Plameny severu – Wayne Chapman

Tahle recenze bude víceméně vzpomínková. Plameny severu vyšly v roce 1992 a byly jednou z prvních fantasy, která mi padla do ruky.

Brožura středního formátu s šílenou koláží na přebalu, za tehdy normální cenu 29,- Kčs (později ve výprodejích i za osm a méně), vypadala na klasické “vlakové” či “tramvajové” čtivo a úspěšně tajila svého vydavatele. Její obsah byl ale překvapivě dobrý, servíroval čtenáři všechny atributy fantasy ve velmi akční, ale celkem dobře zvládnuté směsici. Najdeme zde čaroděje, válečníky, lovce lidí, zvědy, orky, bojovnice, elfy, míšence, kněží nejrůznějších kultů, nekromanty, bohy války a trubadůry (spojující často v jedné osobě vlastnosti barda, zaklínače a čaroděje), lásku, zradu, nenávist a čest. Děj má spád a rychlost střely z katapultu.

    Na začátku je smrt mladého trubadůra, kterou se vydává potrestat Tier Nan Gorduin, bard, šermíř s bojovými kvalitami zaklínače a tak trochu mág. Problém vyřeší (klasicky) a vzápětí se dostává do politické hry mezi Spojenectvím (konglomerátem nezávislých, nebo o nezávislost usilujících státních útvarů) a Císařstvím (snažícímu se centralizovat moc). Ve hře jsou informace vojenského a špionážního charakteru, které je třeba doručit na místo určení. Válka začíná a postavení některých figur na politické šachovnici ještě není zcela jisté. Situace se komplikuje, bitvy, úklady, magické brány otevírané nahodile i záměrně, špióni, to vše brání našemu hrdinovi v rychlém splnění úkolu.

    Celý děj je lineární, postupuje od souboje k souboji, od schůzky a jednání k další schůzce, od bitvy k bitvě. Mohl by inspirovat počítačovou, karetní, případně stolní hru, stejně jako hráče dračího doupěte. Jeho rozmanitost hraničí s přeplácaností, měl jsem pocit že tyto kategorie dělí jen ona pověstná kapka. Čtenář nemá čas se nudit, finále samo o sobě stojí za to.

    Z literárního hlediska jde o oddychové čtivo, ale celkem dobře napsané, z redakčního hlediska však dosti odbyté (předchozí verze textu byla zjevně ve slovenštině a od toho se odvíjí většina chyb). Domnívám se, že ještě dnes by šlo tuto knihu zařadit mezi lepší průměr až mírný nadprůměr akční fantasy. Proto si ji troufám doporučit pozornosti čtenářstva (pokud na ni ještě v nějakém výprodeji narazí).

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. kritika bez apelu
    Ta knížka je úplně příšerná, hlavní hrdina je jako buldozer, kterému se daří vše – něco jako Viktor Kožený :). Jinak autor wWayne Chapman neexistuje, ale jedná se o několik maďarů z Valhalla postižených fenoménem RPG, kteří participují na AD&D. Toť i k postřehu, že to může být hra. Jenom nechápu zdejší systém, kdy tahle šílenost může dostat 7/10. Stanovisko, že jde o subjektivnost dokážu pochopit, ale tohle je dost neobjektivní. Šílený a blbý příběh s hrdinou, který je dokonalejší než Standa Gross na vrcholu své kariéry. A je to nefér, protože mě ta kniha stála 38 Kč!

  2. kritika bez apelu
    Ta knížka je úplně příšerná, hlavní hrdina je jako buldozer, kterému se daří vše – něco jako Viktor Kožený :). Jinak autor wWayne Chapman neexistuje, ale jedná se o několik maďarů z Valhalla postižených fenoménem RPG, kteří participují na AD&D. Toť i k postřehu, že to může být hra. Jenom nechápu zdejší systém, kdy tahle šílenost může dostat 7/10. Stanovisko, že jde o subjektivnost dokážu pochopit, ale tohle je dost neobjektivní. Šílený a blbý příběh s hrdinou, který je dokonalejší než Standa Gross na vrcholu své kariéry. A je to nefér, protože mě ta kniha stála 38 Kč!

