako by na něco vzpomínal, ” Jsou bytostmi, které získali od magie schopnost ovládat těla jiných, označení léčitel je pouze názvem těch dobrých z nás, ti zákeřní umí využívat nemoci, mrzačit těla a ničit celé národy, naštěstí si většina z nich poradí se svou mocí a začnou pomáhat, někteří ale pozdě, jiní vůbec k tomuto názoru nedojdou.”
Warnu začal chápat, že ve spisech o tomto muži nebyly lži, snažící se ho dostat sem, ale pravda o strašných činech za Války o Bažiny, tenkrát po skončení prvních let bojů použil magického moru, aby podkopal sílu
zkorumpovaného mága a nakonec se nemoc rozšířila po celé armádě, tenkrát se málem první voje skřetů nepodařilo udržet, a to celé měl na svědomí tento muž, který nyní sedí v jedné místnosti s Warnem!
” Možná jste některé naděje zničil, ale zachránil jste celý Nardeg, nikdo neví, co by se stalo, kdyby ten mág zůstal na živu při průběhu bojů,” stařec se otočil a suchým hlasem pronesl “Bohužel, to opravdu nikdo říci nemůže.”

“Otče, nyní mám pro tebe pěkný dárek, viděl jsi už někdy rutguse v boji?”, starý trpaslík se podíval na svého syna s překvapením, ” Ha, to se ptáš mě, já jsem pobízel své rutguse dříve, než se tvá matka podívala na světlo světa!” Nirm nevěděl, jestli má otce nechat na veřejnosti mluvit o stáří jeho matky, “Tak nyní budeě mít šanci ozkoušet si zápas mistrně vypěstovaných trhačů, nejlépe vykrmených rutgusů v Parnaku!” “Nepřestáváš mě udivovat svými nápady na dobrou zábavu, můj synu, jdeme se připojit k davu!”

Gart utíkal jak jen mohl, neohlížel se, jen chtěl utéct tomu monstru za svými zády, kupodivu neslyšel rychlý běh, jen občasné nárazy, jakoby se za ním bortila chodba, občas se bál, jestli se démon nezalekl něčeho ještě horšího, co se pohybuje těmito temnými koridory. Po dvou zatáčkách do leva se před ním objevila zeď, v noze už měl jednu šipku, rána pálila jako děs, ale nechtěl znovu zažít panický strach ze zdržení při útěku. Rychle začal ohmatávat stěnu před sebou, až narazil na výstupek, který po zatlačení sjel do stěny, trolleeg poodstoupil a
otočil se, neslyšel nic, ani zvedání tajných dveří, ani běh démona, jen ticho, svazující jeho tělo. Pak, jako blesk,
se pod jedním ze vzdálených kuželů světla mihl ocas, nevěděl, zda se mu to zdá, ale, až se to samé objevilo asi deset metrů od něj, začal znovu hledat na stěně před sebou. Když našel další dva spínače, začala se stěna pohybovat. Dopřál si další čas ke zhodnocení situace a otočil se, nyní se už vrčení ozývalo zřetelně. Démon se blížil velice rychle, jeho hlava nadskakovala při běhu a rozevřené články čelistí se blížily jako rozevřená ruka.
Konec se blížil a Gart to věděl, přesto měl ještě jeden trumf, který mu měl pomoci neprodat svůj život lacino, vrhl se k zemi a podkutálel se pod těžkou kamennou deskou. Zanechal po sobě pytlíček s výbušnou substancí,
Modlil se, když ji položil do dráhy tápající tlapy démona, snažící se vytáhnout kudůka z jeho skrýše. Když démon vyrazil Gartovi z ruky váček, ozvala se ohlušující rána a trolleegovo tělo se na chvíli zdálo jako kus žhavého uhlí, pak narazila vlna horkého vzduchu a kudůk proletěl úzkou chodbou pod kusem skály do jakési větší místnosti, pak ztratil vědomí.

