300 – Miller Frank a Varley Lynn

300 spartských vojáků se vydalo na pochod vstříc několikamiliónové armádě barbarů, která hrozila smést celý civilizovaný svět starověku. Přesně v duchu jednoho z nejlepších příběhů jejich otců o starém muži na Olympiádě: stařec přišel na hry, jsa téměř chromý a ztěžka se opíraje o berli. Prosil zástupce Korintu, Mykén, Naxu, Athén i Thiery, aby jej nechali usednout na jedno z plně obsazených míst. Nikdo mu však nevěnoval pozornost. Vysílen se dopotácel k místu, kde seděli Sparťané, a než stihnul vyslovit jediné slovo, povstali všichni Sparťané jako jeden muž. Tehdy se stařec otočil k ostatním a hromovým hlasem zahřímal: „Každý Řek ví, co je správné,“ řekl, „každý Řek to ví. Ale jen Sparťané to udělají.“

Tak zde tedy byla armáda spartského krále Leonida. Na cestě vstříc jisté smrti, zrazena všemi okolo, od sousedních kmenů až po vlastní kněze, s představou nelítostné smrti a doživotního otroctví svých žen, dětí a rodičů. Jak sami řekli: nejkrásnější okamžik jejich života. Sparťané totiž nejsou obyčejní lidé. Anebo, z jiného úhlu pohledu, jsou to jediní opravdoví lidé. O jejich nadřazenosti vás přesvědčí už jen disciplína, s jakou pochodovali vstříc své schůzce s osudem v průsmyku příhodně nazvaném Thermopyly – Horké brány.

Když byl král Leonides ještě dítě, musel stejně jako všichni ostatní Sparťané složit zkoušku zdatnosti, spočívající v cestě bez oblečení, jídla a zbraní do divoké zimní přírody. Zde se setkal s prvním velkým nepřítelem ve svém životě: vlkem tak černým, velkým a hrozivým, že by vyděsil k smrti téměř každého. Ne tak krále Leonida, který se v životě nebál. Naplněn radostným vzrušením z boje vlákal několikrát většího a silnějšího nepřítele do smrtící pasti. Nedostatek prostoru, ve kterém protivník nemůže využít svoji velikost, vede k jeho zalknutí se vlastní krví. Užitečná životní lekce, která má nyní pomoci armádě tří stovek spartských mužů porazit miliónovou armádu barbarského krále Xerxese.

300 Sparťanů tedy stanulo v průsmyku Horkých bran a zaujalo své postavení, každý muž kryje svým štítem toho druhého od krku po lýtka a s oštěpy v rukou čekají na zbabělou palbu lukostřelců nepřítele. Šípů je tolik, že zakryjí slunce. Jak řekl jeden ze Sparťanů: „Alespoň se bude bojovat ve stínu.“ Jako vlny moře na útesech se nájezdy barbarské armády tříští o dokonalou hradbu armády krále Leonida. Den, noc a další den. Mrtví jsou odnášeni na hromadu, která se tyčí nad bojištěm jako hrozivá mohyla. Největší bitva světla a tmy v lidských dějinách začíná.

Když jsem se poprvé dozvěděl o projektu 300, nebyl jsem si jistý, zda se mám smát nebo plakat. Jsem si vědom skutečnosti, že jde o kultovní dílo TOHO Franka Millera (autor neodolatelné série noirových detektivek Sin City), které společně s Lynn Varleyovou vypracoval v barvě (což je pro tohoto autora netypické). Také chápu nákladnost vydání na extrémně kvalitním papíře, ve velkém panoramatickém formátu, ručně vázaném a v bytelných šitých deskách. Nicméně dát za komiksové album tisíc korun, to mi připadalo poněkud přehnané. Navíc nakladatelství Calibre slibovalo vydat pouze tolik výtisků, kolik bude závazných objednávek se zálohou placenou předem, takže člověk vlastně tak nějak kupoval zajíce v pytli, protože kniha se vůbec neměla objevit na pultech obchodů.

Sám jsem váhal tak dlouho, že jsem si knihu skutečně neobjednal, ale když se přece jen začaly jednotlivé kusy sem tam vyskytovat po specializovaných knihkupectvích, neodolal jsem a nahlédl jsem do útrob „třístovky“. A byl jsem ztracen. Fascinující dynamická kresba, atmosférické barvy temné beznaděje a rudé krve v kombinaci se skutečně dokonalým papírem a vazbou knihy jsou perfektní pastí pro oči. A to nejhorší nastane, pokud začnete číst. Ty tam jsou sáhodlouhé Millerovy monology a komentáře ze Sin City, všechen text je zde úsečně krátký a úsporný, stejně jako byla řeč samotných Sparťanů. Přesto, nebo právě proto, na vás velmi rychle dolehne drtivě beznadějná, a zároveň nadlidsky povznášející hrdinská atmosféra příběhu, jaký nemá v lidské historii obdoby.

A po několika stranách již skutečně zapomenete na svět kolem sebe a budete cítit ledový vítr, vanoucí na vaši tvář od mořského pobřeží v blízkosti Thermopyl. Budete cítit hlad, bolest a štěstí Leonidovy armády, a když půjde do nejhoršího, možná se vaše tváře zalijí tak jako mé slzami dojetí a v tichém obdivu budete horečně sledovat velkolepé vyvrcholení nejúžasnější bitvy starověku.

300 je výjimečné dílo, které dozajista půjde mimo zájem konzumní většiny. Přesto však pevně věřím, že se najde dostatek lidí, kteří ve své knihovně budou chtít nádherné album, na jehož stránkách navždy ožil jeden z nejkrásnějších lidských příběhů. Kéž by bylo možné tuto knihu zařadit mezi povinnou četbu na školách v rámci dějepisu. Žáci by se od toho nemohli odtrhnout. První Art Comics v České republice stojí za to.