  3. Velmi pekne
    Knizka, ktora bez vacsich problemov strci do vrecka prevaznu vacsinu sucasnych magic-shit cycles (ala Robin Hobb etc.)- ako pisal Sapkowsky, ked este nebol nabublany maly egocentrik. Je mi v zasade jedno, ci su autori dvaja (uplne bezne)- alebo Madari, cita sa to skvele a ma to spad. Skoda, ze to vydalo v 90 rokoch davno skrachovane slovenske vydavatelstvo. Privital by som pokracovania… A co sa tyka hier – staci sa pozriet na cisla predajov kniziek z Warhammer, Forgotten Realms, Battletech… alebo sa opytat v Baen, preco asi vydali k svetu Honor Harringtonovej od Davida Webera aj vcelku uspesnu stolovu hru. 🙂

  4. spad to ma, to mate pravdu, ale i spad musi mit sve meze :), madari byli pouze pro informaci, nikoliv ze bych mel neco proti madarskym autorum

  5. Ja nevim, jak se k tomu vyjadrit – ta knizka si na nic nehraje, autor (jeden ci cely tym :)) se nesnazili sepsat dejiny vymysleneho sveta a vsechny souvislosti, jen a jen napsali neco, co nema logiku, ale ma akci, napeti a hlavne, hlavne si na nic nehraje – je to oddechove cteni a ne knizka aspirujici na zarazeni do ucebnic literatury (a to bych chtel vedet, jaky tym autoru bez mozku serazoval literaturu a povinou cetbu na skolach – vetsinou je to absolutni hruza vedle niz je tato kniha intelektualnim skvostem – napr. Arbes, to se neda cist…)

  6. Re: kritika bez apelu
    Rád bych se něco dozvěděl o autorech. Jestli výte nějakou adresu. Já jsem knihou nadšenej. Četl jsem ji jedním dechem a báječně jsem se odreagoval. myslím, že známka souhlasí.Škoda, že není pokračování. nevíte jestli nenapsali ještě něco?

  7. Také jsem byl knihou nadšený a budu rovněž vděčný za každé info k autorům, či k nějakému jejich dalšímu dílu. Dokonce je tuším na obálce napsáno, že snad navazuje volně na nějakou jinou knihu, existuje nějaký příběh předtím či potom?

  8. Další knížka
    Pár informací o nich můžete najít zde:http://www.rpg.net/realm/world/hungary.htmlPrý ještě existuje kniha s názvem: Két Hold, což prý v češtině znamená Dva měsíce. Problém je, že v češtině nevyšla:-(. Byl jsem z toho velice zdrcen, ale takový už je život. Osobně patří tato kniha k mé TOP5 toho nejlepšího, co jsem kdy z Fantasy četl. Jak už tu bylo mockrát napsáno, nikdo si na nic nehraje a přeci v každé fantasy nakonec hlavní hrdina tomu padouchovi nakope jeho temné pozadí. Tady je to aspoň jasné už od začátku. Ale díky spádu děje na to ani nemáte čas pomyslet.

  9. Kniha s charisma
    Dnes jsem si nahodou vzpomnel na ten uzasny pribeh, ktery jsem ve svych 14ti (ac nectivec) zhltnul asi za tri dny. Nyni ve svych triceti jsem znovu zapatral v knihovnicce a pustim se do nej znova, jako tenkrat. Oddech a relax je u tohoto dila zarucen v kazdem veku a nelze nez doporucit.
    A pro pana, co k tomu dokaze vztahnout Kozeneho s Grossem – chtel jsem ti napsat neco peprneho, ale tobe uz stejne neni pomoci!

Zveřejnit odpověď