LARP #2: Dřevárny – rady do začátků

Oblečení neboli kostým
Snad již na všech akcích se počítá s tím, že budou všichni hráči oblečeni v “dobovém” kostýmu. Slovo “dobovém” jsem raději uvedl do uvozovek, protože každý historik by se většině oblečků vysmál. K fantasy hře to ale stačí. Pokud se chystáte hrát nějakou postavu, musíte uzpůsobit svůj kostým zvolenému povolání. Tak například zloděj, jenž potřebuje mrštnost a dokonale volné ruce při házení střel, asi těžko může mít na sobě těžký plášť, který mu bude ve složitějších pohybech vadit; na druhou stranu kouzelník, oblečený v obyčejné kazajce, asi mnoho úcty nezíská. Proto se snažte volit co možná nejoptimálnější řešení. Nezapomeňte však také na možnost, že bude velká zima nebo nesnesitelné vedro. Proto pokud s sebou nechcete tahat celý šatník nebo se vám hned do začátků nechce vyrábět kostýmů moc, spíchněte si něco, pod co můžete schovat i teplejší nestylové oblečení. Pokud se nemůžete vypořádat se samotným tvarem, stačí se podívat na obálky a ilustrace fantasy či historických knih a něco sprostě obšvihnout. A pokud máte problémy vůbec něco udělat (například nevíte, nač je ta dírka v jehle), mám dobrou radu v rukávě. Zeptejte se v nějakém raději větším divadle, zda by neměli nějaké kostýmy na prodej. Občas takové výprodeje kostýmů divadla pořádají i sama, takže se stačí s nimi domluvit. O půjčovně kostýmů nemluvě (ale v tom případě počítejte s vysokou cenou).
Nejjednodušší kostým – kamaše, vhodná košile, tabard. Jak vypadá tabard? Inu, vezmete obdélník nějaké látky, uprostřed vystřihnete díru na hlavu a pak se přepásáte. Jednoduché, že? Kouzelníci a podobná havěť (to si asi odskáču) si už s pláštěm s kapucí snad poradí.
Pokud jedete nějakou akci organizovat a předpokládá se, že budete střídat jednu identitu za druhou, nezoufejte. Speciálně oblečené bývají pouze nejvýznamnější osobnosti hry a to si pohlídá tvůrce sám.

Zbraně
Během poslední doby vedly tendence k ustanovení jednotných délek zbraní. To se skupině s názvem FAS (tj. Fantasy asociace) podařilo. Neplést prosím FAS s ASF. Základ byl stejný, ale cíl mají poněkud odlišný. O FASu a ASF snad jindy. Dnes se již tedy používají ve všech hrách shodné délky zbraní, aby se pro každou hru nemusely vyrábět jinak dlouhé. Ještě bych chtěl upozornit, že uvedené délky jsou maximální. Jestli chcete používat pěticentimetrovou dýku, nikdo vám bránit nebude. Pro dýku se tedy ustanovila maximální délka 40 cm. V některých hrách (např. Gawain) se používá krátký meč či tesák velikosti 60 cm. Střední meč je velikosti 90 cm a je to vlastně jednoručák či jakákoliv jiná jednoruční zbraň, jejíž nejdelší rozměr je právě jen 90 čísel. Všechny delší zbraně jsou pak již počítány mezi obouruční a mohou mít maximálně 110 cm. Je to poměrně málo, ano, ale delší zbraně kazí dřevěný šerm a způsobují více zranění. Proto jsou zakázané. Štít si můžete vyrobit maximálně 50×60 cm velký. Samozřejmostí jsou i střelné zbraně. Jako obyčejné házecí střely se obyčejně používají hadrové koule velikosti tenisáku. Samotný tenisák má ale pro hru nevhodné vlastnosti. Takže raději obětujte staré tričko a sešijte si kouli. Luky a kuše si můžete udělat z libovolného materiálu  a libovolně velké. Šípy a šipky musejí mít na konci bambulku větší než oko a hlavně takovou, aby jí dřevěný šíp po nárazu neprošel. Síla luku a kuše se pak zkouší na majiteli, takže buď zabijete sami sebe, nebo bude váš výrobek povolen. Čili honba za co největším tahem luku není na místě.
Čím více pak budete jezdit na dřevárny, tím více se asi bude plnit vaše zbrojnice a na akce si pak budete brát jen to potřebné. Pokud budete hrát navždy kouzelníka, vystačíte si s dýkou a holí (s ní se většinou nebojuje a měla by být vysoká jako majitel). Organizátoři by však měli mít ve výbavě více druhů zbraní, aby například draka nemuseli hrát s dýkou v ruce.

Šerm a zásahové plochy
Neumíte šermovat? Nevadí. Všechno se dá naučit. Navíc šerm s dřevěnými meči není v porovnání s železnými zbraněmi nic těžkého . Dřevo je oproti železu velmi rychlé, takže se obrana skládá hlavně z dobrého postřehu, a nebude vám trvat dlouho a sami přijdete na to, “jak tam ten svůj meč strčit”, aby byla obrana co nejúčinnější. Útok je pak většinou o tom, trefit se do zásahové plochy (viz níže) nepřítele, a přitom ho příliš nezranit. Seky se proto brzdí, nemíří se na zakázaná místa, a nejen v rámci zkrášlení šermu se dělají dlouhé nápřahy. Nezapomínejte, že šerm na dřevárnách je více o hře než o zmlácení se. Pokud se ale raději chcete jen řezat klackama po hlavě, pak to klidně můžete dělat doma s bráchou nebo v práci se šéfem. Nejvíce bojování si asi užijete na akcích, o kterých jsem se ještě nezmiňoval – bitvách. Bývají uspořádány jen kvůli tomu, aby si lidi (nejde mluvit o hráčích) zabojovali. Bitvy nejsou LARP, protože při nich nehrajete žádné role, pokud nechcete rolí nazývat: “Seš kapitán, máš pět životů, dvacet vojáků pod sebou a jdi bojovat”.
Podle pravidel FASu se nesmí vést seky na hlavu ani rozkrok. To je pochopitelné. A právě proto se stále méně stávají nehody jako roztržené obočí nebo “chlapec dívkou na celý život”. Zásahová plocha je pak celý zbytek těla kromě předloktí a nohou od kolen dolů. Když vás někam do zásahové plochy někdo sekne, zpravidla ztrácíte jeden život.

Herní projev
Herní projev znamená, jak se při hře chováte. Dřevárny jsou tak trochu (hodně) divadlo. Svou úlohu se snažte co možná nejvíce hrát. Při setkáních je to samozřejmé a mezi setkáními je to už jenom na domluvě mezi ostatními hráči nebo na té které hře.

Kde začít?
Samozřejmě je řešení něco si uspořádat s přáteli. Pak záleží jen na vás, jak si vše uděláte a vymyslíte. Všechny údaje, které jste se zatím dozvěděli, pak využijte jako doporučení. Nebo se vypravte na nějakou klasickou akci, kde uvidíte zkušenější hráče, od kterých toho lze hodně okoukat. Doporučuji zvláště nějaké masovější akce, jako jsou Ishad, Zlenice, Řád apod. Koukněte se do různých kalendářů akcí (třeba na naši stránku Co se chystá) a tam si vyhledejte veřejné akce, tedy akce, kam vás nemusí nikdo propašovat. Kontaktujte pořadatele a ten se s vámi již domluví a řekne vám vše potřebné.