Hůlka kontra Temné impérium. Tak, nečekané se stalo skutkem. Nedlouho po znovuvydání prvního dílu cyklu Kouzelná Hůlka jsou tu všechny ostatní knihy. Pro ctitele fantasy se tím uzavírá jeden z nejdéle „odložených“ cyklů v naší porevoluční historii. Zase si tedy ve své deníčku mohu odškrtnout jednu splněnou položku!
Trojice knih, bleskově za sebou vydaná vydavatelstvím Laser, začíná Amuletem šíleného boha, ve kterém se Dorian Hawkmoon vrací zpět do Kamargu ke své milované Yisseldě. Jeho cesta je plná nástrah a léček, protože Temné impérium Granbretanu neodpouští, a kníže se shodou okolností stává objektem maniakální touhy po pomstě barona Meliada. Naštěstí ale na své cestě získává přátele – Oladahna, a překvapivě i bývalého obdivovatele Granbretanu Huillama d´Averka. A to musí po cestě ještě osvobodit Yisseldu!
Úplně nový (zatím nevydaný) už je díl třetí – Meč Úsvitu. Zde se musí Dorian s d´Averkem vydat eliminovat další nebezpečí pro Kamarg a následně je vůle Kouzelné Hůlky zavleče do města Narleen, kde musí získat další magický artefakt neobyčejné síly – Meč Úsvitu. Jeho zatímní držitelé se meče samozřejmě nevzdají bez boje.
Celý cyklus zakončuje díl čtvrtý – Kouzelná Hůlka. Po Meči Úsvitu musí Dorian a d´Averc získat ještě tu nejmocnější věc magie – samotnou Kouzelnou Hůlku. Samozřejmě, že na každém kroku narážejí na Granbretance. Meliadova posedlost Hawkmoonem dosáhla stupně, kdy povstane proti komukoli, aby se mohl Dorianovi postavit. Do občanské války v Granbretanu vpadá pět set válečníků Kamargu v čele s hrabětem Brassem, Dorianem, d´Averkem a Yisseldou, aby v poslední bitvě rozhodli o osudu svého světa.
Moorcock dále rozvíjí své oblíbené myšlenky alternativní historie Země, a aby toho ještě nebylo dost, vytváří další alternativní svět, tentokráte idylický, kde ovšem válečníci tělem i duší, jako jsou Brass či Hawkmoon, nemohou plnohodnotně žít, a tak vlastně přivítají, když jsou silou Granbretanských vědců vráceni zpět. Přitom autor nepředvídaně kombinuje magii s vědou, vyspělou techniku se středověkem.
Zajímavá je zde obzvláště postava dˇAverka, který je nejprve představen jako odrodilec s rukama od krve nevinných, aby se po pár stranách stal Dorianovým nejlepším přítelem, který ho nikdy nezradí. To je kotrmelec! Přesto je Huillam jednou z nejbarvitějších postav celého příběhu. Brass i Hawkmoon jsou trochu „ploší“ kladní hrdinové a d´Averc se svým předstíráním nemocnosti a suchým humorem působí jako nejživější postava celého cyklu.
Kladným hrdinům zdárně brání i největší i nejprokreslenější „záporák“ – baron Meliadus, choromyslný šílenec, který je pro svůj cíl schopen jakékoli podlosti a zrady.
Naprosto překvapivé je zakončení ságy. Vůbec nic v prvních třech dílech nenaznačuje, že se konec bude nějak vymykat ze zavedeného schématu, takže poslední stránky jsou trochu zarážející a napínavé. Právě v posledním dílu se mimo jiné částečně objasňuje úloha a smysl Kouzelné Hůlky, stejně jako jejich služebníků, zejména Rytíře v černi a zlatě.
Amulet šíleného boha přeložil pan Pilch, na kterého navázal v dalších dílech pan Petr Černý. Nutno říci, že se u Jiřího Pilcha inspiroval, takže celý cyklus má poměrně jednotný styl, připomínající staré legendy psané s trochu patetickým nadhledem, jakoby vypadlým ze středověkých kronik.
Práce redaktorů Laseru byla odvedena velice dobře, v celém textu je minimum chyb. Rovněž ilustrace obálek od pana Zhoufa velice hezky doplňují a umocňují atmosféru knih. Doufám, že se jejich autor bude vracet k fantasy častěji. Jen cena kompletu trochu kazí dojem. Za čtyři opravdu útloučké svazečky dáte dohromady 396 Kč.