Vrchní Soudce s trpaslíkovým návrhem jak se zbavit jednoho ze Soudců souhlasil, při bojích rutgusů se stává hodně podobných nehod a neopatrný Burrissian může do jámy s trhači spadnout velice snadno. Je to krásný příklad, jak docílit svého, nepohodlný Soudce, který chtěl zakázat používání magických “zlepšení” zápasů
si zaslouží právě takovou smrt. Ve Hrách jde přeci o zábavu, ne o pravidla.

“Dnes budeme svědky velkého, ba historického zápasu, v části Modré dnes nastoupí nejlepší ze šampiónů Parnaku, trhač, mistr všech mistrů, velký a odvážný, Baarn! Mříž se zvedla a do arény vyběhl svalnatý
rutgus, jeho pán, Baarn se hrdě vzpřímil a zapískal na svého svěřence. Rutgus mu odpověděl řevem po krvi.
Vyvolávač pokračoval, aréna se již zaplňovala, jak do haly proudily lidé chtiví co nejintenzivnějšího pocitu přítomnosti utrpení, ” Na straně Bílé se představí neaklimatizovaný, ale zkušený rutgus z Vrchního království se
Svým pánem a hrdým vlastníkem, Darikem ret Siltenem!” Do jámy nyní vyběhl Nirmův oblíbenec, pěstovaný pro boj za všech podmínek, byl menší, ale určitě agilnější než jeho protivník. Každému z rutgusů byla naražena oprátka a ocas jim zahákli tyčemi za kůly na opačných koncích arény. Pak byl doprostřed arény spuštěn goblin,
Provazy mu nedovolovaly se pohnout a skřetí krev z jizev mu stékala po zeleném těle, pouze zvedl hlavu a pak se odddal svému osudu, začal řvát a kopat nohama. Rutgusové se natahovali, jak se nohy šíleného goblina houpaly nad jejich tlamami, pokyvovali hlavou a mrkali očima, snažíc se vystihnout moment, kdy jim goblin spadne do chřtánu, ten ale nikdy nepřekročil hranici, kdy by si ho trhači přitáhli, skřet se začal smát, když viděl, jak se zvířata snaží, pak se snesl doprostřed arény a poskakoval za neutuchající palby urážek, si si jimi dodával sebevědomí. Pak jej pomalu vytahovaly nahoru, naštěstí dnes měl štěstí a reakce rutgusů nebyla dost rychlá, když jim uvolnili ocasy a oba se vrhli za potravou. Nakonec si jen potřísnili čumáky goblinní krví, to ale stačilo k nastartování podivného mechanizmu, který se v těchto stvořeních odstartuje při blízkosti potravy. Ve stejnou chvíli, kdy se do sebe pustili, začal dav jásat a pobízet svého oblíbence. Nirm se podíval přes arénu na naproti sedícího Burrisssiana. Tlusté tělo jednoho ze Soudců se rozvalovalo na nosítkách, Nirm zřetelně viděl, jak se
skřeti držící nohy podstavce snaží neusnout, plán fungoval dokonale, uspávací látky začaly zabírat v přesně danou chvíli. Opilovaných mříží pod ním si jeho strážci nevšimli, tmel držící kov u sebe pod náporem těla Burrissiana rychle povolí a nechutné stvoření se zřítí přímo mezi rozžhavené rutgusy. Sluhové se pak postarají o odklizení všech důkazů.

Warnu byl rád, že Gartův bratranec znal sídlo jeho gildy, neradi slyšeli o jeho situaci, ale kvůli slibu gildy mu poskytli, co žádal, na tajném místě kudůk našel přesně to, co zloděj potřeboval, už věděl, že všechny bojovníky magicky hlídají a vždy jej sledují oči démonků, proto se neopovážil riskovat opuštění zdí Arénního komplexu.
Strůjci zabezpečení asi s nikým jako je on nepočítali, jinak by byl už mrtvý. Démonci se daly lehce oklamat a
modrý krystal překazil všechny snahy o jeho sledování jiným způsobem, bohužel nemohl jít za zdi, alespoň on ne. Pokud by ho chytili v noci za zdmi, smrt je jistá, a přes den se démonci oklamat nedají. Naštěstí Gartův příbuzný přinesl celou výbavu a on teď může využít celou svou zkušenost k tomu, aby se dostal kamkoli chce.